Zofia Bystrzycka
Zofia Bystrzycka | |
---|---|
![]() | |
Narození |
11. prosince 1922 Přemyšl |
Úmrtí |
4. ledna 2011 (ve věku 88 let) Poznaň |
Místo pohřbení | Górczyński Cemetery |
Povolání | válečná zpravodajka, spisovatelka, dramatička, novinářka a překladatelka |
Ocenění | Medaile 30 let lidového Polska Řád znovuzrozeného Polska Zlatý záslužný kříž rytíř Řádu znovuzrozeného Polska |
Politická strana | Polská sjednocená dělnická strana |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zofia Bystrzycka (11. prosince 1922 Přemyšl – 4. ledna 2011 Poznaň) byla polská prozaička a válečná zpravodajka.
Život
Narodila se v Přemyšli do významné rodiny. Dědeček Michał (1864–1957) byl průmyslníkem a majitelem pily. Její rodiče byli Tadeusz (1899–1940, architekt inženýr) a Helena, rozená Stankiewiczová, byla členkou POV (Polska Organizacja Wojskowa).Jeho otec i dědeček byli starostové města Přemyšl.
Dne 12. dubna 1940, dva dny poté, co byl její otec zatčen NKVD, byla s rodinou přemístěna hluboko do SSSR do Kazachstánu. Od roku 1943 sloužila v 1. polské armádě (střelecký prapor). V té době byla válečnou zpravodajkou. Poté studovala na Vyšší škole politických a pedagogických důstojníků v Moskvě. Své vzdělání dokončila na pařížské filmové škole jako manželka Jerzyho Putramenta, který byl velvyslancem Polské lidové republiky v Paříži (1947–1950). V letech 1944–1948 byla členkou Polské dělnické strany a od roku 1948 členkou Polské sjednocené dělnické strany.
Po válce spolupracovala s polským ženským tiskem. Zpočátku se věnovala publicistice a satiře a kolem roku 1956 se věnovala próze. Její tvorbu tvoří především sloupky (blízké satiře), sociální a psychologické romány (největšího významu) a humoristická díla.
Dílo
- 1953 – Ładne kwiatki (fejetony)
- 1955 – Inna młodość (příběhy)
- 1956 – Zezem (fejetony)
- 1957 – Samotność, vyšlo ve slovenském překladu[1]
- 1960 – Zamknięte oczy
- 1962 – Oni (příběhy)
- 1969 – Gra bez asów
- 1971 – Kołtunka (příběhy)
- 1973 – Trójwidzenie, vyšlo ve slovenském překladu[2]
- 1976 – Kontuzja (deník), vyšlo v českém překladu pod názvem „Otřes“[3]
- 1977 – Serce w rozterce (výběr odpovědí na dopisy do "Zwierciadła")
- 1979 – Opowiadania sentymentalne
- 1984 – Pełnia półistnienia
- 1989 – Sińce i makijaż
- 1993 – Karnawał w mateczniku
- 2001 – Karty w grze
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zofia Bystrzycka na polské Wikipedii.
- ↑ BYSTRZYCKA, Zofia. Osamelosť. Překlad Jozef GAZDÍK. Vyd. 1. Bratislava: Smena, 1981. 317 s. Eva, zv. 74.
- ↑ BYSTRZYCKA, Zofia. Trojvidenie. Překlad Miroslava WLACHOVSKÁ, ilustrace Peter ONDREIČKA. Vydanie v Smene prvé. Bratislava: Smena, 1976. 306 stran, 12 nečíslovaných stran obrazových příloh. Máj, zväzok 271.
- ↑ Otřes. www.obalkyknih.cz [online]. [cit. 2025-03-18]. Dostupné online.