Vysoká (okres Bruntál)

Vysoká
Vysoká ze silnice č. 457
Vysoká ze silnice č. 457
Znak obce VysokáVlajka obce Vysoká
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností Krnov
(správní obvod)
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°15′41″ s. š., 17°35′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 314 (2023)[1]
Rozloha 17,12 km²[2]
Nadmořská výška 280 m n. m.
PSČ 793 99
Počet domů 160 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vysoká 90
793 99 Osoblaha
ouvysoka.starosta@tiscali.cz
Starosta Radim Hranec
Oficiální web: www.obec-vysoka.cz
Vysoká
Vysoká
Další údaje
Kód obce 597970
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoká (německy Waissak[4], polsky Wysoka) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 314[1] obyvatel.

Poloha

Obec Vysoká sousedí na severu s Polskem (gmina Lubrza), na východě s Dívčím Hradem, na jihu s Liptaní a na západě s Jindřichovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 31,5 km a od krajského města Ostrava 69 km.

Geomorfologicky patří Vysoká k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Stráž (494 m n. m.) nad Pitárným na hranici s Liptaní, dále Velký kopec (452/451 m n. m.) rovněž nad Pitárným a Vysoká (451/440 m n. m.) na katastru Bartultovic.

Území Vysoké patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok a v Pitárném z jihozápadu přijímá potok Mušlov a od soutoku s Mušlovem se již nazývá Osoblaha. Státní hranici v části Bartultovice tvoří Hraniční potok (se svým bezejmenným pravobřežním přítokem), který odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 63 % zemědělská půda (43,5 % orná půda, 17 % louky a pastviny), z 29,5 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce

Název

Až do 19. století je jméno vesnice doloženo jako německé Weisack (s pravopisnými obměnami), které však vzniklo hláskovou úpravou původního českého Vysoká. To bylo koncem 19. století v češtině obnoveno.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celé obce Vysoká podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6][7][8][9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1973 2016 1793 1699 1573 1379 1253[p 1] 569 552 442 394 305 302[p 2]
  1. ↑ z toho: 15 Čechoslováků, 1165 Němců; 1246 řím. kat., 6 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 35 Slováků, 1 Polák; 105 řím. kat., 166 bez vyzn.

V celé obci Vysoká je evidováno 168 adres : 163 čísel popisných (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 150 domů, z toho 81 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 351 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Vysoké podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6][7][8][9]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 444 416 380 362 338 340 309[p 1] 196 159 143 194 160 160
  1. ↑ z toho: 3 Čechoslováci, 295 Němců; 308 řím. kat., 1 evang.

V samotné Vysoké je evidováno 53 adres, vesměs čísla popisná.[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 47 domů, z toho 31 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Urbana

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 762.
  6. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  7. ↑ a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
  8. ↑ a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  10. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-01. 
  11. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 134124 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj