Vavřinec z Březové

Vavřinec z Březové
Narození 1370
Kutná Hora
Úmrtí 1437 (ve věku 66–67 let)
Praha
Povolání básník, spisovatel, překladatel, historik a kronikář
Témata historiografie, poezie a překlad
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vavřinec z Březové (asi 1370 – asi 1437) byl český spisovatel doby husitské, autor Písně o vítězství u Domažlic a Husitské kroniky. Psal česky a latinsky. Byl historik husitského hnutí. Jeho spisy se dají považovat za víceméně věrohodné.

Život

Místa a data narození a úmrtí nejsou známa (poslední doložené datum jeho života je 6. července 1437). Byl nižším šlechticem. Studoval na pražské univerzitě, kde se stal roku 1389 bakalářem a 1394 mistrem. Od 90. let 14. století byl ve službách královské kanceláře Václava IV. (pravděpodobně až do jeho smrti v roce 1419).[1] Byl příznivcem husitského hnutí.[2] Cele se přiklonil ke kalichu, nepatřil však ani k levému, ani k pravému křídlu husitství. Kriticky proto, ba zaujatě hodnotil všechny projevy táborství. Osobně měl blízko k Jakoubkovi ze Stříbra, a ve své kronice se tak stal mluvčím husitského středu a z této perspektivy v ní popisuje a hodnotí soudobé dění.[3]

Byl odpůrcem Zikmunda Korybutoviče, proto byl roku 1427 nucen opustit Prahu. Kolem tohoto roku přeložil novoměstská privilegia, jež byla roku 1434 zničena. Při žádosti o obnovu u císaře (1436) byla tato privilegia obnovena i díky svědectví Vavřince.[zdroj?]

Dílo

  • Píseň o vítězství u Domažlic (novodobý název), původně Carmen insignis Coronae Bohemiae, Báseň vznešené Koruny české – latinská báseň o bitvě u Domažlic, během které se část účastníků čtvrté křížové výpravy údajně dali na útěk dříve, než husitské vojsko vůbec spatřili.
  • Husitská kronika – latinsky napsaná kronika o husitství, autor píše z pozice umírněných Pražanů a staví se jak proti Zikmundovi, tak proti radikálním táboritům. Nedokončená kronika líčí události od roku 1414–1422, největší důraz je kladen na roky 1419–1421. Politický a faktograficky obsažný spis je nejdůležitějším pramenem pro poznání rané fáze husitství a jedním z nejvýznamnějších literárních děl husitství.

Mimo vlastního psaní překládal, jeho překlady jsou považovány za kvalitní. Překládal především v době, kdy pracoval u dvora, zde přeložil například tzv. Mandevillův cestopis. Bývá mu neprávem připisováno autorství Budyšínského rukopisu.[2]

České vydání

  • VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Překlad z latinských originálů: František Heřmanský a Jan Blahoslav Čapek. Úvod, studii, poznámky, vysvětlivky, rejstříky a bibliografii sestavila Marie Bláhová. Vyd. 2., opr., (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KUTNAR, František. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. I, Od počátků národní kultury až po vyznění obrodného úkolu dějepisectví v druhé polovině 19. století. Praha: SPN, 1973. 274 s. Kapitola Dějepisectví doby husitské, s. 32. 
  2. ↑ a b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. 1.. vyd. Praha: Academia, 2008. 1016 s. ISBN 978-80-200-1671-3. Kapitola Vavřinec z Březové, s. 1266–1268. 
  3. ↑ MOLNÁR, Amedeo. Slovem obnovená. Čtení o reformaci. Praha: Kalich, 1977. S. 64. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj