Vladislav Čaloun

Ing. Vladislav Čaloun
Narození 11. prosince 1907
Benešova hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. ledna 1943
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Soukenická 1196/11, Praha-Nové město
Povolání prokurista u dopravní společnosti
Zaměstnavatelé Intercontinentale Plohn a spol.
Nábož. vyznání římskokatolické
Choť Anna Letenská (1904-1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav Čaloun (11. prosince 1907 Benešova hora – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen)[1] byl český odbojář, spolupracovník výsadku Anthropoid a blízký přítel Mudr. Břetislava Lyčky (který ošetřil Jana Kubiše po atentátu na Reinharda Heydricha), druhý manžel herečky Anny Letenské.

Život

Vladislav Čaloun se narodil 11. prosince 1907 v Benešově hoře do rodiny Františka Čalouna a Marie Čalounové, rozené Loucké. Před okupací působil na Slovensku. V březnu 1939 byl donucen odejít do Čech (sám přitom pomáhal pronásledovaným lidem). V Praze byl zaměstnán jako prokurista německé dopravní akciové společnosti Intercontinentale, Plohn a spol. 10. října 1941 se oženil s herečkou Annou Letenskou, která byla v té době již rozvedená. Manželé získali byt v Praze v Soukenické ulici.[2]

Ilegální činnost, zatčení

Vladislav Čaloun se ochotně zapojil do pomoci lidem odcházejícím do zahraničí, ve vlacích pašoval dokumenty, devizy a různá zavazadla. Byl aktivní člen Sokola stejně jako jeho blízký přítel Mudr. Břetislav Lyčka. Po zákazu Sokola patřil stejně jako Lyčka k ilegální organizaci JINDRA. Čalounovi byli jedni z podporovatelů parašutistů ze skupiny Anthropoid, kteří seskočili v Nehvizdech u Prahy v noci z 28. na 29. prosinec 1941. Věděli, že doktor Lyčka ošetřoval zraněného Jozefa Gabčíka. Lyčka rovněž ošetřil Jana Kubiše, jemuž bomba po útoku zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha způsobila zranění u levého oka.[3][4]

Když v první polovině července 1942 začalo gestapo hromadně zatýkat v nejužším okruhu sokolské organizace Jindra, přijal Břetislav Lyčka nabídku bezpečného úkrytu na Moravě pro svou manželku, zprostředkovanou Ladislavem Vaňkem. Dne 14. července se manželé Lyčkovi setkali v bytě u Čalounových, Františka Lyčková zde přečkala noc. V noci bylo vyhlášeno pátrání po manželech Lyčkových. Františka Lyčková byla zatčena v budově Hlavního nádraží v Praze poté, co její plán odjezdu někdo vyzradil gestapu. Lyčka stačil odjet do Ouběnic u Votic, kde měl domluven úkryt. Gestapo ho nakonec vypátralo, spáchal sebevraždu.

Vladislav Čaloun byl zatčen 17. července 1942. Úředníkům gestapa se zprvu zdálo, že Čaloun vypovídá celkem ochotně, a tak ho pustili jako volavku. Brzy ale zjistili, že to jen předstírá a zostřili výslech. Dne 19. září 1942 byl převezen do Terezína, 29. září 1942 byl stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Dne 26. ledna 1943 byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen.[5]

Připomínka

Jeho jméno (Čaloun Vladislav Ing. *11. 12. 1907) a jméno jeho manželky (Čalounová-Letenská Anna roz. Svobodová *29. 8. 1904) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[6]

Galerie

  • Manželka Anna Čalounová-Letenská
    Manželka Anna Čalounová-Letenská
  • Mudr. Břetislav Lyčka
    Mudr. Břetislav Lyčka
  • Františka Lyčková, manželka Břetislava Lyčky
    Františka Lyčková, manželka Břetislava Lyčky
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze

Reference

  1. ↑ Vladislav Čaloun [online]. Památník Terezín [cit. 2025-01-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. Paměť a dějiny [online]. 2009 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Tragický konec herečky Anny Letenské: Pozdravila kolegu a zamířila na gestapo [online]. Denik, 2022-09-02 [cit. 2025-01-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ CHMEL DENČEVOVÁ, Ivana. Popravili ji v Mauthausenu, zatímco se diváci bavili jejím posledním filmem. Osudové ženy: Anna Letenská [online]. Český rozhlas, 2023-10-21 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Herečku zavraždili nacisté kvůli zapojení do odboje. Musela ale dotočit film [online]. Forum24, 2022-08-29 [cit. 2025-01-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3

Zdroj