Višňová (okres Liberec)

Višňová
	Jeden z místních hrázděných domů
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Frýdlant
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant; (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°58′ s. š., 15°1′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 370 (2023)
Rozloha	30,29 km²
Nadmořská výška	228 m n. m.
PSČ	464 01
Počet domů	459 (2021)
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Višňová čp.184; 464 01 Frýdlant ; visnova@ob-vis.net
Starosta	Ing. Michal Scheidl
	Oficiální web: www.ob-vis.net
	Višňová
Další údaje
Kód obce	564494
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višňová (německy Weigsdorf^[4]) je obec v okrese Liberec v Libereckém kraji. Leží u česko-polské státní hranice. V obci žije přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Višňové pochází z roku 1334 a je ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948.^[4] Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k zawidówskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému, přičemž průběh hranice mezi Čechami a Horní Lužicí tu byl podobně komplikovaný, jako v případě bývalých státních hranic v Oldřichově na Hranicích.

Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic.^[5] Tak vznikly dvě obce: česká a saská. Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se Wigancice Żytawskie.

Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím. Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice Liberec – Frýdlant – Zawidów a zdejšího nádraží (1875).

Po druhé světové válce roku 1945 se do Višňové přistěhovali rodiče pozdějšího českého novináře, senátora a europoslance Jaromíra Štětiny, který zde strávil své mládí.^[6] Inspirován svými zážitky a dějinnými událostmi, jež probíhaly v pohraniičí, Štetina sepsal a roku 2010 vydal sbírku povídek nazvanou Gravitace.^[6]

První písemná zmínka o vsi Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.

Víska (Dörfel) je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

Na konci 13. století byl v místě, kde do té doby stála kaplička, jež zde měla být již roku 1160, vybudován raně gotický kostel svatého Ducha. Po druhé světové válce se sice ocitl na polském území, leč později byl předán Československu.^[5]

Obec v roce 2000 neúspěšně usilovala o zisk titulu Vesnice roku.^[7]

Přírodní poměry

Obec leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Přírodní rezervace Meandry Smědé, která leží na území obce, byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy této podhorské řeky. Územím obce dále protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi dvanáct hektarů.

Na území obce se nachází Pohanské kameny – skupina mohutných balvanů z rumburské žuly.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[8]^[9]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	564	602	571	534	588	615	666	520	449	491	570	540	541	541	530
Počet domů	104	108	113	125	121	121	141	120	303	92	102	109	113	115	115

Obecní správa

Části obce

Obec tvoří devět vsí:

Zastupitelstvo a starosta

Po komunálních volbách konaných v roce 2014 se starostou obce stal Tomáš Cýrus,^[10] jenž vystřídal v této funkci Vladimíru Erbanovou.

Doprava

Višňová leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous, na které je zřízena železniční stanice Višňová. Železnice zde zahájila přepravu 1. července 1875.

S Frýdlantem a okolními obcemi má Višňová také spojení silniční. V osadě Andělka je hraniční přechod do polské obce Lutogniewice pro pěší (možné projet i osobním autem), v obci Višňová je turistický přechod do Wigancice Źytawskie.^[11]

Školství

V obci je mateřská a základní škola.

Pamětihodnosti

Hrázděné domy jsou typickou ukázkou hornolužické architektury; mezi hrázděnými objekty jsou chráněy domy číslo popisné 5, 18 či 41 nebo 75.^[5]
Kostel Seslání svatého Ducha
Kostel sv. Anny v Andělce byl poprvé zmiňován v roce 1464, nový kostel byl postaven roku 1785.
Dub ochránce – stopadesátiletý strom, jenž během povodní 2010 svým kmenem zastavil naplaveniny, čímž zachránil domy ve Višňové.^[12] V roce 2013 zvítězil v anketě Strom roku^[13] Následně postoupil do celoevropského klání, v němž obsadil páté místo. Během září 2014 provedli arboristé v jeho koruně zdravotní řez.^[12]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 36.
↑ ^a ^b GÁLIS, Radek. Jaromír Štětina: Senátorské řemeslo mám k novinařině. Deník [online]. 2010-09-24 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
↑ Shrnutí ročníku 2000 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2015-09-21]. Kapitola Seznam zúčastněných obcí. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ CHADIMOVÁ, Lenka. Zápis z ustavujícího veřejného zasedání Zastupitelstva obce Višňová č. ZO/1/2014. Višňová: Obecní úřad, 6. listopad 2014. 8 s. Dostupné online. Kapitola Volba starosty, místostarosty a členů Rady obce, s. 2–3.
↑ VĚTVIČKA, Václav. Český, česká, české, Česko : od Švýcarska po Těšín. 1. vyd. Praha: Jan Vašut 159 s. ISBN 978-80-7236-831-0, ISBN 80-7236-831-1. OCLC 867822278
↑ ^a ^b MIKULIČKA, Jan. Český strom roku na Frýdlantsku zachránil životy, teď ho ošetřili. iDNES.cz [online]. 2014-09-19 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online.
↑ MIKULIČKA, Jan. Český strom roku roste ve Višňové. Je to dub a zachránil lidské životy. iDNES.cz [online]. 2013-10-18 [cit. 2013-10-18]. Dostupné online.

Literatura

ANDĚL, Rudolf; KARPAŠ, Roman. Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. 240 s. ISBN 80-86424-18-9.