Zdeňka Varhulíková
| Zdeňka Varhulíková | |
|---|---|
| Narození |
19. března 1914 Praha  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
26. července 1944 Drážďany  Velkoněmecká říše
|
| Příčina úmrtí | popravena |
| Národnost | česká |
| Alma mater | nedokončená Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | učitelka |
| Politická strana | od roku 1936 Komunistická strana Československa |
| Rodiče | Antonín Varhulík, Růžena Varhulíková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdeňka Varhulíková (19. března 1914 Praha – 26. července 1944 Drážďany) byla česká učitelka a odbojářka popravená nacisty.
Život
Před druhou světovou válkou
Zdeňka Varhulíková se narodila 19. března 1914 v Praze v rodině Růženy a Antonína Varhulíkových. Její otec se stal příslušníkem Československých legií. Pracovala jako odborná učitelka na měšťanských školách, kde vyučovala dějiny. Též byla organizátorkou dětských táborů a dětských tělovýchovných akcí. V roce 1934 vstoupila do levicově orientované Učitelské unie. V roce 1936 tajně vstoupila do Komunistické strany Československa. Měla v plánu stát se středoškolskou pedagožkou a nastoupila ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia nedokončila z důvodu uzavření českých vysokých škol Němci v roce 1939. Žila v Bubenči.
Druhá světová válka
Po německé okupaci vstoupila Zdeňka Varhulíková do protinacistického odboje, kdy začala spolupracovat se svým bubenečským sousedem Františkem Pekáčkem na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin. Od léta 1942 se zapojila do komunistického odboje, pro který pašovala munici z vlašimské továrny Sellier & Bellot. Zatčena gestapem byla v v lednu 1943 během zátahu na členy bývalé Učitelské unie, její skutečná odbojová činnost byla odhalena až následně. Vězněna byla na Pankráci, vyslýchána v Petschkově paláci, po ukončení výslechů byla převezena do Drážďan, odkud mohla odeslat trojici dopisů. Podle informací z nich se přiklonila k víře v Boha, což bylo po nástupu komunistů k moci z propagandistických důvodů zamlčováno. Byla odsouzena k trestu smrti a 26. července 1944 v Drážďanech popravena. Popraven společně s ní byl i Karel Pekáček. Pohřbena byla rovněž v Drážďanech na hřbitově svatého Jana. V roce 1976 byly její ostatky přemístěny v rámci hřbitova do nového společného hrobu s památníkem.
Rodina
Její otec Antonín Varhulík (1887-1967) bojoval jako legionář v Srbsku a ve Francii.[1] Dva měsíce po dceři Zdeňce byl rovněž zatčen gestapem. Jeho proces byl pro nedostatek důkazů zastaven, přesto byl do konce války vězněn v koncentračních táborech Flossenbürg a Dachau. Pohřben je společně s manželkou na Bubenečském hřbitově, kde má Zdeňka Varhulíková umístěn i svůj kenotaf.[2]
Posmrtná ocenění
- Po Zdeňce Varhulíkové byla pojmenována jedna z ulic v Holešovicích
Odkazy
Literatura
- Aneta Černá - Zapomenutá hrdinka pašovala náboje přímo na svém těle. Nacisté ji při výsleších krutě mučili (článek na stránkách České televize, 2020)
- Jaroslav Král - Příběh obyčejné hrdinky: Zdeňku Varhulíkovou nacisté popravili a komunisté cenzurovali do zapomnění (článek na stránkách Médium, 2024)
Reference
Externí odkazy
