Vratislav Blažek

Vratislav Blažek
Vratislav Blažek v roce 1960
Vratislav Blažek v roce 1960
Narození 31. srpna 1925
Náchod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 28. dubna 1973 (ve věku 47 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Povolání scenárista, dramaturg, dramatik a spisovatel
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Blažek (31. srpna 1925 Náchod – 28. dubna 1973 Mnichov, Německo) byl český textař, dramatik a filmový scenárista. Nejvíce ho proslavily scénáře k muzikálům Starci na chmelu, Dáma na kolejích a k filmu Světáci.[1] Publikoval také pod pseudonymy Musil, Vladimír Kotouč, V. Klégr-Honduraský, V. Klégr a Vrátíček Blažků.[2]

Život

Narodil se v Náchodě jako druhorozený syn Antonína a Boženy Blažkových. V září 1936 začal chodit na reálné gymnázium v Náchodě, v kvartě byl však vyloučen. Poté byl v učení v drogerii. V roce 1943 studoval na grafické škole Officina Pragensis Jaroslava Švába. V roce 1944 byl přijat na Umělecko-průmyslovou školu v Praze, škola však byla uzavřena. V letech 1944 až 1945 byl totálně nasazen v náchodské továrně na pneumatiky. V roce 1945 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, po první semestru přešel na Umělecko-průmyslovou školu do malířské třídy Emila Filly. Školu však nedokončil, od roku 1948 byl zaměstnán jako dramaturg (a později i scenárista) u Československého státního filmu.[3]

Již při studiu si přivydělával psaním do několika satirických časopisů (např. Dikobraz). V této době začala jeho autorská spolupráce s Divadlem satiry, v roce 1947 tam měla premiéru satirické pásmo Ferda-sirky-zeměkoule, na jehož scénáři se podílel.[4][1] Dále pracoval jako dramaturg a scenárista pro film a divadlo, psal také písňové texty.

V roce 1948 uzavřel sňatek s Hanou Jelínkovou, v roce 1951 se jim narodila dcera Hana.[3] V červnu 1968 podepsal Dva tisíce slov, v srpnu 1968 se podílel na tajném vysílání Československé televize. Koncem srpna emigroval s rodinou přes Rakousko do Německa.[3] Poté byl v normalizační ČSSR zakázán a ignorován.[zdroj?] V Německu žil v Ingelheimu a Mnichově, pracoval tam jako televizní scenárista. V roce 1969 pozbyl československé občanství. Zemřel v Mnichově v roce 1973 na srdeční infarkt. V roce 1990 byly jeho ostatky převezeny do rodného Náchoda.[3]

V roce 1965 získal cenu Trilobit za scénář k filmovému muzikálu Starci na chmelu. V roce 1969 mu byl udělen čestný titul Zasloužilý umělec, z exilu v Německu ho však odmítl převzít.[2]

In memoriam získal v roce 1975 Cena Egona Hostovského za knihu Mariáš v Reykjavíku, která byla výborem z jeho korespondence s Václavem Táborským.[2][3] In memoriam mu bylo také v roce 1990 udělené čestné občanství města Náchod.[2]

Dílo

Drama

  • Král nerad hovězí, 1947[5]
  • Kde je Kuťák?, 1948 hra byla vykládána jako kritika socialismu a urážka pracujícího lidu, proto byla ihned (po 4 dnech) zakázána a divadlo bylo rozpuštěno. Pravděpodobně se jednalo o poslední satirickou hru v Československu na dlouhou dobu. Jednalo se o jakousi alegorii současnosti, kde autor použije motiv potopy světa, kdy se na Archu plující ke „šťastným zítřkům“, nedostanou pouze pracující lidé, ale i tzv. „příživníci a paraziti společnosti“.
  • Pan Barnum přijímá, 1952 komedie
  • Třetí přání, 1958 komedie
  • Příliš štědrý večer, 1960 tato hra byla velmi kritická a je spíše překvapením, že se hrála, protože nenapadá drobné nešvary socialismu, ale přímo systém.
  • Šeherezáda, 1967 komedie

Scénáře

Dále je autorem textů k celé řadě písní, které časem zlidověly (např. Den je krásný, Dáme si do bytu – což byla také první filmová písnička, Lékořice). Napsal také monografii o Věře Čáslavské, která vyšla v roce 1968.[3]

Blažek jako literární postava

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž stejně jako Vratislav Blažek pocházel z Náchoda, zpracoval jeho osudy ve svém románě Příběh inženýra lidských duší. Blažek se v něm objevuje pod jménem Vratislav Blažej prostřednictvím dopisů, jež v průběhu několika desetiletí napsal protagonistovi knihy Danny Smiřickému a v nichž s ironickým humorem komentuje dramatické zvraty svého života. Styl těchto dopisů je zřetelně autentický, jak lze doložit srovnáním s výborem z Blažkovy korespondence Mariáš v Reykjavíku, vydaného v exilovém nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty-Eight Publishers.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŠTĚPÁNOVÁ, Dana. Blažek, Vratislav. Český hudební slovník [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Vratislav Blažek. Filmový přehled [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f VALTROVÁ, Marie. Vratislav Blažek: hráč před Bohem a lidmi. Vyd. 1. vyd. Praha: Achát 179 s. ISBN 978-80-902221-8-2. 
  4. ↑ Vratislav BLAŽEK. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR [cit. 2025-07-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ DRECHSLEROVÁ, Jana. PORTRÉT UMĚLCE - VRATISLAV BLAŽEK. Plzeň, 2012. bakalářská. Západočeská univerzita v Plzni, FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY. Vedoucí práce PaedDr. Jiří STANĚK, CSc.. s. 25–27. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • BLAŽEK, Vratislav. Mariáš v Reykjaviku : (dopisy Vratislava Blažka). Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1975. 182 s.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 54–55. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 107. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 555–556. 

Externí odkazy

Zdroj