Včela medonosná kavkazská

Jak číst taxoboxVčela medonosná kavkazská[1]
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád štíhlopasí (Apocrita)
Čeleď včelovití (Apidae)
Rod včela (Apis)
Druh včela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera caucasica
Pollmann; 1889
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Včela kavkazská (Apis mellifera caucasia) sosák; délka je cca 7,3 mm

Včela medonosná kavkazská (Apis mellifera caucasica, také známa jako karpatská) je poddruh včely medonosné. Vyskytuje se v celé Evropě a západní Asii.[2]

Původ

Kavkazská včela pochází z údolí středního Kavkazu, z Gruzie i když včely lze nalézt i ve východním Turecku, Arménii a Ázerbájdžánu.[3]

Anatomie

Charakter a chování

Výhody:

  • Aktivní a pracovitá.
  • Odolná vůči nízkým teplotám.
  • Má dlouhý jazyk (sosák) - umožňuje sání nektaru z květů s dlouhým kalichem, např. jetele
  • Produkuje velké množství propolisu.
  • Rychle produkuje vosk.

Nevýhody:

  • Špatně snáší dlouhé zimy.
  • Je citlivá na nosemózu.
  • Vytváří malé včelstva.
  • Pomalý rozvoj.

Rozšíření po světě

Frank Benton a gruzínský entomolog Ilarion Kavtaradze, 1905, Gruzie, Kavkaz

Kavkazská včela má dlouhou historii ve včelařství po celém světě. Včely byly poprvé dovezeny do Spojených států v 19. století. Frank Benton (1852–1919) navštívil Gruzii v roce 1905 a doporučil dovoz včel do Spojených států.[4]

Ruská revoluce a následná anexe Gruzie Rudou armádou v roce 1921 zastavila vývoz kavkazských včel. Poddruhy byly studovány a pěstovány především sovětskými entomology. Sovětští představitelé měli obavy o zachování čistoty kavkazského poddruhu a zakázali jakýkoli vývoz bez zvláštního povolení.[5]

V roce 1932 byl profesor E. F. Phillips pozván do Sovětského svazu do Gruzie a strávil měsíc návštěvami různých včelařských výzkumných ústavů. Phillips věnoval zvláštní pozornost jedinečným vlastnostem druhu kavkazské včely, především délkou jazyka (sosáku) a byl ohromen včelařským potenciálem v Gruzii.

Mezinárodní vývoz ze Sovětského svazu pokračoval až od roku 1969. Podle britských novin (Sunday Mirror)[5] "kavkazská včela– šedá horská včela Sovětského svazu byla posouzena jako nejlepší na světě a oceněna zlatou medailí. Kavkazská včela se vyznačuje svým komerčním potenciálem a sběrem medu i za deštivého počasí. O tuto včelu požádalo mnoho zahraničních včelařů a do Evropy, Asie a Ameriky jich bylo poslalo až 200 000 (1 června 1969)."

Mezinárodní ocenění

Včela medonosná kavkazská získala tři zlaté medaile na mezinárodních akcích. Na Mezinárodní zahradnické výstavě v Erfurtu (Německo) v roce 1961, na 20 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Bukurešti (Rumunsko) v roce 1965 a na 23 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Moskvě v roce 1971.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pszczoła kaukaska na polské Wikipedii a Caucasian honey bee na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bezpečnostní kontrola. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Včela karpatská. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ RESEARCHGATE.NET. Status of breeding practices and genetic diversity in domestic U.S. honey bees [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Caucasian (Georgian) Queen Bees For Sale | Oldest honey in the world! - GoldBee. goldenbee.ge [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Past Congresses. web.archive.org [online]. 2019-04-23 [cit. 2024-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-23. 

Externí odkazy


Zdroj