Karel Baxa (odbojář)

Karel Baxa
Narození 21. ledna 1891
Ptenín
Úmrtí 15. května 1943 (ve věku 52 let)
Věznice Plötzensee
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Bydliště Radobyčice, Slunná 69/3
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska v Radobyčicích
Pomník padlým v 1. a 2. světové válce (Dlážděná, Plzeň–Radobyčice)

Karel Baxa (21. ledna 1891 Ptenín – 15. května 1943 Berlín-věznice Plötzensee) byl starosta Radobyčic, český odbojář a spolupracovník Operace Anthropoid z období druhé světové války umučený nacisty. V důsledků brutálních výslechů zemřel ve vězení dříve, než měla být vykonána poprava.

Život před válkou

Karel Baxa se narodil 21. ledna 1891 v Pteníně u Plzně do rodiny chalupníka Václava Baxy a Kateřiny Baxové, rozené Krsové. Oženil se s Marií Bekovou a v roce 1920 se přestěhoval do Radobyčic[1] a bydlel ve Slunné ulici 69/3.[2] Od roku 1931 zde působil jako kronikář, v roce 1933 byl zvolen starostou obce, jímž byl až do své smrti. Jako dělník pracoval v plzeňské Škodovce.

Odboj

Koncem roku 1941 se stal členem plzeňské pobočky Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Do této organizace ho přijímali Václav Rusý a Karel Prokop z plzeňské odbojové skupiny Vašek-Čeněk.[pozn. 1] Karel Baxa se podílel na shánění potravinových a oděvních lístků i financí pro podporu odbojového hnutí a rozšiřoval ilegální protiněmecké letáky. V Radobyčicích se konaly schůzky plzeňských odbojářů.[1]

Jako starosta mohl Karel Baxa legalizovat pobyt osob tím, že se podílel na vydávání falešných dokladů a dokumentů. Falešné osobní doklady zajistil pro Karla Prokopa[1], který do Plzně uprchl po zátahu na jinonický akcíz.[3] Spolupracoval s vrchním policejním inspektorem Václavem Králem. V noci z 28. na 29. prosince 1941 seskočili u obce Nehvizdy parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Poté, co se přesunuli na záchytnou adresu k Václavu Královi do Plzně, jim Karel Baxa opatřil kvalitní padělané doklady na jména "Zdeněk Vyskočil" (Jozef Gabčík) a "Otto Strnad" (Jan Kubiš).[1]

Řada pronásledovaných lidí se ukrývala v plzeňské nemocnici. Karel Baxa s Václavem Rusým zde byli napojeni na profesora MUDr. Františka Šimeru a jeho asistenta MUDr. Viléma Hlinku.

Gestapo nakonec přišlo skupině Vašek-Čeněk na stopu. Dne 30. června 1942 se Vítězslav Dvořák vypravil z Plzně do Prahy na Smíchovské nádraží, aby zde vyzvedl ukrytou vysílačku. Gestapo ho ale sledovalo a byl zatčen a brutálně vyslýchán. Následně byli zatčeni i další spolupracovníci, včetně Václava Rusého a Karla Baxy.

Zatčení, věznění, smrt

Karel Baxa byl zatčen 5. srpna 1942 a po zatčení dlouho vězněn v Plzni. Na konci ledna 1943 byl převezen do Prahy a odtud pak do Charlottenburgu v Berlíně. Dne 12. března 1943 byl lidovým soudem, tzv. Volksgerichtem, odsouzen k trestu smrti. Popraven měl být 26. května[2][4], avšak v důsledku brutálních výslechů zemřel na infarkt dne 15. května 1943 ve věznici Plötzensee dříve, než mohla být poprava vykonána. Jeho manželka byla informována telegramem a za vydání manželova oblečení a osobních věcí jí věznice naúčtovala 2,50 říšských marek.[1]

Po válce

Po válce byl Karel Baxa vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem 1939. Chvíli před svým zatčením údajně ukryl v lese u Radobyčic nějaké dokumenty. Dodnes se je však nikdo nepokusil nalézt a vyzvednout.

Připomínka

  • Na domě, kde Karel Baxa žil, Plzeň - Radobyčice, Slunná 69/3, je umístěna pamětní deska s nápisem: "ZDE ŽIL DĚLNICKÝ FUNKCIONÁŘ NAŠÍ OBCE / KAREL BAXA / K 20. VÝROČÍ POPRAVENÍ V ODBOJI / ZA SVOBODU NÁRODA / 1943 - 1963".[4]
  • Jeho jméno je uvedeno na pomníku obětem 1. a 2. světové války na návsi v Plzni - Radobyčicích, v ulici Dlážděná.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Odbojovou skupinu Vašek-Čeněk založili student medicíny MUC. Václav Rusý a student práv JUC. Vitězslav Dvořák.

Reference

  1. ↑ a b c d e ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Za Reinharda Heydricha - Po Reinhardu Heydrichovi: Síla a střet nacismu a českého (československého) odboje a jejich transformace do „druhého života“. Praha: Historický ústav AV ČR 430 s. (Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i., Řada A, Monographia). ISBN 978-80-7286-388-4. 
  2. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  3. ↑ ČVANČARA, Jaroslav; ČVANČARA, Jaroslav. Československý odboj a nacistická okupační moc: 1939-1941. Druhé rozšířené vydání, v Ottově nakladatelství první. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství 496 s. (Někomu život, někomu smrt / Jaroslav Čvančara). ISBN 978-80-7451-871-3. 
  4. ↑ a b Pamětní deska Karel Baxa | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-02-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • ZEDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica. Za Reinharda Heydricha - Po Reinhardu Heydrichovi: Síla a střet nacismu a českého (československého) odboje a jejich transformace do "druhého života". Praha: Historický ústav AV ČR, 2021. ISBN 978-80-7286-388-4
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: Místa - údálosti - lidé. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2256-1

Zdroj