Velký vrch (národní přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Velký vrch
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Velký vrch nad Vršovicemi
Velký vrch nad Vršovicemi
Základní informace
Vyhlášení 1. října 1989[1]
Nadm. výška 204–303[1] m n. m.
Rozloha 37,26 ha[2][3]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Louny
Umístění Vršovice
Další informace
Kód 1183
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku
Velký vrch
Vrchol 303 m n. m.
Prominence 77 m ↓ sedlo s Oblíkem
Izolace 2,4 km → Chožovská hora
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina
Souřadnice 50°22′44″ s. š., 13°50′28″ v. d.
Velký vrch
Velký vrch
Hornina porcelanit, jílovec, slínovec, pískovec
Povodí Ohře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký vrch je kopec (303 m n. m.) v Českém středohoří, chráněný od roku 1989 jako národní přírodní památka. Nachází se u obce Vršovice asi dva kilometry severovýchodně od okresního města Louny v Ústeckém kraji. Důvodem ochrany je teplomilná flóra, zejména vynikající mykoflóra (66 druhů). Péčí o území je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří.[1]

Historie

Podle prvního vojenském mapování ze šedesátých let 18. století se Velký vrch původně nazýval Vinná hora. Na mapě je totiž označen jako Wein B., tedy Weinberg. Na dalších mapách ze čtyřicátých let 19. století, tj. druhém vojenském mapování a stabilním katastru, již má dnešní název.

Geologie a geomorfologie

Vrch má kuželovitý tvar. Vrchní část tvoří porcelanity vzniklé vypálením miocenních jílů, zatímco úbočí a úpatí je ze slínovců, vápnitých jílovců a pískovců ze svrchní křídy.[4] Prostor národní přírodní památky zahrnuje vrchol a větší část svahů stejnojmenného vrchu s nadmořskou výškou 303 metrů. Geomorfologicky vrch spadá do celku České středohoří, podcelku Milešovské středohoří, okrsku Ranské středohoří, podokrsku Chožovská vrchovina a její Černodolské části.[5]

Předmět ochrany

Flóra

Vyskytují se zde také zajímavé druhy rostlin, jako je např. pětiprstka žežulník, kruštík širolistý, ostřice plstnatá, sveřep vzpřímený, bradáček vejčitý a další.

Mykoflóra

V severozápadní části Velkého vrchu (kóta 303 m n. m.), cca 1 km severně od obce Vršovice, bylo na lesní půdě vyhlášeno chráněné území za účelem ochrany teplomilných hub. Jedná se o lokalitu, kde mediteránní makromycety dosahují nejsevernějšího bodu svého areálu.[6] Rostou zde vzácné druhy hub, jako je např. hřib satan, hřib pasatan, hřib medotrpký, hřib koloděj, pstřeň dubový, muchomůrka šiškovitá, muchomůrka Beckerova, muchomůrka Vittadiniho, smrž tlustonohý a další.

Fauna

Z fauny zde byl zaznamenán výskyt 35 druhů ptáků, jeden druh plaza a jeden druh chráněného savce.

Ohrožení lokality

Veřejnosti je vstup do chráněného území povolen s tím, že nebudou ničeny houbařsky neatraktivní druhy hub. Lokalita je houbaři velmi hojně navštěvována. Někteří houbaři přitom z neznalosti zaměňují nejedlý chráněný hřib satan s jedlými druhy nebo vandalsky ničí vzácné druhy muchomůrek.[6]

Přístup

Na kopec nevede žádná turisticky značená trasa. Nejsnazší přístup je od jihu, kde vedou na úbočí cesty z Vršovic.[7]

Galerie

  • Velký vrch na prvním vojenském mapování z 60. let 18. století
    Velký vrch na prvním vojenském mapování z 60. let 18. století
  • Velký vrch na indikační skice z roku 1843
    Velký vrch na indikační skice z roku 1843
  • Velký vrch na druhém vojenském mapování z roku 1846
    Velký vrch na druhém vojenském mapování z roku 1846

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Velký vrch u Vršovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  4. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Velký vrch, s. 484. 
  5. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 
  6. ↑ a b BĚLOHOUBEK, Jiří; BÁRTOVÁ, Zuzana. Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Velký vrch na období od roku 1998 do roku 2007 [online]. AOPK ČR, středisko Ústí nad Labem, 1998 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. 2. vyd. Louny: Okresní úřad Louny, 1998. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj