Zdeněk Kessler

JUDr. Zdeněk Kessler
1. předseda Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
15. července 1993 – 12. února 2003
Předchůdce Ústavní soud vznikl
Nástupce Miloš Holeček
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
Členství ČSNS (1946–1948)
OF (1989–1991)
ODS (1991–1993)
Narození 29. prosince 1926
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 25. srpna 2003 (76 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Děti Dagmar Lastovecká
Alma mater Masarykova univerzita
Profese politik a soudce
Ocenění Čestné občanství města Brna (2002)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy (2002)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Kessler (29. prosince 1926 Brno – 25. srpna 2003 Brno) byl český právník, soudce a předseda Ústavního soudu České republiky, po sametové revoluci krátce i československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. Jeho dcerou je někdejší senátorka a soudkyně Ústavního soudu Dagmar Lastovecká. Byl rovněž synovcem rektora Masarykovy univerzity Bohumila Baxy a tím i prasynovcem Karla Havlíčka Borovského.

Biografie

Narodil se v rodině zaměstnance drah a prodavačky, po maturitě na reálném gymnáziu studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde promoval v roce 1949, ve stejném roce se stal doktorem práv. Po právnických studiích od roku 1949 do roku 1953 byl zaměstnán jako podnikový právník. Od roku 1946 byl aktivní v Československé straně národně socialistické, odmítal režim nastolený po roce 1948, byl proto sledován Státní bezpečností a roku 1953 byl odsouzen k 17 letům vězení za velezradu. Roku 1960 byl amnestován prezidentem Novotným.[1][2]

V 90. letech se zasloužil o podrobné zveřejnění archivů Státní bezpečnosti, zejména po odhalení jeho vlastní zkušenosti s případem Vlastislava Chalupy, který tajně působil jako spolupracovník StB v československém exilu na Západě.[zdroj?]

Po volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za Občanské fórum. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu ODS. V parlamentu setrval do ledna 1992, kdy rezignoval v důsledku svého zvolení do Ústavního soudu ČSFR.[3] Ve federálním parlamentu byl členem předsednictva FS ČSFR, členem ústavněprávního výboru a předsedou mandátového a imunitního výboru.

V roce 1992 se stal soudcem Ústavního soudu ČSFR, po rozpadu Československa předsedou Ústavního soudu ČR. Na funkci rezignoval ze zdravotních důvodů krátce před smrtí. V roce 2002 mu Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[1] V roce 2002 mu bylo uděleno čestné občanství města Brna a Řád čestné legie. V roce 2006 byl v rámci ocenění Právník roku uveden do právnické síně slávy.

Reference

  1. ↑ a b Zemřel první šéf Ústavního soudu Zdeněk Kessler. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ JUDr. Zdeněk Kessler [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj