Velkovévodství

Velkovévodství je formou monarchie, v jejíž čele stojí velkovévoda.

Historie

V době mezi napoleonskými válkami a první světovou válkou existovala tato velkovévodství:

• Bádensko (1806–1918)
• Hesensko-Darmstadtsko (1806–1918)
• Lucembursko (1815–současnost) - do roku 1890 v personální unii s Nizozemskem
• Meklenbursko-Zvěřínsko (1815–1918)
• Meklenbursko-střelické velkovévodství (1815–1918)
• Oldenbursko (1815/23-1918)
• Sasko-Výmarsko-Eisenašsko (1815–1918)
• Toskánské velkovévodství (1569–1801; 1815–1860) – titul náležel od r. 1815 vedle panujícího velkovévody i rakouskému císaři, jím užíván do r. 1918^[1]
• Velkovévodství Berg (1806–1813) - oficiálně Velkovévodství Berg a Kleve
• Frankfurtské velkovévodství (1810–1813)
• Würzburské velkovévodství (1806–1814)
• Krakovské velkovévodství (1846–1918) – součást Rakouského císařství
• Dolnorýnské velkovévodství (1815–1822/1918) – součást Pruského království, zrušeno správní reformou, zachován jen titul
• Poznaňské velkovévodství (1815–1848/1918) – součást Pruského království, zrušeno správní reformou, zachován jen titul
• Fuldské velkovévodství (1816–1866) – součást Hesensko-Kasselska

Jako velkovévodství se také označuje:

• autonomní Finské velkoknížectví, území v letech 1581 až 1809 náležející do švédské a v letech 1809 až 1917 do Ruské říše.

Současnost

Jediným současným velkovévodstvím je Lucembursko ležící mezi Německem, Francií a Belgií. Existují též neuznaná velkovévodství (mikronárody) například: Velkovévodství Flandersis.

Odkazy

Reference

Související články

• Vévodství
• Velkoknížectví
• Velkovévoda

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velkovévodství na Wikimedia Commons
• Královské rodokmeny

Zdroj