Vzdušné síly Slovenské republiky

Vzdušné síly OS SR
Slovenský stíhací MiG-29AS Fulcrum
Slovenský stíhací MiG-29AS Fulcrum
Země SlovenskoSlovensko Slovensko
Vznik 1. ledna 1993
Typ letectvo a protivzdušná obrana
Velikost 115 letadel, 3200 vojáků (v roce 2014)[1]
Velitelé generálmajor Ľubomír Svoboda[2]
Nadřazené jednotky Ozbrojené síly Slovenské republiky
Účast
Mise SFOR, KFOR, EUFOR[3]
Insignie
Znak
Letouny
Bitevní L-39ZAM Albatros
Průzkumné Let L-410FG
Cvičné L-39CM/ZAM Albatros
Dopravní Let L-410
Transportní C-27J
Vrtulníky
Transportní Mi-17M, Mi-17LPZS
Víceúčelové UH-60M

Vzdušné síly Ozbrojených sil Slovenské republiky (slovensky Vzdušné sily Ozbrojených síl Slovenskej republiky) je oficiální název slovenského vojenského letectva, jehož úkolem je zajištění vzdušného prostoru Slovenska, obrana svrchovanosti země, důležitých politických a hospodářských center, regionů a vojsk před údery vzdušného protivníka, jakož i přímá podpora boje pozemních sil.[4] Současným velitelem vzdušných sil je od 1. srpna 2017 generálmajor Ľubomír Svoboda.[2]

Historie

Vznik

V důsledku změněné geopoliticko-vojenské situace po roce 1989 se velení tehdejší federální československé armády snažilo posílit vzdušnou obranu Slovenska. 7. května 1991 byla na letišti Sliač dislokována 81. samostatná stíhací letka, která spolu se zabezpečovacím praporem plnila úkoly pohotovostního systému a položila základ současného slovenského letactva. Později byla reorganizovaná na 1. leteckou základnu a 1. stíhací letecký pluk. 30. listopadu 1991 bylo ve Zvolenu vytvořeno velitelství 1. divize protivzdušné obrany. Postupně mu byly podřízeny protiletadlové raketové útvary v Nitře, Rožňavě a Pezinku, jakož i různé zabezpečovací útvary.[5]

V říjnu 1992 byla federálním ministerstvem obrany ČSFR vyčleněna skupina, které velel generálmajor Ing. Ján Váňa. Cílem této skupiny bylo vytvořit organizační struktury budoucího letectva a protivzdušné obrany SR a zabezpečit bojeschopnost letectva a protivzdušné obrany SR po rozdělení Československa. Postupně se tato skupina rozrůstala a 1. listopadu 1992 vznikla Správa letectva a protivzdušné obrany pro Slovensko se sídlem v Trenčíně, jejíž činnost skončila 31. prosince 1992. Ke dni 1. ledna 1993, spolu se vznikem Slovenské republiky, vzniká Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR, jejímž velitelem byl jmenován generálmajor Ing. Štefan Gombík.

Před vstupem do NATO (1993–2004)

Vyřazené MiGy-21MF na základně Sliač, 2003

Rozdělením Československa a následným dělením majetku převzalo Slovensko a přesunulo na svoje území 167 letounů a 62 vrtulníků,[6] spolu s příslušným materiálem a několika protiletadlovými komplety. Zároveň se organizovalo přeškolováním několik desítek techniků a pilotů.

Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR bylo dislokované na pěti leteckých základnách a mělo ve výzbroji 229[7] letadel a vrtulníků různých typů; stíhačky (9× MiG-29A, 1× MiG-29UB, 13× MiG-21MA, 36× MiG-21MF, 8× MiG-21R, 11× MiG-21UM a 2× MiG-21US), stíhací bombardéry (18× Su-22M4 a 3× Su-22UM-3K), bojové (12× Su-25K a 1× Su-25UBK), cvičné proudové (16× L-29, 8× L-39C, 2× L-39MS, 2× L-39V a 9× L-39ZA), vrtulníky (17× Mi-2, 1× Mi-8PPA, 2× Mi-8PS, 6× Mi-8T, 15× Mi-17, 2× Mi-17Z-2, 8× Mi-24D, 1× Mi-24DU, 10× Mi-24V), dopravní (2× L-410MA, 2× L-410FG, 1× L-410UVP, 1× L-410UVP-E, 3× L-410UVP-T, 1× An-12BP, 2× An-24V, 2× An-26 a 1× Tu-154B-2) a bezpilotní prostředky VR-3 Rejs.[6] V rámci první deblokáce ruského dluhu, od prosince 1993 do ledna 1994, bylo na Slovensko dodáno pět stíhacích MiGů-29A (reg. č. 0619, 0820, 0921, 2022, 2123) a 1 cvičný MiG-29UB (reg. č. 1303). V roku 1994 byl v souladu s Koncepcí výstavby Armády SR do roku 2000 vytvořen Generální štáb Armády SR a v jeho rámci Štáb letectva a protivzdušné obrany. Ve stejnem roce byla zrušena 1. divize protivzdušné obrany Armády SR a na jejím základeu 1. listopadu 1994 Vznikl 3. sbor letectva a protivzdušné obrany (3. sbor LaPVO).[5]

Po roce 2004

MiG-29AS (reg. č. 0619) v digitální kamufláži po modernizaci

Po vstupu Slovenska do NATO bylo nutné modernizovat letadla vzdušných sil, respektive dosáhnout kompatibility s technikou NATO. V letech 2005 a 2006 byla v leteckých opravovnách Trenčín provedena modernizace stíhaček MiG-29 ve spolupráci s výrobcem letounů a několika západními společnostmi. Stroje byly vybaveny moderními komunikačními prostředky a systémy kompatibilními s technikou NATO, například avionika byla upravena na anglosaský nemetrický systém. Dvanáct modernizovaných strojů (10 jednomístných verze AS a 2 dvojmístné UBS), které navíc prošly změnou kamufláže, byly formálně odevzdány armádě 29. února 2008 na letišti Sliač.

19. ledna 2006 ztratilo slovenské letectvo Antonov An-24 při letecké katastrofě, kdy při nárazu letadla zahynulo 41 vojáků a jeden civilní zaměstnanec ministerstva obrany, jeden voják přežil. Letadlo přiváželo zpět slovenské příslušníky sil KFOR z půlroční služby v Kosovu. V září 2011 byly vyřazeny všechny zbývající vrtulníky Mil Mi-24.[8] 20. prosince 2012 došlo k incidentu[9], kdy se slovenský MiG-29AS (reg. č. 0921) nebezpečně přiblížil k civilnímu soukromému letadlu Beechcraft B200 Super King Air, na kterém se spustil protisrážkový systém.[10]

28. července 2015 došlo během cvičení přistáváním v terénu následkem povětrnostních podmínek ke zřícení vrtulníku Mi-17M (reg. Č. 0812) u osady Hradisko (na území obce Terňa). Krátce po havárii podlehl svým zraněním druhý pilot pilot kpt. Ing. Richard Sépi. Kapitán vrtulníku kpt. Ing. Peter Pavlinský a palubní technik pprap. Tibor Šoltés utrpěli těžká zranění.[11]

Vzhledem k záměru komplexního zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru Slovenska a vzdušného prostoru Česka prostřednictvím vzájemné spolupráce vyslovila slovenská vláda souhlas s vysláním příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky na území Česka a s přítomností příslušníků Armády České republiky na území Slovenska za účelem spolupráce při vzájemné ochraně vzdušného prostoru na základě smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která byla podepsána v Bruselu dne 15. února 2017.[12]

