Poustka (Višňová)

Poustka
Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Višňová
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°57′34″ s. š., 15°2′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 153 (2021)[1]
Katastrální území Poustka u Frýdlantu (6,26 km²)
PSČ 464 01
Počet domů 49 (2011)[2]
Poustka
Poustka
Další údaje
Kód části obce 182567
Kód k. ú. 782564
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wustung, škola, rok 1934, učitel p. Effenberger

Poustka (německy Wustung[3]) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Višňové. Poustka leží v katastrálním území Poustka u Frýdlantu o rozloze 6,26 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1444.[5]

V domě číslo popisném 59 bylo otevřeno Soukromé regionální muzeum obce Višňová.[6]

Pamětihodnosti

  • Řada objektů lidové architektury, část z nich tvoří podstávkové domy s hrázděním
  • Několik drobných sakrálních památek (kříž při silničce ve východní části vsi, kříž u polní cesty na Uhelný vrch a do Pousteckého lesa jihovýchodně od vsi, drobná památka u samoty če. 6)
  • Zchátralý tovární areál se dvěma obytnými domy (čp. 78 a 26) na jihovýchodě vsi
  • Památkově chráněná usedlost čp. 47 zanikla a její ochrana v roce 1988 zrušena
  • Památný Jilm v Poustce na hranici zahrady a zatravněné plochy v údolní nivě Smědé u protipovodňové hrázky, u domu če. 5
  • Památný Lípa v Poustce východně od vsi, po levé (západní) straně silnice z Frýdlantu do Višňové, asi jeden kilometr před odbočkou do Poustky
  • Niva řeky Smědé
  • Les Poustecká obora s vrchem Kamenáč východně od vsi
  • Lesnaté údolí Bulovského potoka východně od vsi

Vodní mlýn

Místní vodní mlýn zvaný Velký vznikl pravděpodobně ještě před 17. stoletím. Je totiž zmiňován v Soupise poddaných podle víry z roku 1651 jako objekt se dvěma stroji náležející vrchnosti. K pohonu těchto strojů se využívala voda v řece Smědé. Součástí mlýna byla též pila spolu s hospodářství, které zřejmě bylo dosti velké, jak to dosvědčuje velké hospodářské stavení s obytnou budovou o devatenácti místnostech, která je dosud obydlena. Jeden z posledních majitelů objektu byl německý mlynář Haussmann, jenž byl po druhé světové válce odsunut. Vystřídal ho Josef Kepr, který zde mlel až do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění mlýna a jeho vlastníkem se stal státní statek. Ten v něm však pouze šrotoval. Roku 1953 byl již mlýn mimo provoz a během šedesátých let 20. století došlo ke zboření mlýnské budovy. Původní mlýnský náhon využívá k přívodu vody ke své soukromé vodní elektrárně její majitel pan Holeček.[7]

Fotogalerie

  • Samota čp. 20
    Samota čp. 20
  • Stará továrna a obytné domy čp. 26 a 78 na jihozápadě vsi
    Stará továrna a obytné domy čp. 26 a 78 na jihozápadě vsi
  • Řeka Smědá u Poustky a Minkovic
    Řeka Smědá u Poustky a Minkovic

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444. 
  6. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Nejkrásnější výlety vlakem. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2014. 168 s. ISBN 978-80-242-4592-8. Kapitola Idyla u Smědé, s. 37. 
  7. ↑ KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 97. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj