Zdeněk Pštross
| RTDr., Ing. arch. Zdeněk Pštross | |
|---|---|
| Narození |
25. května 1885 Beroun,  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
1. května 1954 [zdroj?] Montreal,  Kanada [zdroj?]
|
| Vzdělání | Fakulta architektury ČVUT v Praze |
| Povolání | architekt, VŠ profesor antické architektury na ČVUT |
| Titul | RTDr., Ing. arch. |
| Partner(ka) | Františka Pštrossová |
| Děti | 2 dcery |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdeněk Pštross, křtěný Zdenko Karel (25. května 1885 v Berouně[1] – 1. května 1954 v Montrealu [zdroj?]) byl architekt, vysokoškolský profesor antické architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Stručný životopis
Zdeněk Pštross byl absolventem fakulty architektury na ČVUT v Praze. (V letech 1903 až 1908/1909[2] byl žákem významného českého architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze.[3]) Po skončení ČVUT se vydal na studijní cesty po Itálii (1909–1910)[3], Německu, Francii, Řecku, Turecku a Malé Asii. Docentem antické architektury na ČVUT v Praze byl od roku 1915. [p 1] Přesto, že ani Zdeněk Pštross ani jeho manželka Františka Pštrossová nebyli židovského původu jejich stopa končí po roce 1939 – během válečných let, kdy odcestovali do Kanady.[zdroj?]
Charakter odborného působení
- Realizace veřejných a obytných budov[4]
- Navrhoval rodinné domy, kancelářské, občanské a dopravní stavby.[3]
- Interiérová tvorba[4]
- Nositel řady ocenění v architektonických soutěžích (na regulaci měst Berouna a Kladna, na budovu gymnázia v Ústí nad Labem, obchodní akademie v Berouně a v Třebíči)[4]
- Antické architektuře se věnoval teoreticky.[3]
- Je autorem odborné studie z oboru architektury (viz níže)[4]
Chronologický přehled realizací
- 1918 – Waldesovo muzeum (spolu s Josefem Fantou), Moskevská čp. 262, Praha – Vršovice [p 2]
- 1920–1922 – Obchodní akademie, Beroun[6]
- 1924 – Ředitelská vila, Beroun
- 1926 – České státní reálné gymnázium, České mládeže čp. 360, Ústí nad Labem – Klíše[6][7][p 3]
- 1928–1932 – Základní škola (Okresní úřad), Blatná (dnes 2015 Základní škola T.G.Masaryka)
- 1929–1931 – Nádraží, Rokycany
- 1934 – Velitelská vila, Strašice [p 4]
- 1936 – Hotel Tlustý, Strašice [p 5]
- 1938–1939 – Kancelářský dům, Nádražní ul. č.p. 274/XVI., Praha – Smíchov
- 1939 – Rodinný dům Františky Pštrossové, Valtrova č.p. 33, 391 65 Bechyně [p 6][p 7]
- Některé stavby Z. Pštrosse
-
-
Obchodní akademie, Beroun -
-
Nádraží v Rokycanech -
Velitelská vila ve Strašicích -
Rodinný dům Valtrova č.p. 33 Bechyně -
Původní vstupní dveře (Valtrova č.p. 33 Bechyně)
Z. Pštross v encyklopediích a slovnících
- 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)[11]
- 1950 – TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl II. Praha: Tvar, 1950, s. 327.[4]
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)[11]
- 2003 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003. Vyd. 1. XII. díl (Por–Rj). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 183.[4][11]
- 2004 – VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 533.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Informace v této kapitole ("Stručný životopis") byly převzaty z pramene[4]
- ↑ Muzeum se nacházelo v domě na náměstí Svatopluka Čecha, dnešní Moskevská 75/262. Celý dům byl pro účely muzea rozsáhle rekonstruován. Projekt na rekonstrukci vypracoval Zdeněk Pštross spolu s Josefem Fantou. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 25. září 1918. Podle dobového letáku se jednalo o jedinečné muzeum šatních spínadel na celém světě. K vidění byly šatní spínadla všech dob a všech národů. Otevřeno bylo vždy v neděli od 9:00 do 12:00 hod. Vstup byl volný.[5]
- ↑ Stavba je ve stylu puristické klasicizující pozdní secese.[8] Během 2. světové války zabral budovu gymnázia nově vzniklý úřad vládního prezidenta, který řídil Hans Krebs. V současnosti (2017) v budově sídlí pedagogická a přírodovědecká fakulta ústecké univerzity.[8]
- ↑ V obci Strašice projektoval za první republiky areál vojenského letního výcvikového tábora (první etapa výstavby areálu proběhla roku 1934). Součástí areálu byla velitelská vila, armádní prodejna, budova štábu, vojenské zátiší a ubikace pro rotmistry.[6] Velitelská vila byl obytný dům pro velitele a jeho zástupce navržený ve stylu umírněného modernismu. Obsahoval dvě bytové jednotky a byl určen jen pro letní využití. V současnosti tato velitelská vila slouží jako hlavní expoziční budova Muzea Středních Brd.[6]
- ↑ V obci Strašice projektoval dům č. p. 47 - bývalý hotel Tlustý, který byl dostavěn roku 1936 (v roce 1942 vyhořel) Hotel byl v roce 1949 s nástupem nového poúnorového režimu zkonfiskován, stal se z něj Posádkový dům armády a následně sloužil jako tzv. svobodárna. V současné době je zde provozována restaurace.[6]
- ↑ Rohová vila architekta Zdeňka Pštrosse „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni je z roku 1939 (GPS souřadnice: 49°17′44″ s. š., 14°28′12″ v. d.). Vilu si nechal postavit jako svoje reprezentativní rodinné sídlo.[9] Stavba obsahuje prvky moderního klasicismu. Na zaobleném nároží se nachází socha Madony.[10] V osmdesátých letech dvacátého století byla vila spravována městem Bachyně coby nájemný dům a obsahovala tři bytové jednotky. Když se město zbavovalo některých staveb prodejem, přešla vila do soukromých rukou. Nový majitel nechal zhotovit informační desku umístěnou na zaobleném nároží vily.
- ↑ Informace v této kapitole ("Chronologický přehled realizací") byly převzaty z pramene[3]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Beroun
- ↑ Zdeněk Pštross [online]. isabart [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PŠTROSS Zdeněk [online]. arch-pavouk.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Pštross, Zdeněk, 1885 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace [cit. 2015-05-29]. Dostupné online.
- ↑ VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, s. r. o., 2001. 219 s. ISBN 80-86559-01-7. Kapitola Vršovice, s. 65–66.
- ↑ a b c d e Památky a historie obce Strašice [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Karta autora - Zdeněk Pštross: Stavby autora - 1926 České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Karta stavby - České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Ubytování U klášterní zahrady - privat / apartmán / ubytování v soukromí [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ BECHYNĚ [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pštross Zdeněk [online]. abART [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.
Literatura
- SELLNEROVÁ, Alena; PISTORIUS, Miloš. Architekt Zdeněk Pštross, život a tvorba [online]. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2003, 2003 [cit. 2015-05-30]. (Architekti; moderní architektura). S. 92 stran: ilustrace (některé barevné), půdorysy. Národní památkový ústav - online katalog: Odborné knihovny a dokumentační fondy, Studentská práce (Bakalářská práce), Signatury svazku: C3378. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Pštross na Wikimedia Commons
- Záznam v databázi národních autorit – Zdeněk Pštross
- Národní knihovna ČR – Pštross, Zdeněk. Antický dům obytný: příspěvek k poznání rodinného domu v době hellenistické a římské. I, Dům řecký. Praha: Unie, [1915]. 104 s.
