Pavel Kavka z Říčan
| Pavel Kavka z Říčan | |
|---|---|
 | |
|
Člen direktoria Českého království za panský stav | |
|
Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Narození | okolo 1570? ?  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
1627? hrad Zbiroh Habsburská monarchie
|
| Příbuzní | Jan Litvín Kavka z Říčan (bratr) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Kavka z Říčan na Dubu a Zálezlích[1] (okolo 1570? – 1627?[2]hrad Zbiroh) byl český šlechtic z rodu pánů z Říčan, majitel panství Dub a Zálezly. Podílel se na českém stavovském povstání jakožto člen českého stavovského direktoria, ve kterém vystupoval jako jeho mluvčí.[3] Po porážce povstání mu byl navržen rozsudek trestu smrti, později změněný na doživotní žalář na hradě Zbiroh. Odsud by roku 1627 propuštěn, nedlouho poté však zemřel.
Životopis
Mládí
Narodil se na jednom z panství rodu pánů z Říčan. Byl majitelem panství a zámku Dub a vsi Zálezly nedaleko Prachatic v jižních Čechách a dalších.
Stavovské povstání
Aktivně se zapojil do českého stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Osobně se účastnil třetí pražské defenestrace,[4] poté byl zvolen členem stavovského direktoria a působil jako jeho mluvčí. Rovněž byl přítomen na Fridrichově volbě a také jeho korunovaci v srpnu 1619 v Praze.
Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a spolu s dalšími zajatými vůdci povstání postaven před císařský soud. Ten jej odsoudili k smrti, tento trest svou výmluvností před exekuční komisí dokázal změnit v doživotní vězení[5] na hradě Zbiroh[6] a unikl tak popravě vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Spolu s ním byli na Zbirohu uvězněni též Vilém starší Popel z Lobkovic, Václav Felix Pětipeský z Chýš a Egerberku a několik dalších. Rodinný majetek, panství Dub, Zálezly a dům U Černého vlka na Staroměstském náměstí v Praze,[7] pak v rámci následných pobělohorských konfiskací připadly v následujících letech katolickým šlechticům, mj. Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho bratr Jan Litvín Kavka z Říčan byl potrestán pouze ztrátou části majetku.[8]
Pavel Kavka z Říčan byl propuštěn až po císařské amnestii roku 1627, avšak zanedlouho na Zbirohu také zemřel.
Rodinný život
Okolo roku 1610 se oženil s dcerou mocného šlechtice Václava Vratislava z Mitrovic Sidonií. Jeho bratr byl Jan Litvín Kavka z Říčan.
Odkazy
Reference
- ↑ LUKÁŠEK, Josef. Dejiny hradu Orlika nad Humpolcem. [s.l.]: Nákl. Živnostenské Záložny 266 s. Dostupné online. Google-Books-ID: XrcZAAAAIAAJ.
- ↑ ŘÍČAN z Pavel 1570-1627 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Kavka z Říčan Pavel. leporelo.info [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-29.
- ↑ 405. schůzka: Z okna ven!. Dvojka [online]. 2003-04-06 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic: Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. [s.l.]: Albatros Media a.s. 534 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-852-3. Google-Books-ID: Tiq2DwAAQBAJ.
- ↑ VRABEC, Jan Josef. Popravy na Staroměstském náměstí, 21 června 1621. [s.l.]: Nakl. B. Kočího 200 s. Dostupné online. Google-Books-ID: CYNDAQAAMAAJ.
- ↑ Tresty a pokuty udělené české šlechtě 2. část. otta.cechove.cz [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Protestanti na kolenou: Za Bílou horu zaplatily stavy hlavou i majetkem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-03-26 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- KRYŠTŮFEK, František Xaver. Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské: (1517-1620). Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1906. s. 318.
- SEDLÁČEK, August. Děje Práchenského kraje. Písek: Theodor Kopecký, 1926. s. 111.
- SCHULZ, Václav. Příspěvky k dějinám soudu komorního království Českého z let 1526-1627. V Praze: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. s. 119.
Externí odkazy
