Bubenečský hřbitov

Bubenečský hřbitov
	Hřbitov v Bubenči
Lokalita
Stát	Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 6-Bubeneč
Zeměpisné souřadnice	50°6′26,97″ s. š., 14°23′58,44″ v. d.
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bubenečský hřbitov se nachází v Praze 6 v městské čtvrti Bubeneč, mezi ulicemi Březovského, Albánská, Ve Struhách a Antonína Čermáka čp. 84/2, kde je vchod. Má rozlohu 1,69 ha a v roce 2001 se zde nacházelo 260 hrobek, 2200 hrobů a 690 urnových hrobů. Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Historie

Roku 1888 rodina rytíře Moritze Schlöchta z Heraltic darovala obci Bubeneč svůj pozemek na místě zvaném Ve Struhách, sousedící s jejich vilou čp. 45/XIX. Nový hřbitov byl nutný, protože malý hřbitov Na Skalce již nedostačoval.

Stavbu hřbitova s kaplí svatého archanděla Rafaela, márnicí, domkem hrobníka čp. 84/XIX^[1], vstupní branou a ohradní zdí vedl František Frolík, hřbitov byl otevřen a vysvěcen 28. září 1889.^[2]

Některé náhrobky byly ze starého hřbitova přeneseny. Časem byl ke starší východní části přistavěn nový hřbitov s objektem, kde je nyní umístěn Azylový dům pro muže.

V pravém (severním) domku sídlí Hřbitovní správa městské části Praha 6, zrušená kaple a zrušená márnice. Oba hřbitovy mají v křížení hlavních cest postaven monumentální křiž se shodnou litinovou pozlacenou sochou Krista (originál ve východní části hřbitova je z roku 1888).

Hroby

Starší (východní) část

Při východní zdi: společný hrob farářů od kostela svatého Gotharda a kněží řádu jezuitů; společný hrob sester Misionářek milosrdenství Matky Terezy

Rodinná hrobka svobodných pánů Malovců z Malovic a Kosoře
Grafik T. F. Šimon a jeho syn Pavel Šimon
Náhrobek od sochaře Františka Bílka patří Jaroslavu Boudovi, bratru malíře Cyrila Boudy, který je zde také pohřben s celou rodinou výtvarníků a pedagogů (Alois Bouda, Anna Boudová, Jana Boudová a Jiří Bouda).
Hudební skladatel Pavel Bořkovec a jeho syn architekt Aleš Bořkovec
Historik umění František Adolf Borovský
Sochařka Marta Jirásková a její manžel ing. arch. Josef Havlíček
Architekt Bohdan Malaniuk
Grafik Oldřich Kulhánek
Stavební inženýr a politik Josef Záruba-Pfeffermann
Režisér Jiří Sequens
Grafik Ivan Strnad
Malíř a grafik Karel Tondl
Malíř Jaroslav Vodrážka

Západní část

Herec František Smolík a jeho manželka
Lékař a spisovatel Jaroslav Durych
Filozof prof. PhDr. Vladimír Hoppe
Herečka Irena Kačírková
Novinář Tomáš Řezáč
Archeolog Miroslav Richter
Scenárista a režisér kresleného filmu Zdeněk Smetana
Hudební skladatel Rudolf Vohanka
Sochař Jan Zach
Kunsthistorik a byzantolog Nikolaj Lvovič Okuněv^[3]
Básník Lukáš Tomin

Galerie

Hrobka jezuitů
Hrobka Janečků
Arch. Bohdan Malaniuk
František A. Borovský
Josef Záruba-Pfeffermann
Malovcové z Malovic a Kosoře
Jaroslav Durych
Marta Jirásková a Josef Havlíček
Jaroslav Vodrážka
Karel Tondl
Miroslav Richter
Prof. Vladimír Hoppe
Jiří Sequens
T.F. Šimon a Pavel Šimon
Rodina Boudova
Oldřich Kulhánek
Moderní náhrobek ve tvaru brány
Moderní náhrobní stéla

Odkazy

Reference

↑ Adresář král. hlav. města Prahy a obcí sousedních, uspořádal Vojtěch Kraus. Praha 1907, s.104
↑ VLČEK Pavel (ed.) a kolektiv autorůː Umělecké památy Prahy, Velká Praha I. (A-L), Academia Praha 2012, s. 214
↑ HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7. Kapitola Nikolaj Okuněv, s. 86–89.