Veleslav Wahl
Veleslav Wahl | |
---|---|
![]() | |
Narození |
15. května 1922 Praha ![]() |
Úmrtí |
16. června 1950 (ve věku 28 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | ornitolog |
Ocenění |
Československý válečný kříž ![]() Řád Bílého lva ![]() |
Rodiče | Veleslav Wahl[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veleslav Wahl (15. května 1922 Praha – 16. června 1950 Praha) byl český ornitolog a účastník odboje proti nacismu a proti komunismu. Byl popraven komunistickou justicí.
Život
Rodina, studia, zájmy
Narodil se 15. května 1922 v Praze do finančně dobře situované rodiny[2] předního pražského právníka JUDr. Veleslava Wahla (9. dubna 1891 – 7. července 1942).[3][4] Od mládí projevoval zájem o přírodu.[4] Některá jeho ornitologická pozorování mu byla zveřejněna (coby odborné články)[5] v časopise „Československý ornitholog“ již v době, kdy mu bylo teprve 15 let.[4][5] Pozorování prováděl v nejbližším okolí Bělé pod Bezdězem, kde měla rodina Wahlových v polesí „Pankrác“ větší hájovnu.[4] Tento objekt zakoupil jeho otec již v době první Československé republiky[6] a v průběhu let se sem sjížděli i významní činitelé pražského společenského a kulturního života, vedly se zde i politické diskuse, do nichž byl postupně vtahován i mladý Veleslav.[4] Ostatně přírodovědě, zvláště pak ornitologii se věnoval také během svých středoškolských studií (absolvoval Státní reálné gymnázium v Praze XII, maturoval v roce 1940 a po maturitě absolvoval ještě abiturientský kurz[7]).[2]
Protektorát
Během druhé heydrichiády (v roce 1942) byl Němci popraven (za účast v protiněmeckém odboji) jeho strýc Karel Wahl.[4][2] V témže roce (1942) byl popraven nacisty i jeho otec[4] a to rovněž za účast v protinacistickém odboji[2] (byl činný v odbojové skupině JUDr. Přemysla Šámala). [p 1][p 2] Veleslava ukryl před nacisty Dr. Julius Komárek v pražské zoologické zahradě jako vědeckého asistenta ředitele zahrady.[4] V té době byl Veleslav v kontaktu s většinou českých ornitologů, především pak se zoologem a ornitologem Doc. RNDr. Waltrem Černým, jemuž dodával svá ornitologická pozorování.[4] Společně s ním též publikoval některá svá pozorování v časopise Sylvia.[4] Kromě toho udržoval Veleslav i písemný styk s řadou zahraničních ornitologů.[4] Řada článků otištěných v odborném tisku během druhé světové války byla završena v roce 1944, kdy Veleslavu Wahlovi vyšla publikace „Pražské ptactvo“.[5] Kniha čítala celkem 270 stran.[4] V první své části se zabývala jednotlivými pražskými biotopy, vztahem ptáků ku člověku a k prostředí velkoměsta, všímala si problematiky ptačího zpěvu a věnovala se i „průtahu“ ptáků Prahou.[4] Druhá část byla rozsáhlejší a popisovala jednotlivé ptačí obyvatele Prahy, každý ptačí druh byl stručně popsán, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí.[4]. (Kniha „Pražské ptactvo“ se dočkala svého druhého vydání po skončení druhé světové války ještě v roce 1945.)[4][p 3]
Sám Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím protinacistickém odboji (spolupracoval se skupinou revolučního odborového hnutí (Erban, Cipro)[7]). Založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou a v květnu 1945 již Veleslav Wahl velel celé Zpravodajské brigádě v síle 3 praporů, tj. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů). [p 4] (Zpravodajská brigáda od léta roku 1944 spolupracovala s demokratickou nekomunistickou odbojovou organizací Radou tří (R3).[2]) Ke konci druhé světové války se Veleslav Wahl podílel na přípravách pražského povstání.[2] Seznámil se s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinum-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským,[4] který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady.[4] V době květnového povstání 1945 (a bezprostředně po skončení druhé světové války) byl Veleslav Wahl nejmladším aktivním členem České národní rady (zastupoval zde mládež).[4]
Po druhé světové válce
Za svoji protiněmeckou odbojovou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž 39[6] a další dvě vyznamenání.[4] (jedním z nich byla Československá medaile za zásluhy I. stupně.[2][6]) Po druhé světové válce (po otevření českých vysokých škol v roce 1945[7]) začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (I. státní zkoušku a I. rigorózní. zkoušku složil na poprvé po 3. semestru[7]) a současně také studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (obory zoologie a botanika[7]).[2][6] Pokračoval ve své politické i ornitologické práci. Často zajížděl na rodinnou hájenku „Pankrác“; v okolí Bělé pod Bezdězem se Veleslav Wahl věnoval dále svým ornitologickým pozorováním a též i myslivosti.[6] V roce 1945 se stal členem Československé sociální demokracie a byl aktivistou jejího studentského hnutí.[2][6] V roce 1946 se oženil s Taťánou Růžičkovou (viz níže).[6] Již v roce 1947 se Wahl seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem.[2] V březnu 1949 oslovil Wahla již zmíněný Walter Birgh a nabídl mu možnost spolupráce se Spojenými státy.[2] Veleslav Wahl jej pak následně „propojil“ se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským.[2]
Po komunistickém převratu v únoru 1948 se ještě v roce 1948 Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj.[4] Spolu s Nechanským začali budovat ilegální síť působící ve prospěch amerických zpravodajských služeb.[2] Tato síť se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace, která byla rozdělena do několika podřízených částí. Sekce, která přímo podléhala Wahlovi, se nazývala Jih a působila především na Písecku.[2] Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Jak Nechanský tak i Wahl se ale stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky.[4][p 5] V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H-S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen 12. září 1949 [p 6] v rámci akce „Hansa“.[2] Na konci soudního přelíčení (konalo se od 19. až do 22. dubna 1950) byl Státním soudem v Praze (dne 22. dubna 1950[6]) odsouzen k trestu smrti.[2][p 7] Odvolání ani žádost o milost adresovaná tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi rozsudek neovlivnily.[2] Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950[10][4][2] v ranních hodinách. V hodinu popravy Veleslava Wahla udeřil blesk do starobylé lípy rostoucí u hájenky „Pankrác“ a tímto zásahem byl strom zničen.[6] Údajně se tak naplnila věštba, která prý rodinu Wahlových provázela, a sice, že „mečem vymře rod po meči“.[6] Bezmála po pěti měsících od jeho popravy, si podala (dne 3. listopadu 1950) matka Veleslava Wahla stížnost na nevydání jeho osobních věcí i Wahlova dopisu na rozloučenou.[6] Státní prokurátor navrhl, aby stížnost zůstala bez odpovědi.[6]
Tělo Veleslava Wahla bylo zpopelněno ve Strašnickém krematoriu, kde také zůstala uskladněna jeho urna. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici, kde její stopa mizí.[11] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Wahlův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[12]
Dovětek
Student, spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm českého právníka a diplomata JUDr. Josefa Růžičky (13. července 1889 – 23. května 1942), neboť pojal (po skončení druhé světové války) za manželku jeho dceru Taťánu Růžičkovou. Manželka Veleslava Wahla Taťána Wahlová–Růžičková byla za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody a tento trest si odpykala v komunistických věznicích.[2] Veleslav Wahl byl po roce 1989 rehabilitován na základě zákona č. 119/90 Sbírky.[2]
Spisy
- WAHL, Veleslav. Pražské ptactvo: ptáci velkoměsta a jeho okolí. Ilustrace Jana Kropáčková, Václav Jan Staněk. Praha: Česká grafická Unie, 1944. 269 + 16 stran obrazových příloh s.
