Václav Skurovec

Prof. Ing. Václav Skurovec, CSc.
Narození 3. listopadu 1937
Plzeň
Úmrtí 7. února 2023 (ve věku 85 let)
Alma mater Fakulta elektrotechnická ČVUT
Povolání inženýr
Zaměstnavatel České vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Skurovec (3. listopadu 19377. února 2023[1]) byl český profesor Ústavu logistiky a managementu dopravy na Fakultě dopravní ČVUT[2] a specialista technologie a managementu v dopravě a telekomunikacích. Po rozdělení Československa se společně s profesorem Petrem Moosem podílel na založení Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Byl také zakladatelem detašovaného pracoviště Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně.[3]

Profesní životopis

Vzhledem k politickým postojům jeho rodiny mu nebyla umožněna studia na střední škole. Nastoupil nejprve na Střední odborné učiliště č. 16 ve Škodě Plzeň, kde vyučil se elektromontérem (1953–55). V roce 1959 odmaturoval na vyšší průmyslové škole elektrotechnické v Plzni a v letech 1959–64 vystudoval obor ekonomika a řízení energetiky na Fakultě elektrotechnické při ČVUT v Praze. V roce 1983 byl jmenován docentem v oboru ekonomiky a řízení investiční výstavby, v roce 1998 habilitoval na Fakultě dopravní v oboru technologie a management v dopravě a telekomunikacích. V roce 2000 byl jmenován profesorem technologie a managementu v dopravě a telekomunikacích na téže fakultě.

V roce 1993 po rozdělení Československa se společně s profesorem Petrem Moosem zasloužil o vznik Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Původní dopravní fakulta ČVUT byla od školního roku 1960/61 přemístěna do Žiliny a změnila název na Vysoká škola dopravy a spojov[4]. Založil a následně vedl katedru ekonomiky a managementu v dopravě a telekomunikacích Fakultě dopravní ČVUT. Po krátkém působení, v roce 1994 v Kreditní bance v Plzni, kde působil jako poradce generálního ředitele, se v roce 1995 vrátil na Fakultu dopravní ČVUT, kde zakládal pobočku fakulty v Děčíně s bakalářským studiem, působil jako proděkan pro pracoviště Děčín a od roku 1997 jako proděkan pro vnější vztahy a zahraniční styky. V roce 2000 zakládal a následně vedl katedru financování a ekonomie provozu.

Absolvoval řadu zahraničních pobytů (vč. stipendijních), např. Glasgow, Madrid, Rouen, Paříž, univerzitu a vysokoškolské pracoviště v oboru ve Spojených státech amerických.

Byl ženatý, měl tři děti, šest vnoučat a dvě pravnoučata.

Publikace

Je autorem přes 120 publikací a oponovaných výzkumných zpráv, vysokoškolských učebních textů.[5]

Ocenění

  • Cena rektora ČVUT za skriptum Řízení a ekonomika investiční výstavby I, 1981,
  • cena rektora za skriptum Životní prostředí, 1986
  • medaile Elektrotechnické fakulty ČVUT, 1987,
  • medaile k 90. výročí založení Leningradského polytechnického institutu za dlouhodobou výzkumnou spolupráci, 1989,
  • medaile ČVUT II. stupně, 1997;
  • medaile prof. F. J. Gerstnera FD ČVUT, 2002[6]
  • medaile Jana Pernera Dopravní fakulty Pardubice, 2003
  • zlatá Felberova medaile. Uděluje se za významnou pedagogickou a vědeckou činnost spojenou s ČVUT, 2006[7].

Člen

  • Československý ústav zahraniční, Asociace dopravních inženýrů,
  • představenstvo Dopravního podniku města Děčína, a.s.,
  • předseda představenstva 1. Investičního fondu Živnostenské banky,
  • předseda dozorčí rady spol. Pražská strojírna, a.s.,
  • 1998 člen správní rady spol. České dráhy
  • UJAK, člen vědecké rady

Reference

Externí odkazy

  • FORMÁNKOVÁ, Šárka. Šéfa pražského Dopravního podniku vyberou experti, odborář i radní Nosek. iDnes.cz [online]. MAFRA a.s., 9. října 2012. Dostupné online. 

Zdroj