Karel Tondl

Karel Tondl
profesor ak. malíř Karel Tondl
profesor ak. malíř Karel Tondl
Narození 2. července 1893
Krásno nad Bečvou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. února 1980 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Bubenečský hřbitov
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání malíř, učitel, ilustrátor, grafik, spisovatel literatury faktu, historik umění a kritik umění
Ocenění Schmidtova cena
Vyznamenání Za vynikající práci 1964
Řád práce 1968
zasloužilý umělec 1969
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob malíře Karla Tondla na Bubenečském hřbitově

Karel Tondl, křtěný Karel Jan Adolf (2. července 1893 Krásno nad Bečvou[1] - 3. února 1980 Praha), byl český pedagog, malíř, ilustrátor, grafik a vydavatel bibliofilií.

Život

Karel Tondl se narodil poblíž Valašského Meziříčí ve městečku Krásná v rodině učitele Jana Tondla a jeho ženy Emilie rodem Pullerlílové z Polné.[1] Vystudoval gymnázium v Kroměříži, v dalším studiu pokračoval v Praze na Malířské akademii, kde se v letech 1911-1917 školil u prof J. Preislera a M. Švabinského. Následně pobýval v Paříži, kde absolvoval v letech 1918-1919 studium na Sorboně, zde pak získal doktorát z filozofie. Ve 20. letech studoval dějiny umění, estetiku a filosofii na Filozifické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1927 složil rigorózum.[2]

Od roku 1925 působil jako profesor na gymnaziu, poté jako profesor na Státní grafické škole v Praze. Během vykonávání profesorské činnosti se ještě dovzdělával na Českém vysokém učení technickém, kde studoval plastickou anatomii, matematiku, Geometrii a perspektivu. Karel Tondl zemřel v Praze na počátku měsíce února roku 1980.

Karel Tondl byl jedním ze zakladatelů klubu výtvarných umělců Aleš a rovněž byl členem Umelecké besedy slovenské a od roku 1919 Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Těžištěm Tondlovi tvorby byla volná grafika: cykly barevných monotypů, dřevorytů a knižní ilustrace. Svá díla tvořil též olejomalbou (podobizny, krajiny) a zabýval se uměním mozaiky a gobelínu, které studoval ve vatikánských dílnách. Byl mistrem dřevorytu a monotypu, tvořill akvarelem, olejem, temperou a kompozice monumentálního určení.

Ocenění

Žáci, které školil v malbě (výběr)[3]

Odkazy

Literatura

  • 1987 Malá československá encyklopedie (Š-Ž), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2007 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2007 (XVIII. Tik – U), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Reference

Externí odkazy

Zdroj