Volodymyr Hrojsman

Volodymyr Hrojsman
16. předseda vlády Ukrajiny
Ve funkci:
14. dubna 2016 – 29. srpna 2019
Prezident Petro Porošenko
Volodymyr Zelenskyj
Předchůdce Arsenij Jaceňuk
Nástupce Oleksij Hončaruk
Místopředseda vlády Ukrajiny — ministr pro místní rozvoj
Ve funkci:
27. února 2014 – 2. prosince 2014
Prezident Oleksandr Turčynov (prozatímní)
Petro Porošenko
Předseda vlády Arsenij Jaceňuk
Předchůdce Hennadij Temnyk
Nástupce Hennadij Zubko
12. předseda Parlamentu Ukrajiny
Ve funkci:
27. listopadu 2014 – 14. dubna 2016
Prezident Petro Porošenko
Předchůdce Oleksandr Turčynov
Nástupce Andrij Parubij
Stranická příslušnost
Členství Groysman's Ukrainian Strategy (od 2019)
Narození 20. ledna 1978 (46 let)
Vinnycja
Národnost Židé
Alma mater Národní akademie státní správy
Mezioblastní akademie personálního managementu
Profese politik, ekonom a advokát
Náboženství judaismus
Ocenění rytířský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2011)
Řád za zásluhy 2. třídy (2012)
Řád za zásluhy 3. třídy
čestná palná zbraň
Podpis Volodymyr Hrojsman, podpis
Webová stránka www.realgroysman.com/uk
Commons Volodymyr Groysman
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volodymyr Hrojsman (ukrajinsky Володимир Борисович Гройсман; * 20. ledna 1978 Vinnycja) je ukrajinský politik, v letech 2016–2019 byl předseda vlády Ukrajiny. Dříve působil jako předseda ukrajinského parlamentu, vicepremiér, ministr pro místní rozvoj v první vládě Arsenije Jaceňuka a starosta města Vinnycja.

Život

Narodil se do židovské rodiny soustružníka a dílenského mistra Boryse Isaakovyče Hrojsmana.[1] Po ukončení střední školy ve svém rodném městě se stal v roce 1994 obchodním ředitelem soukromé společnosti Oko (od roku 1992 pracoval jako zámečník), v letech 2000–2003 studoval právo na Mezioblastní akademii personálního managementu.

V letech 2005 až 2009 byl členem Bloku Naše Ukrajina.

V roce 2002 se stal, mj. spolu se svým otcem Borysem, radním města Vinnycja a v roce 2005 byl pověřen vedením města, starostou byl zvolen ve volbách v březnu 2006. V roce 2010 post obhájil ziskem 77,81 % hlasů. Funkci starosty opustil v roce 2014, aby se mohl věnovat práci ve vládě. Do té byl jmenován po protestech na Majdanu, kdy se stal vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj. Po rezignaci premiéra Arsenije Jaceňuka v červenci 2014 byl Hrojsman považován za jeho pravděpodobného nástupce.[2] Jelikož ale Jaceňukova rezignace nebyla přijata, zůstal v předchozí funkci. Po ukrajinských parlamentních volbách z října 2014, ve kterých kandidoval a byl zvolen za Blok Petra Porošenka, byl dne 27. prosince zvolen předsedou ukrajinského parlamentu.[3]

Dne 14. dubna 2016 byl jmenován ukrajinským premiérem.

Vyznamenání

  • Řád za zásluhy II. třídy (Ukrajina, 27. června 2012) – za významný osobní přínos k budování státu, socioekonomický, vědecký, technický, kulturní a vzdělávací rozvoj ukrajinského státu, za významné pracovní úspěchy a vysokou profesionalitu[4]
  • Řád za zásluhy III. třídy (Ukrajina, 26. června 2008) – za významný osobní přínos k rozvoji ústavních základů ukrajinské státnosti, mnoho let usilovné práce, za vysokou profesionalitu a při příležitosti dne Ústavy Ukrajiny[5]
  • rytíř Řádu za zásluhy Polské republiky (Polsko, 10. listopadu 2011)[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wołodymyr Hrojsman na polské Wikipedii.

  1. ↑ Skelety v škafu vice-premjera Vladimira Grojsmana [online]. 2014-02-28 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23. (rusky) 
  2. ↑ Živě: Ukrajina má nového premiéra, Západ debatuje o sankcích. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-07-25. Dostupné online. 
  3. ↑ ČTK. Ukrajinský parlament schválil Jaceňuka v čele nové vlády. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2014-11-27 [cit. 2014-12-05]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  4. ↑ zakon3.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Володимир Гройсман отримав державну нагороду Республіки Польща. www.myvin.com.ua [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj