Z Říčan
| Páni z Říčan | |
|---|---|
 | |
| Země |
 České království
|
| Tituly | svobodní páni |
| Zakladatel | Petr ze Všechrom |
| Rok založení | 13. století |
| Větve rodu | Ledečtí z Říčan, Hrádečtí z Říčan a Kosohorští z Říčan, Malotičtí z Říčan, Zásmučtí z Říčan, Cehničtí z Říčan, Koblihové z Říčan, Talafousové z Říčan a Kavkové z Říčan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Páni z Říčan byli starý český panský rod, který se psal podle hradu a města Říčany.
Historie
Prvním předkem se stal Petr ze Všechrom, jeho synové stáli na straně krále Přemysla Otakara II. Okolo roku 1260 založili říčanský hrad.
Ovšem teprve nejvyšší zemský soudce Oldřich se na počátku 14. století píše jako pán z Říčan. V polovině 14. století se rod velice rozrostl, patřili jim vedle Říčan také panství Průhonice a další statky. Na konci 14. století se rodina rozvětvila na pět hlavních linií: říčanskou, ledeckou, hrádeckou a kosohorskou, malotickou a zásmuckou a cehnickou. Získali i Hořovice, Švihov, Štěkeň a Humpolec. Působili v úřadech krajských a zemských soudců či hejtmanů.
Adam se stal hejtmanem kouřimského kraje i hejtmanem Starého Města pražského.
Jan Litvin, syn humanisty Václava z Říčan († 1596, jeho manželka byla Salomena rozená z Talmberka, která zemřela 1. ledna 1597)[1], patřil mezi účastníky druhé pražské defenestrace.
Pavel Kavka z Říčan († po 1627) patřil mezi stavovské direktory, byl správcem české komory, po porážce stavovského povstání jej odsoudili k smrti, tento trest svou výmluvností před exekuční komisí dokázal změnit v doživotní vězení na hradě Zbiroh. Propustili jej v roce 1627, avšak zanedlouho zemřel.
Potomci rozvětveného rodu ztratili v pobělohorském období na majetkovém i společenském významu a od začátku 19. století je rod (v odborné literatuře) považován za vymřelý. Neuvádí jej proto ani oficiální Almanach českých šlechtických rodů, registrující příslušníky žijících potomků někdejší aristokracie.
Erb
V červené štítě tři stříbrné leknínové listy spojené stonky uprostřed - tzv. leknínový trojlist. Totéž znamení na křídlech klenotu přilby.
Příbuzenstvo
Spojili se s Valdštejny, Smiřičtí ze Smiřic, Dvořeckými z Olbramovic, Lobkovici, Černíny, Kaplíři ze Sulevic, Chřínovci či pány z Roupova.
Odkazy
Reference
- ↑ HEJNIC, Josef; MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví. Praha: Academia, 1973. S. 390–391.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Říčan, s. 135–136.
Související články
Externí odkazy
z Říčan ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Leccos - Z Říčan Archivováno 24. 8. 2014 na Wayback Machine.
