Zdeněk Fišer (pedagog)

Zdeněk Cyril Fišer
Zdeněk Fišer se svou ženou Věnceslavou (4. září 2004)
Zdeněk Fišer se svou ženou Věnceslavou
(4. září 2004)
Jiná jména Cyril
Narození 27. května 1929 nebo 1. ledna 1929
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. července 2010 (ve věku 81 let)
Litoměřice, Česko
Místo pohřbení Lesní hřbitov, Nový Bor
Bydliště Česká Lípa
Alma mater Karlova univerzita
Povolání středoškolský učitel
Znám jako českolipský pedagog, spisovatel a překladatel
Nábož. vyznání římskokatolické
Choť Věnceslava roz. Zástěrová
Děti Marie Zdislava (†), Jan, Pavel, Josef
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Cyril Fišer (27. května 1929 Praha – 2. července 2010 Litoměřice) byl český pedagog, katolický spisovatel, překladatel a filosof.

Život

Zdeněk Fišer z pražské úřednické rodiny byl jediný syn Jaroslavy Kopřivové a Ladislava Fišera. Lásku k přírodě získal už v dětství, kdy s rodiči často pobýval v Českém Ráji, na Chlumecku a Královéhradecku. Jako chlapec a mladý student navštěvoval mykologické kurzy prof. Františka Smotlachy a stal se vášnivým houbařem.

Studoval v Praze nejprve na klasickém gymnáziu v Resslově ulici, potom na Karlově univerzitě, kde vystudoval český a ruský jazyk. V době jeho studií na něho měli velký vliv teolog ThDr. Oto Mádr a Mons. Jiří Reinsberg. Vojenskou službu, která trvala dva a čtvrt roku, absolvoval na letišti v Milovicích a v Plzni jako radista u meteorologické služby. Krátce po návratu z vojenské služby se 15. dubna 1955 oženil se svou kolegyní z fakulty PhDr. Věnceslavou Zástěrovou z Kralup nad Vltavou.

Po dokončení studia dostal umístěnku do severních Čech do České Lipy, kde věnoval celý svůj profesní život výuce českého a ruského jazyka na střední škole ekonomické a průmyslové. Později rozšířil svou aprobaci zkouškami, jež ho opravňovaly k výuce psaní na stroji a těsnopisu. Dále získal osvědčení pro tlumočení z ruského a německého jazyka. To mu ale bylo komunistickými úřady z kádrových důvodů brzy odebráno. Systematicky studoval literaturu českou, ruskou i náboženskou a věnoval se překladům z němčiny.

V 70. letech 20. století byl jedním z jazykových korektorů překladatelské skupiny Doc. ThDr. Václava Bognera, která se věnovala překladům částí Bible do češtiny.

Během komunistické totality v Československu spolu se svou manželkou rozšiřoval pro potřeby kněží překlady z německých duchovních tiskovin a knih. Přispíval z těchto zdrojů a ze své tvorby do publikací nakladatelství Vyšehrad – Cyrilometodějský kalendář. Další jeho aktivitou bylo přednášení snoubencům a manželským párům v tajných setkáních katolické církve. Pro tento účel sepsal předmanželskou čítanku „Veliké tajemství“, která je ucelenou formací mladých k předmanželskému a manželskému životu. Toto dílo nebylo nikdy vydáno knižně.

Výrazným způsobem byl během let komunistické totality při své tvorbě i v životě ovlivněn knězem MUDr. Ladislavem Kubíčkem, se kterým se často setkával. Na jeho život i dílo měl také silný vliv královéhradecký arcibiskup Karel Otčenášek. Otčenáška s Fišerem seznámila jeho švagrová Marie Zástěrová, učitelka v Ústí nad Labem a to v době, kdy Otčenášek v době svého vyhnanství působil na předměstí Ústí – v Trmicích. Po skončení totality Zdeněk Fišer rád pomáhal na biskupství, vyřizoval korespondenci arcibiskupa Otčenáška, připravoval pro něho překlady, psal různé přípravy a doprovázel ho často na jeho cestách. Měl i mnoho kontaktů s osobnostmi různých křesťanských vyznání. Jeho vnímání ekumenismu bylo velmi silné a prakticky prožívané.

V roce 2008 se podrobil operaci mozku, jeho zdravotní stav se však stále zhoršoval. Zemřel 2. července 2010 v litoměřickém hospici sv. Štěpána a pochován byl po rozloučení v bazilice Všech svatých v České Lípě na Lesním hřbitově v Novém Boru.

Literární tvorba

Kromě drobné literární tvorby (úvahy a lyrická díla), ve které vyjadřoval své úvahy a zamyšlení při líčení krás v přírodě, napsal Zdeněk Fišer dvě knihy pro seniory: Plný život ve stáří (1995) a Dobrodružství třetího věku (1996). Zdálo se mu, že k tématu stáří člověka totiž existuje málo knih, které by dokázaly seniory oslovit opravdu do hloubky. Hluboká zamyšlení byla odrazem jeho vztahu k přírodě, kterou miloval a po následné meditaci i kontemplaci své vnitřní úvahy převáděl do literární podoby.

Dalším jeho dílem byla knížka věnovaná české světici Na přímluvu Paní Zdislavy (poprvé vyšla v roce 2001, v druhém vydání pak v roce 2009). Další kniha týkající se severočeské světice má název Se svatou Paní Zdislavou, a obsahuje devítidenní pobožnost k ní. Vyšla poprvé v roce 2001 a v roce 2004 podruhé. Zdeněk Fišer se stal, stejně jako sv. Zdislava, terciářem řádu sv. Dominika a přijal jméno Cyril.

Dílo

Knihy

  • Plný život ve stáří. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995. 191 s. ISBN 80-71923-81-8. 
  • Dobrodružství třetího věku. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1996. 293 s. ISBN 80-7192-079-7. 
  • Na přímluvu Paní Zdislavy. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2001, 2009. 82 s. ISBN 80-7266-091-8. 
  • Se svatou paní Zdislavou: devítidenní pobožnost. Praha: Krystal OP, 2001, 2004. 23 s. ISBN 808592966X. 

Překlady

  • KÖSTER, Peter. Hledejte moji tvář: Od slov k mlčení, cesta ke kontemplaci. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1993. 79 s. ISBN 80-85527-32-4. 
  • Dar víry: výklad katolického učení pro dospělé. Praha: Zvon, 1994. 212 s. ISBN 80-7113-086-9. 
  • STOFF, Georg. Dobré slovo u lůžka nemocných. Kostelní Vydří: Karmelitánské nákladatelství, 1994. 99 s. ISBN 80-85527-46-4. 
  • RÖSSLER, Max. Když začíná večer. Praha: Zvon, 1995. 124 s. ISBN 8071131180. 
  • STOFF, Georg. Síla na cestu. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1995. 127 s. ISBN 8085527839. 
  • LOHRUM, Meinolf. Dominik. Praha: Krystal OP, 1999. 73 s. ISBN 8085929325. 

Externí odkazy

Zdroj