Vrabec polní

Jak číst taxoboxVrabec polní
alternativní popis obrázku chybí
Vrabec polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď vrabcovití (Passeridae)
Rod vrabec (Passer)
Binomické jméno
Passer montanus
(Linné, 1758)
Hnízdní areál (pouze v létě) (žlutá), celoroční výskyt (zelená), areál zimování (modrá)
Hnízdní areál (pouze v létě) (žlutá), celoroční výskyt (zelená), areál zimování (modrá)
Hnízdní areál (pouze v létě) (žlutá), celoroční výskyt (zelená), areál zimování (modrá)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrabec polní (Passer montanus) je malý ptákčeledi vrabcovitých.

Taxonomie

Poddruh P. m. saturatus na terase v Ósace v Japonsku

Rozlišuje se nejméně 9 poddruhů.

Popis

  • délka těla: 12,5–14 cm
  • rozpětí křídel: 21 cm
  • hmotnost: 20–24 g

O něco menší než vrabec domácí, s kterým bývá často zaměňován. Na rozdíl od vrabce domácího má vrabec polní světle žluté podbarvení peří. Podobá se hnědým, černě proužkovaným hřbetem, šedavou spodinou těla, černým podbradkem, uzdičkou a zobákem a bílou páskou v křídlech, ale liší se následujícími znaky: celým vínově rudohnědým temenem, čistě bílými stranami hlavy s výraznou černou skvrnou na tvářích, menším černým podbradkem nepřecházejícím ve velkou černou skvrnu na hrudi a úzkým bílým obojkem. Samec a samička jsou vybarveni stejně, mladí ptáci jsou zbarveni matněji.[2][4]

Rozšíření

Žije ve většině Evropy a Asie (kromě nejsevernějších končin), zavlečen byl i do Severní Ameriky a Austrálie. Převážně stálý druh, ptáci ze střední a severní Evropy však mohou táhnout až do Středomoří.[2] Vyhledává otevřenou krajinu se sady, křovinami a lesíky. Pokud hnízdí v obcích či městech, najdeme ho spíše na jejich okraji nebo v zahradách.

Vrabci byli v Čínské lidové republice po roce 1958 prakticky vyhubeni v rámci kampaně proti škůdcům. Místo očekávaného zvýšení výnosnosti obilí došlo k přemnožení hmyzu, které naopak přispělo k zemědělské neúrodě a hladomorům.

Výskyt v Česku

V ČR hnízdí početně na celém území, hlavně v nižších a středních polohách. Nejvýše bylo hnízdění prokázáno v Krušných horách v 850 m n. m. a v Doupovských horách v 820 m n. m. Početnost se na českém území mírně snižuje; v letech 1985–1989 zde hnízdil v počtu 500 000–1 000 000 párů a v letech 2001–2003 v počtu 400 000–800 000 párů.[2]

Hnízdění

Vejce vrabce polního

Hnízdí jednotlivě i pospolitě. Páry jsou trvalé a setrvávají spolu po několik let, občas se však vyskytují i případy polygamie a běžně dochází k mimopárovým kopulacím. Hnízdo je nejčastěji v dutinách stromů nebo v budkách, méně ve skalních štěrbinách, štěrbinách v hliníkových stěnách, otvorech panelových domů či ve starých hnízdech dravců, čápů aj., jen výjimečně v korunách stromů.

Mládě vrabce polního

Hnízdo staví oba ptáci z rostlinných stonků, peří, mechu, větviček, jehličí a kořínků, hnízdní kotlinku vystýlají jemnějším rostlinným materiálem a peřím. Hnízdí většinou 3× ročně od dubna do července. Snůška čítá 4–6 bílých, po celém povrchu tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 19,1 × 14,2 mm. Snášena jsou denně a sezení začíná od snesení předposledního nebo posledního vejce. Na vejcích sedí po dobu 12–13 dnů oba ptáci. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 15–16 dnech. Samostatnosti dosahují 8–10 dnů po vyvedení a následně se shromažďují do hejn, ke kterým se po vyhnízdění připojují i dospělí ptáci. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk je 13 let a 1 měsíc.[2]

Potrava

Potrava je převážně rostlinná, méně je zastoupena i živočišná složka. V porovnání s vrabcem domácím konzumuje více semen plevelů než kulturních rostlin a neoklovává ovoce, škody páchané na zemědělských plodinách jsou tak znatelně nižší než u vrabce domácího.[2]

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e f HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. Vrabec polní.In:Biolib.cz[online]. Dostupné z:https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8994/
  4. SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 

Literatura

  • DMITRIJEV, Jurij Dmitrijevič. Ptáci známí i neznámí, lovení, chránění: žijeme na jedné planetě. Sv. 5. Překlad Helena Klečková a Zuzana Mazáková. Praha: Lidové nakl., 1991. 246 s. ISBN 80-7022-096-1.
  • ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. 2. vyd. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. ISBN 978-80-86858-88-3.

Externí odkazy

Zdroj