Viktor Oliva

Viktor Oliva
Viktor Oliva (1889)
Viktor Oliva (1889)
Rodné jméno Viktor Olíva
Narození 24. dubna 1861
Nové Strašecí
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání malíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor
Příbuzní Zdeněk Elger z Elgenfeldu (bratranec)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí[1]5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.

Život a činnost

Rodný dům Viktora Olivy v Novém Strašecí

Narodil se v Novém Strašecí do rodiny . V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.

V kostele svatého Mikuláše se 2. července 1896 oženil s Annou Adamcovou (1874–1950). Z manželství, které skončilo v roce 1901 rozvodem, vzešla dcera Anna a syn Viktor.[2][3]

Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.

Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).

Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Obrazy

Plakáty a knižní grafika

  • Ottovo nakladatelství, časopis Zlatá Praha
  • Šimáčkovo nakladatelství
  • Topičův nakladatelský dům

Ilustrace knih

Vedle předčasně zemřelého Luďka Marolda byl nejúspěšnějším českým ilustrátorem knih a časopisů v období od konce historismu do secese.

  • Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1889)
  • Pestré cesty po Čechách (1891)
  • PRALES. Obraz ze života mexických indiánů (1892)
  • album Stará Praha (s Eduardem Heroldem)
  • Hradčanské písničky (1903)
  • Kalevala (1908)
  • Pařížští Mohykáni I, II (1908–1909)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nové Strašecí
  2. Matriční záznam o sňatku kostel sv. Mikuláše, Malá Strana
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • Procházková I., Z díla Viktora Olivy, (kat.), Středočeská galerie Praha 1977
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2.díl N–Ž, Praha 1995

Externí odkazy

Zdroj