Winston-Salem Open

Winston-Salem Open
Založeno	1981 (exhibice) 1990 (ATP Tour)
Odehráno	Winston-Salem Open 2023
Místo	Winston-Salem, Severní Karolína, Spojené státy americké Spojené státy americké
Dějiště	Wake Forest University
Souřadnice	36°8′6″ s. š., 80°16′34″ z. d.
Povrch	tvrdý / venku
Soutěže	48 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	850 680 USD
Prize money	760 930 USD
Období	srpen
ATP Tour
1990–1997	ATP World Series
1998–2008	ATP International Series
2009–	ATP Tour 250
www.winstonsalemopen.com/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Winston-Salem Open je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v areálu Wake Forest University v severokarolínském Winston-Salemu, kam se přestěhoval v roce 2011 z New Havenu. Na okruhu ATP Tour patří do kategorie ATP Tour 250 a je také součástí letní US Open Series na betonech.^[1][2] V letech 1981–1989 probíhal jako exhibice v longislandském Jerichu, než byl v roce 1990 začleněn do nově založeného okruhu ATP Tour. Z Long Islandu se v roce 2004 přemístil do New Havenu, kde byl sloučen s ženským Pilot Pen Tennis. V něm se konal až do odloučení v roce 2010.^[3]

Historie

Událost vznikla ve formě exhibice pro čtyři hráče dvouhry roku 1981 v newyorském Jerichu na Long Islandu. Původní název zněl Hamlet Challenge Cup. Následně se turnaj rozrostl a účastnili se jej nejlepší hráči světa jako Ivan Lendl a v roce 1988 osmnáctiletý Andre Agassi.^[3][4][5]

V roce 1990 se turnaj stal součástí založeného profesionálního okruhu ATP Tour. Generální partneři se v jeho průběhu měnili. Mezi roky 1990–1991 se hlavním donátorem stala Norstar Bank,^[6] v letech 1992–1995 a 1997–2000 Waldbaum's,^[6] roku 1996 pak Genovese Drug Stores. Od roku 2002 do přesídlení do New Havenu se hlavním partnerem stala firma TD Waterhouse.^[7] Mezi vítěze turnaje se zařadili tenisté jako Stefan Edberg, Jevgenij Kafelnikov, Magnus Norman, Paradorn Srichaphan a Lleyton Hewitt.

V roce 2005 americký tenisový svaz, United States Tennis Association, rozhodl o připojení turnaje k ženské události Pilot Pen Tennis, organizované WTA a hrané v New Havenu.^[8] Jednalo se o první sloučení velkých turnajů mužského a ženského okruhu, které předcházely ve formě přípravy poslednímu grandslamu sezóny US Open.^[9] Sloučení vydrželo do roku 2011, kdy se mužská část odtrhla a přemístila do Winston-Salemu.^[3] Přes existující historii jej ATP prohlásila za novou událost mužského profesionálního okruhu.

Přehled finále

Dvouhra

Místo	Rok	vítěz	finalista	výsledek
Long Island (exhibice)	1981	Brian Teacher	Yannick Noah	4–6, 6–3, 6–4
	1982	Gene Mayer	Johan Kriek	6–2, 6–3
	1983	Gene Mayer	Heinz Günthardt	6–7(9–11), 6–4, 6–0
	1984	Ivan Lendl	Andrés Gómez	6–2, 6–4
	1985	Ivan Lendl	Jimmy Connors	6–1, 6–3
	1986	Ivan Lendl	John McEnroe	6–2, 6–4
	1987	Jonas Svensson	David Pate	7–6, 3–6, 6–3
	1988	Andre Agassi	Yannick Noah	6–3, 0–6, 6–4
	1989	Ivan Lendl	Mikael Pernfors	4–6, 6–2, 6–4
Long Island	1990	Stefan Edberg	Goran Ivanišević	7–6, 6–3
	1991	Ivan Lendl	Stefan Edberg	6–3, 6–2
	1992	Petr Korda	Ivan Lendl	6–2, 6–2
	1993	Marc Rosset	Michael Chang	6–4, 3–6, 6–1
	1994	Jevgenij Kafelnikov	Cédric Pioline	5–7, 6–1, 6–2
	1995	Jevgenij Kafelnikov	Jan Siemerink	7–6(7–0), 6–2
	1996	Andrij Medveděv	Martin Damm	7–5, 6–3
	1997	Carlos Moyà	Patrick Rafter	6–4, 7–6(7–1)
	1998	Patrick Rafter	Félix Mantilla	7–6(7–3), 6–2
	1999	Magnus Norman	Àlex Corretja	7–6(7–4), 4–6, 6–3
	2000	Magnus Norman	Thomas Enqvist	6–3, 5–7, 7–5
	2001	Tommy Haas	Pete Sampras	6–3, 3–6, 6–2
	2002	Paradorn Srichaphan	Juan Ignacio Chela	5–7, 6–2, 6–2
	2003	Paradorn Srichaphan	James Blake	6–2, 6–4
	2004	Lleyton Hewitt	Luis Horna	6–3, 6–1
New Haven	2005	James Blake	Feliciano López	3–6, 7–5, 6–1
	2006	Nikolaj Davyděnko	Agustín Calleri	6–4, 6–3
	2007	James Blake	Mardy Fish	7–5, 6–4
	2008	Marin Čilić	Mardy Fish	6–4, 4–6, 6–2
	2009	Fernando Verdasco	Sam Querrey	6–4, 7–6(8–6)
	2010	Serhij Stachovskyj	Denis Istomin	3–6, 6–3, 6–4
Winston-Salem	2011	John Isner	Julien Benneteau	4–6, 6–3, 6–4
	2012	John Isner	Tomáš Berdych	3–6, 6–4, 7–6(11–9)
	2013	Jürgen Melzer	Gaël Monfils	6–3, 2–1, ret.
	2014	Lukáš Rosol	Jerzy Janowicz	3–6, 7–6(7–3), 7–5
	2015	Kevin Anderson	Pierre-Hugues Herbert	6–4, 7–5
	2016	Pablo Carreño Busta	Roberto Bautista Agut	6–7(6–8), 7–6(7–1), 6–4
	2017	Roberto Bautista Agut	Damir Džumhur	6–4, 6–4
	2018	Daniil Medveděv	Steve Johnson	6–4, 6–4
	2019	Hubert Hurkacz	Benoît Paire	6–3, 3–6, 6–3
	2020	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
	2021	Ilja Ivaška	Mikael Ymer	6–0, 6–2
	2022	Adrian Mannarino	Laslo Djere	7–6(7–1), 6–4
	2023	Sebastián Báez	Jiří Lehečka	6–4, 6–3

Čtyřhra

Místo	Rok	vítězové	finalisté	výsledek
Long Island	1990	Guy Forget Jakob Hlasek	Udo Riglewski Michael Stich	2–6, 6–3, 6–4
	1991	Eric Jelen Carl-Uwe Steeb	Doug Flach Diego Nargiso	0–6, 6–4, 7–6
	1992	Francisco Montana Greg Van Emburgh	Gianluca Pozzi Olli Rahnasto	6–4, 6–2
	1993	Marc-Kevin Goellner David Prinosil	Arnaud Boetsch Olivier Delaître	6–7, 7–5, 6–2
	1994	Olivier Delaître Guy Forget	Andrew Florent Mark Petchey	6–4, 7–6
	1995	Cyril Suk Daniel Vacek	Rick Leach Scott Melville	5–7, 7–6, 7–6
	1996	Luke Jensen Murphy Jensen	Hendrik Dreekmann Alexandr Volkov	6–3, 7–6
	1997	Marcos Ondruska David Prinosil	Mark Keil T.J. Middleton	6–4, 6–4
	1998	Julian Alonso Javier Sánchez	Brandon Coupe Dave Randall	6–4, 6–4
	1999	Olivier Delaître Fabrice Santoro	Jan-Michael Gambill Scott Humphries	7–5, 6–4
	2000	Jonathan Stark Kevin Ullyett	Jan-Michael Gambill Scott Humphries	6–4, 6–4
	2001	Jonathan Stark Kevin Ullyett	Leoš Friedl Radek Štěpánek	6–1, 6–4
	2002	Maheš Bhúpatí Mike Bryan	Petr Pála Pavel Vízner	6–3, 6–4
	2003	Robbie Koenig Martín Rodríguez	Martin Damm Cyril Suk	6–3, 7–6
	2004	Antony Dupuis Michaël Llodra	Yves Allegro Michael Kohlmann	6–2, 6–4
New Haven	2005	Gastón Etlis Martín Rodríguez	Rajeev Ram Bobby Reynolds	6–4, 6–3
	2006	Jonatan Erlich Andy Ram	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–3, 6–3
	2007	Maheš Bhúpatí Nenad Zimonjić	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–3, 6–3
	2008	Marcelo Melo André Sá	Maheš Bhúpatí Mark Knowles	7–5, 6–2
	2009	Julian Knowle Jürgen Melzer	Bruno Soares Kevin Ullyett	6–4, 7–6(7–3)
	2010	Robert Lindstedt Horia Tecău	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	6–4, 7–5
Winston-Salem	2011	Jonatan Erlich Andy Ram	Christopher Kas Alexander Peya	7–6(7–2), 6–4
	2012	Santiago González Scott Lipsky	Pablo Andújar Leonardo Mayer	6–3, 4–6, [10–2]
	2013	Daniel Nestor Leander Paes	Treat Conrad Huey Dominic Inglot	7–6(12–10), 7–5
	2014	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Jamie Murray John Peers	6–3, 6–4
	2015	Dominic Inglot Robert Lindstedt	Eric Butorac Scott Lipsky	6–2, 6–4
	2016	Guillermo García-López Henri Kontinen	Andre Begemann Leander Paes	4–6, 7–6(8–6), [10–8]
	2017	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	Julio Peralta Horacio Zeballos	6–3, 6–4
	2018	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	James Cerretani Leander Paes	6–4, 6–2
	2019	Łukasz Kubot Marcelo Melo	Nicholas Monroe Tennys Sandgren	6–7(6–8), 6–1, [10–3]
	2020	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
	2021	Marcelo Arévalo Matwé Middelkoop	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–7(5–7), 7–5, [10–6]
	2022	Matthew Ebden Jamie Murray	Hugo Nys Jan Zieliński	6–4, 6–2
	2023	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	Lloyd Glasspool Neal Skupski	6–3, 6–4

Galerie

• 
  Leonardo Mayer
• 
  Jerzy Janowicz
• 
  David Goffin
• 
  Martin Kližan

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winston-Salem Open na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Winston-Salem Open na Wikimedia Commons
• Winston-Salem Open – oficiální stránky (anglicky)
• Winston-Salem Open na ATP Tour (anglicky)

Zdroj