- Dne 28. října 1995 mu byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád Bílého lva in memoriam.[13]
- V roce 2000 udělilo Masarykovo demokratické hnutí Veleslavu Wahlovi (in memoriam) Čestnou medaili T. G. Masaryka.[6]
- Dne 7. dubna 2009 byly uděleny zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy „za statečnost a věrnost spravedlnosti a demokracii“ (in memoriam) studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří byli aktivní za druhé světové války v protifašistickém odboji a v 50. letech dvacátého století byli odsouzeni k trestu smrti, čímž se stali první obětí komunistických monstrprocesů z řad studentů:[7]
- Karel Bacílek, mladší (* 25. 3. 1920, Zdice u Berouna, popraven 24. 5. 1949 v 5,30 hod., Praha),[7]
- Boris Kovaříček (* 25. 5. 1927, Praha, popraven 24. 5. 1949 v 5,00 hod., Praha),[7] a
- Veleslav Wahl (* 15. 5. 1922, Praha, popraven 6. 6.1950, Praha).[7]
- Tyto tři studenty připomíná i pamětní deska na budově Právnické fakulty UK. V roce 2009 byla vnější fasádě v podloubí vlevo od vchodu do budovy Právnické fakulty UK v Praze (na adrese: náměstí Curieových 901/7, 110 00 Praha 1 – Staré Město; GPS souřadnice: 50°5'30.220"N, 14°25'3.570"E) slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná trojici studentů, mezi nimiž je Veleslav Wahl.[14] Na desce je nápis:[14]
NA PAMĚŤ STUDENTŮ / PRÁVNICKÉ FAKULTY / UNIVERSITY KARLOVY / POPRAVENÝCH V LETECH / 1949–1950. / KAREL BACÍLEK / * 25. 3. 1920 † 24. 5. 1949 / BORIS KOVAŘÍČEK / * 25. 5. 1927 † 24. 5. 1949 / VELESLAV WAHL / * 15. 5. 1922 † 6. 6. 1950 //Text na pamětní desce (na budově Právnické fakulty UK v Praze), [14]
- O jeho životě byl v České televizi v roce 2010 natočen (v rámci seriálu Neznámí hrdinové) dokumentární film Ptáky smrt neděsí.[15]
- Na domě čp. 156, Praha 1 – Hradčany, Úvoz 13[p 8] je umístěna pamětní deska (instalovaná v rámci projektu Poslední adresa), která připomíná pobyt Veleslava Wahla. (Text: Zde žil Veleslav Wahl student a ornitolog, narodil se 15. 5. 1922, zatčen 7. 9. 1949, popraven 16. 6. 1950)
- Veleslav Wahl má na hřbitově v Praze–Ďáblicích (spolu s dalšími popravenými a umučenými z 50. let 20. století) symbolický hrob.[6][16]
Fotogalerie
-
Veleslav Wahl s manželkou Taťánou Wahlovou–Růžičkovou (před rokem 1946)[2]
-
Veleslav Wahl (vazební fotografie 1949, 1950)[2]
-
Pamětní deska Veleslava Wahla na domě čp. 156, Praha 1 – Hradčany, Úvoz 13
-
Pamětní deska na budově Právnické fakulty UK v Praze
Odkazy
Poznámky
- ↑ Zdroj [6] uvádí, že Wahlův otec Veleslav Wahl (1891–1942) i jeho strýc Karel Wahl byli popraveni dne 3. července 1942.[6]
- ↑ Otci Veleslava Wahla (Veleslavu Wahlovi (1891–1942)) bylo za protinacistickou činnost v roce 1995 propůjčeno státní vyznamenání – Řád Bílého lva II. třídy[7]
- ↑ Před svou popravou v závěti Veleslav Wahl odkázal sumu 200 000 Kčs ze svého dědictví Československé ornitologické společnosti.[8] Peníze měly jít na vydání kompendia o československých ptácích.[8] V závěti žádal Wahl tehdejšího jednatele Československé ornitologické společnosti dr. Waltra Černého, aby připravil doplněné vydání jeho knihy s obrázky od Karla Svolinského.[8] Obnos propadl státu a tak se inovované vydání knihy „Pražské ptactvo“ již po roce 1950 neuskutečnilo.[8]
- ↑ Dle pramenu [9] velel Veleslav Wahl (Jasoň, Borský) elitní odbojové organizaci české mládeže, která se nazývala „Zpravodajská brigáda“ (ZB). Ta byla na přelomu dubna / května 1945 rozdělena do tří základních bojových jednotek („I. prapor“, „ZB Toledo“ a „ZB Železo“), dosahovala počtu 1 500 mužů a měla kontakty i na další odbojové skupiny.[9]
- ↑ Léčku nastražil Bedřich Reicin.[8]
- ↑ Pamětní deska uvádí datum zatčení 7. září 1949. Totéž datum uvádí i pramen [2]
- ↑ Veleslav Wahl byl kromě Nechanského souzen ještě s dalšími čtyřmi obžalovanými, kteří ale nebyli bezprostředně připraveni o život.[8] V tehdejším deníku Rudé právo ze dne 23. dubna 1950 byl citován výrok soudu: „souhlasili odsouzení s ustavením protistátní organizace, jak jim přikázal jeden pracovník amerického velvyslanectví, a řídili činnost této organizace podle instrukcí dalších členů téže instituce“.[8]
- ↑ V této budově bydlela i česká automobilová závodnice Eliška Junková a nalézá se zde Velvyslanectví Švédského království.