27. března 2017 došlo na letecké základně Sliač k závažné letecké nehodě, při které havarovalo soukromé letadlo L-29 Delfín (OM-JLP, rok výroby 1965, výrobní číslo 591683, vlastník Ing. Ľudovít Francl, PhD.) [13], přičemž klouzalo 755 metrů po vzletové a přistávací dráze (VPD). Následně byla VPD zablokována, což znemožnilo případný start pohotovostních letadel MiG-29, a tak byla celkově 1 hodinu a 42 minut narušena nepřetržitá ochrana nedotknutelnosti slovenského vzdušného prostoru v rámci integrovaného systému NATINAMDS.[14] Soukromé lety letadel L-29 (OM-SLK, rok výroby 1972, provozovatel Slovenské křídla s.r.o.) z letecké základny Sliač stále pokračují, což potenciálně ohrožuje bezpečnost a provozuschopnost letiště Sliač. Je zvláštní, že uvedená skutečnost je tolerována ze strany kompetentních lidí z Ministerstva obrany.[15]

9. září 2022 došlo po zhruba 30 letech ve službě k ukončení provozu stíhacích letadel MiG-29. Provoz stíhaček provázely problémy z technického, mezinárodně-politického i bezpečnostního hlediska, ale i z hlediska dostupnosti pilotů. Piloti nalétali na letadlech MiG-29 celkem 20 246 letových hodin a bylo vycvičeno 52 pilotů. Dne 27. srpna byla během Mezinárodních leteckých dnů SIAF 2022 na letecké základně Malacky podepsána dohoda o ochraně vzdušného prostoru s Českem a Polskem na období do dodání a zprovoznění nových stíhaček F-16 pro slovenské letectvo. Dohodu podepsali slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, česká šéfka resortu Jana Černochová a polský ministr Mariusz Blaszczak. Na leteckých dnech SIAF 2022 se 27. a 28. srpna uskutečnila i rozloučení letadel MiG-29 s veřejností.

Modernizace

Stíhací letouny

Koncem srpna 2022 došlo k ukončení provozu stíhacích letounů MiG-29[16] a dočasnému převzetí ochrany vzdušného prostoru SR ze strany letectev České rebuliky a Polska až do doby dodání stíhacích letounů F-16 Block 70/72[17]. Podle upraveného harmonogramu by první čtveřice měla být dodána v polovině roku 2024[18]. Celkem by jich mělo být 14. Od roku 2020 probíhá výcvik pilotů v USA.

Struktura

Velení

Velitelství Vzdušných sil OS SR v čele s generálmajorem Ľubomírem Svobodou sídlí ve Zvolenu. Předchozím velitelem byl od 25. května 2012 generálmajor Miroslav Korba,[19][20] který převzal funkci po genmjr. Martinu Babiakovi (od 1. června 2010 do května 2012).[21][22]

Jednotky a výzbroj

Hlavní útvary Vzdušných sil OS SR a jejich výzbroj:[2]

Bojové jednotky:
Taktické křídlo generálmajora Otto Smika
Vrtulníkové křídlo generálplukovníka Jána Ambruše

Jednotky bojové podpory:
Dopravní křídlo generála Milana Rastislava Štefánika
Protiletadlová raketová brigáda obránců Tobruku
Křídlo velení, řízení a průzkumu

Jednotka Výzbroj
Taktické křídlo generálmajora Otto Smika, Sliač
  • 1. taktická letka
 od 1.9.2022 bez letadel
  • 2. taktická letka
 2 L-39ZAM, 5 L-39CM
Vrtulníkové křídlo generálplukovníka Jána Ambruše, Prešov
  • Vrtulníková letka
 4 UH-60M, 4 Mi-17M
  • Letka LPZS a výcviku
 1 Mi-17LPZS
Dopravní křídlo generála Milana Rastislava Štefánika, Kuchyňa
  • Dopravní letka
 2 C-27J, 5 L-410UVP, 1 L-410FG
Protiletadlová raketová brigáda obránců Tobruku, Nitra
  • 1. protiletadlová raketová skupina
 12 odpalovacích zařízení PLRK S-300PMU
  • 2. protiletadlová raketová skupina
 20 odpalovacích zařízení PLRK 2K12 Kub
  • Protiletadlový raketový oddíl IGLA
 72 odpalovacích zařízení PLRK 9K38 Igla
Křídlo velení, řízení a průzkumu, Zvolen


