Vojtěch Paur

Vojtěch Paur
Narození 18. srpna 1903
Praha-Vinohrady
Úmrtí 1962
Bydliště Praha-Libeň
Povolání majitel pohřebního ústavu
Choť Anna Paurová
Příbuzní sestra Marie Smržová, roz. Paurová, švagr Václav Smrž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Paur (18. srpna 1903 Praha-Vinohrady – 1962) byl majitel pohřebního ústavu v Praze-Libni, švagr odbojáře Václava Smrže a podporovatel výsadku Anthropoid. Významně se podílel na likvidaci padáků a kombinéz parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.

Život

Vojtěch Paur se narodil 18. srpna 1903 na Královských Vinohradech do rodiny Vojtěcha Paura a Jindřišky Paurové, rozené Šebkové. Měl starší sestru Marii Smržovou, rozenou Paurovou (nar. 27. srpna 1901 Praha-Vinohrady), která se 1. října 1921 provdala za Václava Smrže.[1] Vojtěch Paur byl ženatý a s manželkou Annou (nar. 17. ledna 1901) měl syna.[2]

Vojtěch Paur se živil výrobou pohřebních potřeb. Svou živnost přeložil po přestěhování z Vysočan v roce 1927 do Libně na adresu Primátorská 128/200, kde později začal provozovat i pohřební ústav. Rodinný podnik, ve kterém pracovala i jeho manželka, syn, matka i sestra, se nacházel v sousedství restaurace Františka Jarolímka.

Podpora Anthropoidu

Rodina jeho švagra Václava Smrže patřila k významným podporovatelům parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří v noci z 28. na 29. prosinec seskočili u obce Nehvizdy. Sestra Václava Smrže Emanuela Khodlová spolu se svým manželem Václavem Khodlem ubytovávali Gabčíka a Kubiše ve své vile Emka ve Svépravicích (dnes Praha-Horní Počernice, Khodlova 1086/21) a také ve svém vysočanském bytě ve Valdecké ulici (dnes Kolbenově) 659/16. Khodlovi a Smržovi poskytovali parašutistům nejen ubytování a stravu, ale všestranně jim pomáhali. Jaroslav Smrž, bratr Emanuely Khodlové a Václava Smrže, pomohl například s přesunem operačního materiálu z Nehvizd do vily Emka a zapůjčil kolo Janu Kubišovi, na kterém po útoku na Reinharda Heydricha unikl z místa činu. K celé rodině měli parašutisté Gabčík a Kubiš vřelý vztah, což dokládá i to, že Emanuelu Khodlovou nazývali mámou.[1][3][4]

Po útoku na Reinharda Heydricha dne 27. května 1942 vrcholilo napětí mezi podporovateli parašutistů. Rodina Khodlových a Smržových se rozhodla zbavit padáků, které byly do té doby uschovány ve vile ve Svépravicích. Jaroslav Smrž odjel se svým švagrem do Svépravic s pohřebním vozem Vojtěcha Paura, naložili je do dětské rakvičky a odvezli na Prosek. Kombinézy z vily odstranil Václav Khodl mladší se svým kamarádem Hofmanem tak, že si je na sebe oblékli pod šaty. U Hofmanů vyzvedl kombinézy Václav Smrž. Odvezl je pohřebním vozem Vojtěcha Paura a přidal je do rakvičky k padákům. Poté Vojtěch Paur opatřil falešný úmrtní list a odvezl rakvičku na Ďáblický hřbitov, kde byl již dopředu ohlášen pohřeb dítěte popravených rodičů. Rakvička s věcmi byla uložena v dětské sekci hřbitova v hrobě č. 135/8/IV během zinscenovaného pohřbu.[1][3]

Němci prováděli krátce po atentátu rozsáhlé pátrací akce po celé Praze, systematicky prohledávali byty a bylo jen otázkou času, kdy parašutisty objeví. Provizorním úkrytem se stal pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, kde se postupně sešlo sedm parašutistů z několika různých výsadků, včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Jedním z plánů bylo, že parašutisté budou z Prahy vyvezeni v rakvích pohřebním vozem Vojtěcha Paura. K tomu ale nakonec nestačilo dojít, protože v důsledku zrady Karla Čurdy byl úkryt vyzrazen a parašutisté v boji v kostele zemřeli. Gestapo také postupně rozkrývalo síť podporovatelů a pomocníků parašutistů. Členové rodin Khodlových a Smržových byli zatčeni a popraveni 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Václav Smrž a rodina Vojtěcha Paura zůstali nevyzrazeni a válku přežili.[2]

Po válce

Materiály zůstaly v dětském hrobě až do konce války. V květnu 1945 byl obsah rakvičky vyzvednut a dán do archivu MNO.[1] Dnes jsou padáky součástí sbírek VHÚ a expozice Armádního muzea Žižkov[5][6]. Pohřební služba Vojtěcha Paura byla na žádost komunálního podniku Pohřební služby hl. m. Prahy postupně do roku 1953 likvidována. Vojtěch Paur poté pracoval jako pomocný dělník, zemřel v roce 1962. Dům, kde pohřební ústav sídlil, byl v roce 1988 zbourán.[2]

Galerie

  • Popruhy padáku výsadku Anthropoid, sbírka VHÚ, Armádní muzeum Žižkov
    Popruhy padáku výsadku Anthropoid, sbírka VHÚ, Armádní muzeum Žižkov
  • Část padáku výsadku Anthropoid, sbírka VHÚ, Armádní muzeum Žižkov
    Část padáku výsadku Anthropoid, sbírka VHÚ, Armádní muzeum Žižkov

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver A, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Academia 215 s. (Edice 1938-1953). ISBN 978-80-200-3276-8. 
  2. ↑ a b c ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  3. ↑ a b Příběh rodiny Khodlových :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz [online]. [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Smržovy. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2017-02 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Část padáku desantu ANTHROPOID [online]. 2021-12-27 [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Příběh padáku, na němž přistál Kubiš. Nebo Gabčík?. Aktuálně.cz [online]. 2012-05-27 [cit. 2025-01-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší... Žďár nad Sázavou: Tváře, 2018. ISBN 978-80-88041-14-6
  • JANÍK, Vlastislav. Příběhy hrdinů: monografie odbojářů zavražděných v koncentračním táboře Mauthausen za pomoc parašutistům ze skupin Anthropoid, Silver a, Out Distance, Intransitive a Tin. Vydání první. vyd. Praha: Akademie, 2022. ISBN 978-80-200-3276-8

Zdroj