Zikmund II. Smiřický ze Smiřic

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic
Hlava rodu Smiřických
Ve funkci:
1597 – 1608
Předchůdce Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic
Nástupce Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Hejtman Kouřimského kraje
za panský stav
Ve funkci:
1605 – 1606
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Karel Mracký z Dubé na Pyšelích
Nástupce Přech Hodějovský z Hodějova
Hejtman Hradeckého kraje
za panský stav
Ve funkci:
1603 – 1604
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Jan Rudolf Trčka z Lípy
Nástupce Jan Rudolf Trčka z Lípy
Císařský rada
Panovník Rudolf II.
Císařský komorník
Panovník Rudolf II.
Číšník na císařském dvoře
Panovník Rudolf II.
Narození srpen 1557
Úmrtí 27. května 1608 (ve věku 50 let)
Praha
Místo pohřbení Kostelec nad Černými lesy
Choť (1584) Hedvika Zajícová z Hazmburka († 1610)
Rodiče Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a Alžběta (Eliška) z Valdštejna (1538–1596)
Děti Jaroslav II. (1588–1611)
Jindřich Jiří (1592–1630)
Eliška Kateřina (1590–1620)
Albrecht Jan (1594–1618)
Markéta Salomena (1597–1655)
Příbuzní děd: Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548)
strýc: Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic (1513–1597)
strýc: Albrecht Smiřický ze Smiřic (1528–1566)
Náboženství Jednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic, zvaný Bohatý[1] (též Sigmund; srpen[2]1557[3] nebo 1558[3][4] – 27. května 1608 Praha) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic. V letech 1597–1608 byl hlavou rodu. Patřil k nejbohatším šlechticům v zemi.

Život

Zikmund Smiřický se narodil v srpnu roku 1557, jeho rodiči byli Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a Alžběta (Eliška) rozená z Valdštejna (1538–1596). Byl členem Jednoty bratrské.[5]

Jako nekatolík studoval v cizině, nejprve na gymnáziu ve Zhořelci a poté na univerzitě ve Wittenbergu. Studia však nedokončil.[3][4] Ovládal několik jazyků: češtinu, němčinu, italštinu a částečně i francouzštinu.[4] Zastával významné dvorské a zemské úřady. Působil na dvoře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. U podivínského císaře zastával funkci číšníka, císařského rady a císařského komorníka. V letech 1603–1604 byl hejtmanem hradeckého kraje a v letech 1605–1606 kouřimského kraje.[3][6]

Zikmund stonal čtyři týdny a zemřel jako poslední z bratrů ve věku padesáti let 27. května 1608 ve svém paláci na Malostranském náměstí v Praze.[3][4] Pochován byl v rodové hrobce v Kostelci nad Černými Lesy.[3]

Rodina

Na zámku ve Škvorci, který vlastnil jeho bratranec Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593), se 4. listopadu 1584[2] oženil s Hedvikou Zajícovou z Házmburka († 31. března 1610), s níž měl šest dětí:

Starší ze sester Eliška Kateřina se zamilovala do mladého kováře. Poté, co se o jejich vztahu otec dozvěděl, nechal dceru uvěznit na hradě Kumburku (asi v roce 1606). Odtud ji vysvobodil a oženil se s ní Ota Jindřich z Vartenberka. Následné tahanice o Jičín a Kumburk se sestrou a Slavatou skončily 1. února 1620 výbuchem v jičínském zámku, při němž Eliška Kateřina i Slavata zahynuli.[7]

Majetek

Škvorec, A. Pucherna 1805

Správy kosteleckého panství se ujal po smrti svého strýce Jaroslava I., vysokého královského úředníka, který však přežil všechny své děti. Vlastnil také panství Hrubá Skála, v roce 1591 koupil Český Dub a v roce 1607 koupil za 84 tisíc kop grošů českých panství Kumburk s městem Jičín.[4] Po smrti obou svých bratrů se stal jedním z nejbohatších šlechticů v Čechách. V roce 1603 byl podle počtu osedlých dokonce druhým nejbohatším šlechticem.[8] Velké bohatství mu umožnilo mecenášské aktivity.

Po Zikmundově smrti se rodových panství na krátkou dobu ujal jeho syn Jaroslav II., který však zemřel mlád 16. února 1611,[7] a po jeho smrti majetky přešly na další příbuzné z náchodské větve (Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic).

Odkazy

Reference

  1. ↑ BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef; KRÁL, Pavel; VYBÍRAL, Zdeněk. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 416 + 24 stran přílohy s. ISBN 80-7185-417-4. S. 153. 
  2. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 126–127. 
  4. ↑ a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 25–26. 
  5. ↑ Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku, s. 90
  6. ↑ MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 102, 114. 
  7. ↑ a b Ottův slovník naučný. 23. díl Schlossar – Staropolski. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. S. 515. 
  8. ↑ MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 63.

Literatura

  • ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. 
  • JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. 

Externí odkazy

Zdroj