Letecký park

Letadlo Fotografie Země původu Typ Verze Ve službě[2] Poznámky
Stíhací letouny
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USAUSA USA stíhací F-16 0+14 Dodání v polovině 2024
Bojové letouny
Aero L-39 Albatros ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo cvičný
cvičný/bitevní 		L-39CM
L-39ZAM 		2
7 		Technickou zálohu tvoří 1 L-39CM a 1 L-39ZAM.
Průzkumné letotuny
Let L-410FG Turbolet ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo fotogrammetrický L-410FG 1
Dopravní a transportní letouny
Alenia C-27J Spartan ItálieItálie Itálie transportní C-27J 2
Let L-410UVP Turbolet ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko 		dopravní/transportní L-410UVP-E14
L-410UVP-E20 		1
4 		Letoun L-410UVP-E9 byl odstaven z provozu.
Vrtulníky
Mil Mi-17 Sovětský svaz SSSR transportní
záchranný 		Mi-17M
Mi-17LPZS 		11
2 		Další 2 vrtulníky Mi-17M a 3 Mi-17LPZS jsou mimo provoz.
Sikorsky UH-60 Black Hawk USAUSA USA víceúčelový UH-60M 11 Slovensko koupilo další dva vrtulníky UH-60M Black Hawk pro 5. ŠPU a ostatních 9 modernizovaly.[23]

Vyřazená letadla

Letadlo Foto Země původu Typ Verze Počet získaných kusů Období služby
Stíhací letadla
Mikojan-Gurevič MiG-29 RuskoRusko Rusko stíhací
cvičný/stíhací 		MiG-29AS
MiG-29UBS
MiG-29A 		8
2
2 		1993-2022
MiG-21 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz stíhací letadlo
průzkumné letadlo
cvičné/stíhací letadlo 		MiG-21MA
MiG-21MF
MiG-21R
MiG-21UM
MiG-21US 		13
36
8
11
2 		1993 – 2003
Bojová letadla
Suchoj Su-22 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz stíhací bombardér
cvičné/bojové letadlo 		Su-22M4
Su-22UM-3K 		18
3 		1993 – 2002
Suchoj Su-25 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz letadlo přímé podpory pozemních vojsk
cvičné/bojové letadlo 		Su-25K
Su-25UBK 		12
1 		1993 – 2002
Dopravní/transportní letadla
Antonov An-12 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz taktické transportní letadlo An-12BP 1 1993 – 1999
Antonov An-24 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz taktické transportní letadlo An-24V 2 1993 – 2006
Antonov An-26 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz taktické transportní letadlo An-26B-100 2 1993 – 2016
Jakovlev Jak-40 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz dopravní letadlo (pro cestující) Jak-40 1 1993 – 1999
Tupolev Tu-154 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz dopravní letadlo (VIP) Tu-154B-2 1 1993 – 1995
Cvičná letadla
Aero L-29 Delfín ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo cvičné proudové letadlo L-29 16 1993 – 2003
Vrtulníky
Mil Mi-2 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
PolskoPolsko Polsko 		lehký cvičný vrtulník Mi-2 17 1993 – 2013
Mil Mi-8 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz vrtulník pro radioelektronický boj
transportní vrtulník 		Mi-8PPA
Mi-8PS
Mi-8T 		1
2
6 		1993 – 2011
Mil Mi-24 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz bojový/dopravní vrtulník
cvičný/bojový/dopravní vrtulník 		Mi-24D
Mi-24V
Mi-24DU 		8
10
1 		1993 – 2011

Pozemní protivzdušná obrana

Název Fotografie Země původu Typ Verze Počet Poznámky
Protiletadlové systémy
S-300PMU Sovětský svaz SSSR PLRK dlouhého dosahu SA-10B 12 Dodané v roce 1987. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 75 km, maximální výška ničení cíle do 27 km. Baterie má 48 raket typu 5V55KD.[24][25]
2K12 Kub 2M Sovětský svaz SSSR PLRK středního dosahu SA-6 20 Dodané v roce 1980. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 24 km, maximální výška ničení cíle do 7 km. Jedna baterie má 12 raket typu 2K12M3.[26]
9K38 Igla Sovětský svaz SSSR PLRK krátkého dosahu SA-18 72 Přenosný protiletadlový raketový komplet (MANPADS).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vzdušné sily Slovenskej republiky na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ LANG, Pavel. Střežíme vzdušný prostor Slovenska. ATM+ Informační příloha MO ČR a AČR. Roč. 46, čís. 2/2014, s. 81–83. ISSN 1802-4823. 
  2. ↑ a b c d ČADIL, Jan. Vzdušné síly OS SR - Ročenka 2019. Bratislava: Magnet Press, Slovakia, 2019. ISBN 978-80-89169-67-2. 
  3. ↑ ČADIL, Jan. Vzdušné síly OS SR - Ročenka 2016. Bratislava: ve spolupráci s L+K vydal MAGNET PRESS, SLOVAKIA, 2016-08-27. ISBN 978-80-89169-36-8. Kapitola Zahraničné misie vrtuľníkových jednotiek vzdušných síl, s. 22–25. 
  4. ↑ http://www.mosr.sk. www.mosr.sk [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-30. 
  5. ↑ a b Fórum portálu CS PVO 1950-1992 [online]. forum.presscont.eu [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-23. 
  6. ↑ a b http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/91146
  7. ↑ brožúra II. Slovenský medzinárodný letecký deň SIAD 1994, str. 8
  8. ↑ TIMKOVÁ, Ingrid. Vrtuľníky Mi-24 vzlietli v Prešove naposledy. sme.sk. Bratislava: Petit Press, 2011-09-21. Dostupné online [cit. 2017-10-23]. ISSN 1335-4418. 
  9. ↑ telecom.gov.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-07. 
  10. ↑ Vojenská stíhačka ohrozila civilné lietadlo [online]. Pravda.sk, 13.02.2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prehľad nehôd Slovenského vojenského letectva a lietadiel Leteckého útvaru Ministerstva vnútra SR. [online]. forum.valka.cz [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ vlastnymat.docx [online]. rokovania.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11. 
  13. ↑ letectvo.nsat.sk [cit. 2018-07-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ telecom.gov.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-12. 
  15. ↑ L-29 Delfín / OM-JLP pristál na brucho na Sliači [online]. gonzoaviation.com [cit. 2018-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-06. 
  16. ↑ České a polské stíhačky začnou chránit slovenské nebe. Staré migy končí. natoaktual.cz [online]. 2022-08-28 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vláda schválila nákup F-16 [online]. leteckymagazin.sk [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ A.S, SITA Slovenská tlačová agentúra. Prvé stíhačky F16 dorazia na Slovensko v polovici roka 2024, Majer absolvoval prvé rokovania v Pentagone. Webnoviny.sk [online]. 2022-09-15 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ Veliteľ vzdušných síl OS SR [online]. Zvolen: Vzdušné sily Slovenskej republiky [cit. 2012-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  20. ↑ Archivovaná kopie. www.parlamentnykurier.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  21. ↑ Vzdušné sily ozbrojených síl SR [online]. Bratislava: Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, rev. 20.07.2010 [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10. 
  22. ↑ Podriadené útvary [online]. Zvolen: Veliteľstvo vzdušných síl OS SR [cit. 2012-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-08. (slovenština) 
  23. ↑ SITA. Kúpime deväť vrtuľníkov Black Hawk. Cena je vynikajúca, hovorí Glváč [online]. Petit Press, 29.04.2015 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online. 
  24. ↑ Archivovaná kopie. www.plrb.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-04. 
  25. ↑ Archivovaná kopie. www.vvzs.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-25. 
  26. ↑ Archivovaná kopie. www.vvzs.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj