Pitárné

Pitárné
Pitárné (z rozhledny Strážnice)
Pitárné (z rozhledny Strážnice)
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Vysoká
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′40″ s. š., 17°35′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 79 (2021)[1]
Katastrální území Pitárné (8,71 km²)
PSČ 793 99
Počet domů 70 (2011)[2]
Pitárné
Pitárné
Další údaje
Kód části obce 188000
Kód k. ú. 788007
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitárné (též Bitárno, německy Pittarn[3], polsky Bietów) je část obce Vysoká v okresu Bruntál. Vzniklo jako samostatná obec s názvem Pittarn v roce 1267 na soutoku potoka Mušlov a řeky Osoblahy a původně sloužilo jako biskupské léno. V roce 1572 zde vznikla škola a v roce 1945 se obec stala částí kilometr vzdálené větší obce Vysoká.

Pitárné je položeno do údolí a do rozmanité přírody tvořené z lesů, rybníků i polí. Nedaleko se nachází obec Liptaň, kde se nachází úzkorozchodná vlaková trať. Vlastní železniční stanici Pitárné nemá, dopravu zde zajišťuje Transdev Morava, která místní obyvatele rozváží do okolních větších obcí jako Osoblaha nebo Jindřichov, kde se nacházejí železniční stanice. Kromě úzkorozchodné tratě mohou turisté navštívit nedaleký Dívčí Hrad, který vznikl v roce 1267.

Název

Nejstarší písemné doklady znějí Biterne (1267, 1294), Bitern (1326), Pitrne (1404), Piterna (1405), Pieterna (1406), Pittarn (1460). Jméno se zatím nepodařilo vyložit.[4]

Historie

Historické prameny vesničky Pitárné se v mnoha ohledech rozbíhají. První spolehlivější zdroje pochází z roku 1763, kdy místní pradlena Gudrun Heike založila kroniku své rodné vsi.[zdroj?] Podle těchto pramenů vesnice v minulosti měla vyhlídky na světlou budoucnost, což bylo dáno množstvím mlýnských stavení, které se tak staly nepostradatelným elementem ve zdejší agrikulturní infrastruktuře. Linie zámožných mlynářů, kteří zde měli neotřesitelné postavení co do významu srovnatelné se zdejšími duchovními, se táhne někdy až sedm generací. Na radě Hafer und Nehrung rozhodovali prakticky o veškerém dění v obci a starosta Pitárné tak byl víceméně jen formální postavou.[zdroj?] Doba blahobytu skončila koncem druhé světové války, kdy bylo německé obyvatelstvo vyhnáno za hranice.

Jihozápadně od vsi se nachází stopy po středověkém opevnění neznámého stáří a historie.[5]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Pitárného podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 920 957 898 814 755 648 585[p 1] 252 219 173 104 86 85
  1. ↑ z toho: 1 Čechoslovák, 548 Němců; 583 řím. kat., 2 evang.

V Pitárném je evidováno 76 adres : 72 čísel popisných (trvalé objekty) a 4 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 69 domů, z toho 28 trvale obydlených.

Zajímavosti je téměř zapomenutá tradice, pamatována dnes snad už jen starousedlíky, a to neuvádět prvorozené děti do celkového počtu obyvatel vesnice.[zdroj?] Nadměrná úmrtnost těchto dětí dala vzniknout pověře o mrtvém mlynáři, který chodí vybírat svou daň. V publikacích zabývající se lidovou slovesností je tato bytost často mylně zaměňována s Erbenovou Polednicí. Nejasnou roli zde měl věk šesti let, o kterém se letmo zmiňuje kronika.

Kultura, historické objekty, sport

  • Kostel Navštívení Panny Marie z roku 1766
  • Boží muka
  • Kulturní dům Pitárné s hostincem
  • Historická zeď vedoucí okolo kostelních schodů
  • Dřevěná kaplička na půdě fary
  • Pomník obětem 1. světové války na návsi
  • Myslivecké sdružení Lišák
  • Fotbalové a tenisové hřiště TJ ČSSS Vysoká

Služby

Na území Pitárné se nachází místní prodejna se smíšeným zbožím a sídlí zde i firma Capacco, která vyrábí plastové střešní krytiny.

Galerie

  • Kulturní dům
    Kulturní dům
  • kostel Navštívení Panny Marie
    kostel Navštívení Panny Marie
  • pomník obětem I. světové války
    pomník obětem I. světové války

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 720. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 249, 250.
  5. ↑ SYNEK, Jiří. Tvrz Pitárné. Hláska. Roč. XXXI, 2020, čís. 1, s. 13–14. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  7. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj