Vanceův plán

Mapa Republiky srbská Krajina

Vanceův plán (chorvatsky Vanceov plan, srbsky Vensov plan) byl mírový plán vyjednaný bývalým ministrem zahraničí Spojených států Cyrusem Vancem v listopadu 1991 během chorvatské války za nezávislost. V té době byl Vance zvláštním vyslancem generálního tajemníka Organizace spojených národů; během jednání mu pomáhal americký diplomat Herbert Okun. Plán byl navržen tak, aby zavedl příměří, demilitarizoval části Chorvatska, které byly pod kontrolou chorvatských Srbů a Jugoslávské lidové armády (JNA), umožnil návrat uprchlíků a vytvořil příznivé podmínky pro jednání o trvalém politickém urovnání konfliktu vyplývajícího z rozpadu Jugoslávie.

Vanceův plán se skládal ze dvou dohod. První dohodu, známou jako Ženevská dohoda, podepsali jugoslávský ministr obrany generál Veljko Kadijević, srbský prezident Slobodan Milošević a chorvatský prezident Franjo Tuđman v Ženevě ve Švýcarsku 23. listopadu 1991. Protože tehdy podepsané příměří neplatilo, další jednání vyústila v Implementační dohodu z 2. ledna 1992. Implementační dohoda, kterou v Sarajevu v Bosně a Hercegovině podepsal generálplukovník JNA Andrija Rašeta a chorvatský ministr obrany Gojko Šušak, přinesla déle trvající příměří, na které dohlížely Ochranné síly OSN (UNPROFOR). Strany nedokázaly úplně implementovat zbývající hlavní aspekty Vanceova plánu.

Pozadí

Související informace naleznete také v článku Chorvatská válka za nezávislost.

V srpnu 1990 došlo v Chorvatsku k povstání známému jako Balvanová revoluce. Soustředil se na převážně Srby obydlené oblasti dalmatského vnitrozemí kolem města Knin,[1] části regionů Lika, Kordun a Banovina a osady ve východním Chorvatsku s významnou srbskou populací.[2] Tyto oblasti byly následně prohlášeny za Republiku srbská Krajina (RSK). Poté, co RSK deklarovala svůj záměr připojit se k Srbsku, chorvatská vláda prohlásila RSK za rebelskou organizaci.[3] V březnu 1991 konflikt vygradoval a vyústil v chorvatskou válku za nezávislost.[4] V červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko svou nezávislost, když se Jugoslávie rozpadla.[5] Následovalo tříměsíční moratorium na deklarace nezávislosti Chorvatska a RSK[6], obě deklarace však vstoupily v platnost 8. října.[7]

Chorvatská národní garda (chorvatsky Zbor narodne garde, ZNG) vznikla v květnu 1991, protože Jugoslávská lidová armáda (srbochorvatsky Jugoslovenska Narodna Armija, JNA) stále více podporovala RSK a chorvatská policie nebyla schopna situaci zvládnout. V listopadu téhož roku byla ZNG přejmenována na Chorvatskou armádu (chorvatsky: Hrvatska vojska, HV).[8] Ustavení chorvatské armády bylo brzděno zbrojním embargem OSN, které bylo zavedeno v září.[9] V posledních měsících roku 1991 došlo k nejzuřivějším bojům války, které vyvrcholily bitvou o kasárna,[10]obléháním Dubrovníku[11] a bitvou u Vukovaru[12].

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vance plan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The New York Times 19 August 1990.
  2. ↑ ICTY 12 June 2007.
  3. ↑ The New York Times 2 April 1991.
  4. ↑ The New York Times 3 March 1991.
  5. ↑ The New York Times 26 June 1991.
  6. ↑ The New York Times 29 June 1991.
  7. ↑ Narodne novine 8 October 1991.
  8. ↑ EECIS 1999, s. 272–278.
  9. ↑ The Independent 10 October 1992.
  10. ↑ The New York Times 24 September 1991.
  11. ↑ Bjelajac a Žunec 2009, s. 249–250.
  12. ↑ The New York Times 18 November 1991.

