Velkovévodství Krakovské

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město	Krakov
Rozloha	1 164 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	146 000
Jazyky	polština
	Státní útvar
Státní zřízení	velkovévodství
Mateřská; země	Rakouské císařství (od roku 1867 Rakousko-Uhersko)
Vznik	1846 - připojení k Rakousku
Zánik	1918 - vznik samostatného Polska
	Státní útvary a území
	Svobodné město Krakov
	Druhá Polská republika

Krakovské velkovévodství (polsky Wielkie Księstwo Krakowskie, německy Großherzogtum Krakau) bylo území, které bylo vytvořeno po anexi Svobodného města Krakov v roce 1846 Rakouským císařstvím. Rozkládalo se v okolí města Krakov.

Po tzv. krakovském povstání v roce 1846, které bylo potlačeno rakouským vojskem, Rakousko využilo svého práva dle tajné smlouvy mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem z roku 1835 a přičlenilo dříve nezávislé Svobodné město Krakov do svého území. Tato situace se neobešla bez problémů s Pruskem, které realizovalo svůj export do Haliče a Kongresového Polska přes bezcelní zónu Svobodného města, ale nakonec Prusko ustoupilo spojenému tlaku Ruska a Rakouska. Počáteční správy velkovévodství se ujal hrabě M. Deym, který úspěšně potlačil povstání v roce 1848, a v roce 1853 bylo velkovévodství rozděleno na tři okresy.

Fakticky bylo velkovévodství spravováno v rámci korunní země Halič, která se formálně nazývala Království Haličské a Vladimiřské s vévodstvími Osvětimským a Zátorským a s velkovévodstvím Krakovským (německy Königreich Galizien und Lodomerien mit dem Großherzogtum Krakau und den Herzogtümern Auschwitz und Zator) a tedy tato korunní země sestávala ze čtyř zemí - Haličsko-vladimiřského království, Osvětimského a Zátorského knížectví a Krakovského velkovévodství. Každá z těchto zemí měla vlastní vlajku a znak a byla zvlášť jmenována v plné titulatuře císaře.

Vlajka velkovévodství sestávala ze tří vodorovných pásů - žlutého, modrého a bílého, znak velkovévodství představoval stříbrný orel na červeném poli, který má na prsou městský znak Krakova. Praktické využití znaku a vlajky však bylo mizivé.^[1]

Titul krakovského velkovévody přijal již císař František I., spolu s titulem haličsko-vladimiřského krále^[2]. Tento titul měl pravděpodobně legitimovat habsburskou vládu nad částmi Polska po jeho třetím dělení, i když nad Krakovem přímo nevládl, neboť stejným aktem přijal i podobné formální tituly jako kníže Mazovska, kníže Sandoměřský a kníže Lublinský. Titul zanikl s posledním habsburským císařem Karlem I. v roce 1918 vznikem samostatného Polska.

Reference

↑ Mieczysław Czuma, Leszek Mazan, Austriackie gadanie czyli encyklopedia galicyjska, Kraków 1998, str. 525 až 537
↑ Georges Frédéric de Martens, Supplement au recueil des principaux traités d'Alliance, de Paix, de Trêve, de Neutralité, de Commerce, de Limites, d'Echange etc. et de plusieurs autres actes servant a la connaissance des relations étrangères des Puissances et Etats de l'Europe,|Dieterich Göttingen 1808, str.335-336 [1]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakovské velkovévodství na Wikimedia Commons

Zdroj

[1] Mieczysław Czuma, Leszek Mazan, Austriackie gadanie czyli encyklopedia galicyjska, Kraków 1998, str. 525 až 537

[2] Georges Frédéric de Martens, Supplement au recueil des principaux traités d'Alliance, de Paix, de Trêve, de Neutralité, de Commerce, de Limites, d'Echange etc. et de plusieurs autres actes servant a la connaissance des relations étrangères des Puissances et Etats de l'Europe,|Dieterich Göttingen 1808, str.335-336 [1]

[1]

[2]