Reference
- ↑ Zdeněk Veselovský: Sylvia. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Veleslav Wahl (1922–1950) [online]. Úvoz 156/13, Hradčany, 118 00 Praha 1: Poslední adresa [cit. 2019-12-30]. Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) „Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989“. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Veleslav Wahl : Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. Rodina Online [cit. 2018-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Životopis Veleslava Wahla uvedený na veřejně přístupné informační tabuli (věnované jeho osobě a historii domu „Na krásné vyhlídce“ na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika) vyvěšené na zdi Švédského velvyslanectví v Praze (27.12.2019)
- ↑ a b c VESELOVSKÝ, Zdeněk. K nedožitým sedmdesátinám Veleslava Wahla. Sylvia. 1991, čís. 28, s. 135–137. Dostupné online. ISSN 1210-9819.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KULDOVÁ, Petra. Běláci oslaví 90. výročí narození Veleslava Wahla cyklojízdou [online]. Boleslavský deník, 2012-05-14 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Studenti Karel Bacílek, Boris Kovaříček, Veleslav Wahl – nositelé Zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy in memoriam [online]. Praha: iforum cuni cz (Online magazínu Univerzity Karlovy v Praze), 2009-04-07 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g CHALUPSKÝ, Josef. „Pražské ptactvo“ Veleslava Wahla [online]. 1995-12-06 [cit. 2020-01-01]. Časopis Vesmír (věda, příroda, člověk, společnost) 74, 708, 1995/12. Dostupné online.
- ↑ a b MAREK, Jindřich. Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Pocta všem, kteří vzdorovali : Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 160.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ Seznam vyznamenaných. Řád bílého lva [online]. Pražský hrad [cit. 2018-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Praha 1; Pamětní desky obětem z řad právníků a studentů práv [online]. web: Pamětní místa [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Ptáky smrt neděsí : Ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla popravili komunisti [online]. Česká televize, 2010 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Ivo. Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. ODBOJ) [online]. Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, Ďáblický hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Řada 9: Jan Tuček * 7. 5. 1916 + 17. 6. 1950, Karel Veselý * 1. 1. 1917 + 17. 6. 1950, Veleslav Wahl * 15. 5. 1955 + 16. 6. 1950, Jaromír Nechanský * 4. 12. 1916 + 15. 6. 1950, Rudolf Valko * 21. 4. 1924 + 10. 6. 1950 Vzpomínáme na Tebe, Miroslav Plešmíd * 15. 10. 1912 + 25. 5. 1950. Dostupné online.
Literatura
- VESELOVSKÝ, Zdeněk. K nedožitým sedmdesátinám Veleslava Wahla. Sylvia. 1991, čís. 28, s. 135–137. Dostupné online. ISSN 1210-9819.
- PRECLÍK, Vratislav: „Vzpomínka na hrdiny třetího odboje (Heliodor Píka, Milada Horáková)“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2019, ročník XXVII. číslo 127. ISSN 1210-1648, strany 6–10
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veleslav Wahl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Veleslav Wahl
- ROMAN, Václav. Zdaleka to nebyla jen Horáková: 3 příběhy zapomenutých obětí komunistického režimu, které byste měli znát [online]. Extra Online Media s.r.o., 2018-06-27 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online.
- Pocta všem, kteří vzdorovali: Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28.
- Vojenský historický ústav Praha: Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 Složení vojenské komise ČNR (Jaromír Nechanský krycí jméno „kapitán Jiří“); podporučík v záloze Václav David (krycí jméno „Hora“); štábní kapitán generálního štábu Stanislav Marek (krycí jméno „Štába“); nadporučík jezdectva v záloze dr. Čestmír Mattuš; poručík Jaroslav Prosser; Veleslav Wahl (Jasoň, Borský); podplukovník ing. Antonín Sameš; major int.sl. Vladimír Černý).