Literatura

Knihy
  • AHRENS, Geert-Hinrich. Diplomacy on the Edge: Containment of Ethnic Conflict and the Minorities Working Group of the Conferences on Yugoslavia. Washington, D.C.: Woodrow Wilson Center Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8557-0. 
  • ARMATTA, Judith. Twilight of Impunity: The War Crimes Trial of Slobodan Milosevic. Durham, North Carolina: Duke University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-4746-0. 
  • BELLUCCI, Paolo; ISERNIA, Pierangelo. International Public Opinion and the Bosnia Crisis. Redakce Sobel Richard. Lanham, Maryland: Lexington Books, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7391-0480-4. Kapitola Massacring in Front of a Blind Audience? Italian Public Opinion and Bosnia, s. 173–218. 
  • BIONDICH, Mark. Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture. Redakce Richard C. Frucht. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-800-6. Kapitola Croatia. 
  • BJELAJAC, Mile; ŽUNEC, Ozren. Confronting the Yugoslav Controversies: A Scholars' Initiative. Redakce Charles W. Ingrao. West Lafayette, Indiana: Purdue University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-55753-533-7. Kapitola The War in Croatia, 1991–1995. 
  • Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 9780160664724. OCLC 50396958 
  • DENITCH, Bogdan. Ethnic nationalism: the tragic death of Yugoslavia. Minneapolis, Minnesota: University of Minnesota Press, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-8166-2947-3. 
  • , 1999. Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States. London, England: Routledge. Dostupné online. ISBN 978-1-85743-058-5. 
  • HOARE, Marko Attila. Central and Southeast European Politics Since 1989. Redakce Ramet Sabrina P.. [s.l.]: Cambridge University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48750-4. Kapitola The War of Yugoslav Succession. 
  • LIBAL, Michael. Limits of Persuasion: Germany and the Yugoslav Crisis, 1991–1992. Westport, Connecticut: Greenwood Publishing Group, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-275-95798-8. 
  • NAMBIAR, Satish. United Nations peacekeeping operations: ad hoc missions, permanent engagement. Redakce Thakur Ramesh. [s.l.]: United Nations University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-92-808-1067-7. Kapitola UN peacekeeping operations in the former Yugoslavia – from UNPROFOR to Kosovo. 
  • The International Conference on the Former Yugoslavia: Official Papers, Volume 1. Redakce Ramcharan B. G.. [s.l.]: BRILL, 1997. Dostupné online. ISBN 978-90-411-0429-8. 
  • SELL, Louis. Slobodan Milosevic and the Destruction of Yugoslavia. Durham, North Carolina: Duke University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-8223-3223-7. 
  • TRBOVICH, Ana S. A Legal Geography of Yugoslavia's Disintegration. Oxford, England: Oxford University Press, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-17. ISBN 978-0-19-533343-5. 

Články ve vědeckých časopisech
  • BRIGOVIĆ, Ivan. Odlazak Jugoslavenske narodne armije s područja Zadra, Šibenika i Splita krajem 1991. i početkom 1992. godine. Journal of Contemporary History. Croatian Institute of History, October 2011, s. 415–452. Dostupné online. ISSN 0590-9597. (chorvatsky) 
  • MARIJAN, Davor. The Sarajevo Ceasefire – Realism or strategic error by the Croatian leadership?. Review of Croatian History. Croatian Institute of History, May 2012, s. 103–123. Dostupné online. ISSN 1845-4380. 

Zprávy
  • BELLAMY, Christopher. Croatia built 'web of contacts' to evade weapons embargo. The Independent. 10 October 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2012. 
  • COWELL, Alan. Serbs and Croats: Seeing War in Different Prisms. The New York Times. 24 September 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 October 2013. 
  • ENGELBERG, Stephen. Belgrade Sends Troops to Croatia Town. The New York Times. 3 March 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2013. 
  • Roads Sealed as Yugoslav Unrest Mounts. The New York Times. 19 August 1990. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 September 2013. 
  • SUDETIC, Chuck. Rebel Serbs Complicate Rift on Yugoslav Unity. The New York Times. 2 April 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2013. 
  • SUDETIC, Chuck. 2 Yugoslav States Vote Independence To Press Demands. The New York Times. 26 June 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2012. 
  • SUDETIC, Chuck. Conflict in Yugoslavia; 2 Yugoslav States Agree to Suspend Secession Process. The New York Times. 29 June 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2013. 
  • SUDETIC, Chuck. Croats Concede Danube Town's Loss. The New York Times. 18 November 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 November 2013. 
  • SUDETIC, Chuck. Yugoslav Factions Agree to U.N. Plan to Halt Civil War. The New York Times. 3 January 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2013. 
  • Davor Butković. 15 godina nakon Oluje: Bismo li dobili rat bez Tuđmana?. Jutarnji list. 4 August 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 August 2010. (chorvatsky) 

Ostatní zdroje
  • Chapter VIII: Regional Arrangements [online]. United Nations. Dostupné online. 
  • NAZOR, Ante. Dokumenti o odgovornosti Srbije za agresiju na Hrvatsku [online]. Ministry of Defence (Croatia), January 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 December 2013. (chorvatsky) 
  • Odluka. Narodne novine. Narodne novine, 8 October 1991. Dostupné online. ISSN 1333-9273. (chorvatsky) 
  • Report of the Secretary-General pursuant to Security Council Resolution 721 (1991) [online]. United Nations, 11 December 1991. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • Resolution 721 (1991) [online]. United Nations, 27 November 1991 [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2013. 
  • Resolution 743 (1992) [online]. NATO, 21 February 1992. Dostupné online. 
  • The Prosecutor vs. Milan Martic – Judgement [online]. International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, 12 June 2007. Dostupné online. 
  • United Nations Protection Force [online]. Department of Public Information, United Nations, September 1996. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 November 2013. 
  • Domovinski rat: Spomenar 3. – 9. siječnja. Redakce Gavranović Luka. Dom I Svijet. Croatian Information Centre, 3 January 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 April 2005. (chorvatsky) 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vanceův plán na Wikimedia Commons

Zdroj