Vrba košíkářská

Jak číst taxoboxVrba košíkářská
alternativní popis obrázku chybí
Mladá vrba košíkářská (Salix viminalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix viminalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stará vrba košíkářská

Vrba košíkářská (Salix viminalis) je vyšší, vzpřímeně rostoucí keř neb nevysoký strom, jeden z nejznámějších druhů bohatého rodu vrba. V české přírodě tato dvoudomá rostlina již od dávna běžně roste jako zdroj proutí pro košíkářství. Celkově je rozšířena ve střední, severovýchodní a východní Evropě a přes Sibiř její areál sahá až do Mongolska a severní Číny. Je dlouhodobě sázena poblíž lidských obydlí a již nelze určit místa původního výskytu.[2][3]

Ekologie

Často je vysazována na březích podél vodních toků a stojatých vod. Dobře roste na hlubokých, neutrálních až mírně zásaditých a minerály dobře zásobených půdách, snáší déle trvající záplavy i zbahněnou půdu. Je poměrně citlivá na mráz, roste do nadmořské výšky 800 m. V dlouhé zimě trpí okusem zvěře i dobytka, dobře však regeneruje. Dožívá se průměrně 40 let.[2][3][4]

Popis

Statné, 5 až 8 m vysoké keře a stromy se vzpřímenými, rovnými letorosty 1 až 2 cm silnými. Kůru mají v mladosti hladkou a šedě zelenou nebo žlutě zelenou, později bývá podélně rozpukaná. Letorosty jsou jemně chlupaté, matně zelené a od spodu postupně olysávají. Listové pupeny jsou dlouhé asi 3 mm a květní 9 mm. Listové čepele s asi 1 cm řapíky jsou úzce kopinaté, až 12 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Na líci jsou svěže zelené a na rubu sametově chlupaté, chlupy mají sčesány podél bočních žilek, kterých bývá 25 až 30. Okraje listů jsou podvinuté a někdy místně jemně pilovité.

Jednopohlavné, redukované květy bez okvětí jsou sestaveny do květenství jehněd, které jsou přisedlé, téměř válcovité a mívají několik drobných opadavých listenů. Štíhlejší samčí jehnědy jsou dlouhé 4 až 6 cm, samičí jen 2 až 3 cm a za plodu se prodlužují až na 6 cm. Samčí květ má dvě volné tyčinky s lysou nitkou a zlatožlutým, později hnědým prašníkem. Samičí má přisedlý, chlupatý semeník s dlouhou čnělkou s nitkovitou, dvoulaločnou bliznou; v květech je po jedné nektarové žlázce. Květy rozkvétají již v březnu a dubnu, ještě před rašením listů. Ploidie druhu je 2n = 38.

Plody jsou plstnaté tobolky 5 mm velké obsahující okolo 18 drobných, ochmýřených semen. Vrba košíkářská se v praxi rozmnožuje řízky, které ve vlhké půdě spolehlivě koření.[2][3][4][5]

Možnost záměny

Od podobných vrb s úzkými listy, jako vrba bílá nebo vrba nachová, se odlišuje podvinutými okraji listů. Podvinuté listy má i vrba šedá, její chloupky na rubu listů jsou však kadeřavé a odstálé.[3]

Hybridizace

Vrba košíkářská se často kříží s jinými druhy, nevytváří však hybridní roje. V české přírodě se často vyskytují hybridy:

  • Salix ×holosericea Willd. (S. cinerea × S. viminalis)
  • Salix ×rubra Huds. (S. purpurea × S. viminalis)
  • Salix ×smithiana Willd. (S. caprea × S. viminalis)

Méně častí jsou kříženci:

  • Salix ×fruticosa Döll (S. aurita × S. viminalis)
  • Salix ×mollissima Hoffm. ex Elwert (S. triandra × S. viminalis)
  • Salix rosmarinifolia × S. viminalis.[3][6]

Význam

Jak napovídá druhové jméno „košíkářská“, bývají její mladé větvičky používány k výrobě proutěných nádob a košíků. Dřevo má bílé, lehké a měkké, kůra a listy obsahují 5 až 15 % taninu. Vysazuje se též pro zpevnění podmáčených břehů potoků a rybníků. Dokáže jímat z půdy a vody těžké kovy, je vhodná pro čistění odpadních vod. Pro její rychlý růst se předpokládá i možnost energetického využívání biomasy.[2][3][4]

Galerie

  • Typický vrbový porost
    Typický vrbový porost
  • Rub listů
    Rub listů
  • Zrající jehnědy
    Zrající jehnědy
  • Jehnědy s ochmýřenými semeny
    Jehnědy s ochmýřenými semeny

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Vrba košíkářská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.05.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f VAŠUT, Radim Jan; SOCHOR, Michal; HRONEŠ, Michal et al. Vrby České republiky [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, rev. 09.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4121-4. 
  4. ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Vrba košíkářská [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.05.2010 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Vŕba košikárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-03-27]. S. 246–248. Dostupné online. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.03.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj