Verpa conica

Kačenka náprstkovitá
	Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota);
Pododdělení	Pezizomycotina;
Třída	terčoplodé (Pezizomycetes);
Podtřída	Pezizomycetidae;
Řád	kustřebkotvaré (Pezizales);
Čeleď	smržovité (Morchellaceae);
Rod	kačenka (Verpa);
Binomické jméno
	Verpa conica; (O.F. Müll.) Sw. 1815
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kačenka náprstkovitá, též kačenka kuželovitá^[1], (Verpa conica (O.F. Müll.) Sw. 1815^[2]) je vzácná jedlá vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), vyrůstající na jaře v listnatých porostech.

Popis

Makroskopický

Plodnice – apothecium je až 15 cm vysoké, rozdělené na třeň a na jeho vrcholu volně nasedající klobouk.

Klobouk je 2–4 cm vysoký a 1–3 cm široký, tvaru kuželovitého, zvoncovitého až dlouze oválného. Jeho vnější povrch, zbarvený žlutohnědě až hnědě, je jemně vrásčitý až zprohýbaný a pokrytý theciem – výtrusorodou vrstvou. Okraje klobouku jsou volné, jeho dužnina je jen několik milimetrů silná; vnitřní, dolů otevřený prostor je dutý, prochází jím do vrcholu klobouku třeň.

Třeň je válcovitý, až 15 cm dlouhý, bělavý až nažloutlý, na povrchu drobně šupinkatý, uvnitř vatovitý až dutý. Ke klobouku přirůstá na jeho vnitřní straně až v jeho vrcholu. V mládí je třeň relativně krátký, věkem se postupně silně prodlužuje.

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká, křehká a lámavá, nenápadné vůně a chuti.

Mikroskopický

Výtrusy jsou elipsoidní, 20–25 × 11–15 μm velké^[3]^[4], výtrusný prach má žlutou barvu.

Výskyt

Kačenka náprstkovitá se vyskytuje dosti vzácně v listnatých hájích, křovinách, sadech apod., např. pod hlohem či třešní^[5]. Roste od března do května. Je uvedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky v kategorii zranitelných druhů (VU).^[5]

Rozšíření

Je rozšířena na severní polokouli – nalézána je v Evropě, Asii i Severní Americe.^[6]

Použití

Jde o druh jedlý, velice chutný^[7], avšak vzácný.

Variety druhu

Kromě typické variety, charakterisované výše uvedeným popisem, se vyskytuje rovněž vzácnější

kačenka náprstkovitá var. mozkovitá (Verpa conica var. cerebriformis (J. Moravec et Svrček) Šebek) jež se od typické formy odlišuje povrchem klobouku výrazně oble zvrásněným v klikaté žilky.^[7]^[8] V pojetí českého mykologa Svatopluka Šebka chápána jako samostatný druh.^[3]

Podobné druhy

Kačenka česká (Verpa bohemica) roste na jaře na obdobných stanovištích, je však poněkud hojnější. Liší se zvláště světlejším kloboukem pokrytým svislými, vlnitými žebry. Jde také o chutný jedlý druh.

Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)
Kačenka česká (Verpa bohemica)

Odkazy

Reference

↑ PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.
↑ Index fungorum
↑ ^a ^b ŠEBEK, Svatopluk. Naše chřapáčovité a smržovité houby. Poděbrady: Oblastní muzeum v Poděbradech, 1973.
↑ BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96.
↑ ^a ^b HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
↑ http://e-ecodb.bas.bg/rdb/en/vol1/Verconic.html
↑ ^a ^b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
↑ PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 88.

Literatura

PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 88.
BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96.
MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2.
PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986.
HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4.