Wenzel Kotz von Dobrz

Václav svobodný pán Koc z Dobrše
Nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha
Ve funkci:
1898 – 1903
Předchůdce Oswald Wolkenstein-Trostburg
Nástupce Anatol Bigot de Saint-Quentin
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1903 – 1908
Stranická příslušnost
Členství Strana ústavověrného velkostatku
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost polní podmaršál (1897), generálmajor (1893)
Narození 28. dubna 1842
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. června 1912 (ve věku 70 let)
Újezd Svatého Kříže
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení hřbitov Újezd Svatého kříže
Choť Marie z Lützowa (od 1870)
Rodiče Kristián Koc z Dobrše a Aglaja z Auerspergu
Děti Jindřich Koc z Dobrše (1880–1956)
Příbuzní bratr: Vilém Koc z Dobrše (1839–1906)
bratr: Karel Koc z Dobrše (1844–1901)
děd: Karel Vilém II. z Auerspergu (1782–1827)
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav svobodný pán Koc z Dobrše (Wenzel Freiherr Kotz von Dobrz/Dobrsch) (28. dubna 1842 Praha – 11. června 1912 Újezd Svatého Kříže[1]) byl český šlechtic, politik, rakouský generál a dvořan. V armádě dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršálka a byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. Byl též poslancem českého zemského sněmu a nakonec členem panské sněmovny. V západních Čechách vlastnil velkostatky Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou.

Životopis

Pocházel ze starobylého českého rodu Koců z Dobrše, narodil se jako prostřední ze tří synů vysokého státního úředníka Kristiána Koce z Dobrše (1806–1883) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny Auerspergové (1812–1899), po matce byl synovcem dvou rakouských ministerských předsedů Karla Auersperga a Adolfa Auersperga. V roce 1858 vstoupil do armády jako kadet a rychle postupoval v hodnostech, nakonec byl jmenován generálmajorem (1893) a polním podmaršálem (1897). Byl též c.k. tajným radou a komořím a od roku 1898 nejvyšším hofmistrem arcivévody Bedřicha. V roce 1899 převzal po matce správu rodového majetku, velkostatek Újezd Svatého Kříže, k němuž patřila také Bělá nad Radbuzou. Velkostatek měl rozlohu bezmála 4 000 hektarů půdy a jeho hodnota byla vyčíslena na 825 000 zlatých[2]. V doplňovacích volbách byl v roce 1903 zvolen poslancem českého zemského sněmu, téhož roku byl penzionován v armádě. Krátce před smrtí byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny (únor 1912).

Řády a vyznamenání

Během vojenské služby získal několik ocenění, později díky službě u dvora arcivévody Bedřicha, který byl bratrem španělské královny Marie Kristýny, obdržel mimo jiné vysoká vyznamenání ve Španělsku.[3]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Rodina

V roce 1870 se v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Lützowovou (1847–1880), sestřenicí významného bohemisty Františka Lützowa. Z jejich manželství se až po deseti letech narodil jediný syn Jindřich (1880–1956), při jehož porodu Marie zemřela. Po ovdovění se Václav Koc oženil podruhé v roce 1882 s hraběnkou Jindřiškou Krakovskou z Kolovrat (1859–1908), dcerou českého poslance Jindřicha Krakovského z Kolovrat. Toto manželství zůstalo bezdětné.

Zemřel ve věku 70 let na dnes již neexistujícím zámku v Újezdě Svatého Kříže, kde byl také pohřben.

Jeho bratři Vilém Koc z Dobrše (1839–1906) a Karel Koc z Dobrše (1844–1901) byli poslanci českého zemského sněmu a říšské rady.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Újezd Svatého Kříže
  2. ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 305–306 dostupné online
  3. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Václava Koce z Dobrše in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 46 dostupné online

Externí odkazy

  • Rodokmen Koců z Dobrše dostupné online
  • Služební postup Václava Koce z Dobrše v armádě in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Oesterreichisches Staatsarchiv, Wien, 2007; s. 92 dostupné online
  • Václav Koc z Dobrše na webu rakouského parlamentu dostupné online

Zdroj