Václav Jiří Holický ze Šternberka

Václav Jiří Holický ze Šternberka
rodový erb
rodový erb
Narození 1614
Úmrtí 1682 (ve věku 67–68 let)
Povolání komorník
Choť Voršila Polyxena Bořitová z Martinic (od 1637)[1]
Děti Marie Eleonora ze Šternberka[1]
Jan Václav Holický ze Šternberka[1]
Jaroslav František Ignác ze Šternberka
Rodiče Oldřich Holický ze Šternberka[1] a Magdalena Alžběta z Vrtby[1]
Příbuzní František Václav z Trauttmansdorffu, Marie Josefa z Trauttmansdorffu[1] a František Antonín Adam z Trauttmansdorffu (vnoučata)
Znak Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Jiří hrabě Holický ze Šternberka (německy Wenzel Georg Holiczky von Sternberg, 1614, Český Šternberk – 1681/1682) byl český šlechtic z rodu Šternberků a představitel rodové linie Holických ze Šternberka. Zastával úřady ve správě Českého království a byl povýšen na hraběte. [2] Jeho hlavním sídlem byl hrad Český Šternberk, kde inicioval úpravy v barokním stylu.

Život

Zámecká kaple sv. Šebestiána na hradě Český Šternberk s oltářním obrazem od Antonína Stevense

Patřil k rodové linii Holických ze Šternberka, narodil se jako jediný syn Oldřicha Holického ze Šternberka (1580?–1618) a jeho manželky hraběnky Magdaleny Alžběty Vrtbové, sestry vlivného představitele pobělohorské éry Sezimy z Vrtby.[3][4] Po smrti svého prvního manžela v roce 1618 se Magdalena Alžběta ještě dvakrát provdala. Poprvé za Adama ze Šternberka († 1633) a poté za Jaroslava Bořitu z Martinic (1582–1649).[5] Zemřela v roce 1643.

Zámek Radovesnice, venkovské sídlo Holických ze Šternberka

Získal kvalitní vzdělání a mimo jiné se zabýval historií svého rodu.[6] V roce 1637 byl povýšen do říšského hraběcího stavu, v čemž byly zohledněny zásluhy předků, ale také získané rodové vazby na rodiny Vrtbů nebo Martiniců. Hraběcí titul mu byl později v roce 1662 potvrzen pro České království. V roce 1647 byl jmenován císařským komorníkem, v této funkci byl potvrzen v roce 1657 po nástupu Leopolda I.[7][8] V letech 1648–1649 zastával funkci hejtmana Kouřimského kraje,[9] od roku 1649 byl královským radou a přísedícím zemského soudu. V roce 1654 znovu krátce zastával úřad kouřimského krajského hejtmana.

Byl majitelem několika panství ve středních Čechách, ale z dochované korespondence vydané tiskem v 19. století vyplývá, že se potýkal s četnými finančními problémy způsobené mimo jiné průchody vojsk za třicetileté války. Stěžejní majetkovou základnou bylo panství Český Šternberk, k němuž kromě městeček Český Šternberk a Divišov patřilo 28 vesnic, 10 hospodářských dvorů, rybníky a pivovar. Hlavní rodovou rezidencí byl hrad Český Šternberk, nejstarší rodové sídlo.[10] Zde po roce 1664 přistoupil k rozsáhlým barokním úpravám interiérů.[11] Šlo především o vznik tzv. rytířského sálu a sousední kaple sv. Šebestiána s bohatou malířskou a štukovou výzdobou.[12] Dalším majetkem Václava Jiřího byl statek Trhový Štěpánov, kde po převzetí do osobní správy potvrdil městská privilegia (1637) uznaná v roce 1648 i císařem Ferdinandem.[13] Naopak v Uhlířských Janovicích, které byly majetkem Holických Šternberků od 16. století, zakázala vrchnost užívání městského znaku kvůli účasti obce v stavovském povstání (v roce 1627 ještě za poručnické správy v době nezletilosti Václava Jiřího).[14] Trhový Štěpánov prodal v roce 1664,[15] ale mezitím koupil v roce 1651 statek Radovesnice u Kolína. Na místě zpustlé tvrze tady nechal postavit raně barokní zámek obohacený o zahradu,[16] kde příležitostně pobýval v době stavebních úprav na Českém Šternberku.[17] V roce 1676 ještě přikoupil statek Veltruby, který byl administrativně sloučen s Radovesnicí.[18]

Manželství a potomstvo

Václav Jiří byl dvakrát ženat. Jeho první manželkou se 29. listopadu 1637 stala hraběnka Voršila Polyxena z Martinic, dcera nejvyššího purkrabího Jaroslava Bořity z Martinic a Marie Eusebie ze Šternberka. Jeho druhou manželkou byla Helena Mulzerová z Rosenthalu, s níž se oženil krátce před smrtí v roce 1681. Z prvního manželství se narodily čtyři děti – dva synové a dvě dcery:

Díky své první manželce měl příbuzenské vazby na několik vlivných osobností z rodiny Martiniců, jeho švagry byli bratři Jiří Adam (1602–1651), Bernard Ignác (1603–1685), Ferdinand Benno (1611–1691) a Maxmilián Valentin (1612–1677) hrabata z Martinic.[20] Kontakty udržoval také s dalšími liniemi Šternberků (Václav Vojtěch ze Šternberka).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Václav Jiří Holický Šternberk - Deutsche Digitale Bibliothek. www.deutsche-digitale-bibliothek.de [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Rodokmen Holických ze Šternberka dostupné online
  4. ↑ Rodokmen Holických ze Šternberka in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 643–644
  5. ↑ Rodokmen pánů z Vrtby dostupné online
  6. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXIV.; Praha, 1906; s. 779–780
  7. ↑ Václav Jiří Holický ze Šternberka na webu kaiserhof.geschichte dostupné online
  8. ↑ KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658). Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009; s. 191
  9. ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv Praha, 2020; s. 59, 114, 357 ISBN 978-80-7469-103-4
  10. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 579–580 ISBN 80-85983-12-5
  11. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 82
  12. ↑ Historie hradu Český Šternberk dostupné online
  13. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII.; Praha, 2008; s. 607–608 ISBN 978-80-7277-041-0
  14. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII.; Praha, 2008; s. 866 ISBN 978-80-7277-041-0
  15. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 410
  16. ↑ Zámek Radovesnice na webu Národního památkového ústavu dostupné online
  17. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 410
  18. ↑ Historie Veltrub na oficiálním webu obce dostupné online
  19. ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů dostupné online
  20. ↑ Rodokmen Martiniců dostupné online

Externí odkazy

  • BLKÖ:Sternberg, Wenzel Georg – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • Václav Schulz. Korrespondence hraběte Václava Jiřího Holického ze Šternberka. 14. vyd. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. 142 s. Dostupné online. 

Zdroj