Valdštejnsko (zámecký komplex)

Valdštejnsko
Bývalé lovecké pavilony na Valdštejnsku
Bývalé lovecké pavilony na Valdštejnsku
Účel stavby

myslivna

Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1720–1729
Zánik 1904 (zboření většiny budov)
Stavebník Marie Markéta z Valdštejna / František Arnošt z Valdštejna
Další majitelé Valdštejnové
Současný majitel Lesy ČR
Poloha
Adresa 38 34, 294 24 Březovice, Březovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°29′52,63″ s. š., 14°44′54,83″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44584/2-1521 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdštejnsko (též Valdštýnsko nebo Valdštýn,[1]německy Waldsteinruhe[1][pozn. 1]) je převážně zaniklý zámecký komplex valdštejnské eremitáže (poustevny) pro odpočinek hostí při honech v okrese Mladá Boleslav. Leží asi 4 km západně od města Bělá pod Bezdězem, na katastrálním území obce Březovice 3 km severně od ní. Budova čp. 80 je od roku 1967 jako „areál hájovny - zámeček“ spolu se sochami granátníků zapsána jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Komplex byl vystavěn v první polovině 18. století Marií Markétou z Valdštejna, nebo jejím synem, Františkem Arnoštem z Valdštejna.

Zámeček obklopovala obora s jelení a dančí zvěří a tetřevy. Kolem roku 1885 dosáhly stavy zvěře až 257 kusů.[3]

Dne 17. října 1804 byl na Valdštejnsku jako hraběcí host císař František I. s chotí. Na památku návštěvy byl v kapli umístěn chronogram. Poslední významnou návštěvou na zámečku byl roku 1842 jako host Kristiána z Valdštejna rakouský arcikníže Štěpán.[1] V roce 1854 byly již budovy sešlé.[4]

Roku 1904 byla většina budov rozhodnutím Valdštejnů zbořena a materiál použit na štět silnice z Bezdědic na nádraží Bezděz.[5] Chov daňků a tetřevů v oboře pokračoval až do první světové války[1]

Popis

Komplex loveckého zámečku se rozkládá na okrouhlé mýtině o průměru asi 260 metrů, ze které paprskovitě vybíhá do lesa 8 cest, původně průseků.[4] Uprostřed mýtiny je uměle navršený podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček[1], na kterém stávala dřevěná besídka. Od něj se rozbíhalo 8 cest lemovaných lipovými alejemi navazujících na 8 lesních průseků. Lipové aleje prošly mezi lety 2016–2019 revitalizací, v rámci níž bylo 22 havarijních dřevin pokáceno a vysázeno 60 nových lip.[6] Na konci alejí stálo 6 pavilonů, kaple, budovy pro služebnictvo, stáje, kuchyně apod. Dochoval se jeden pavilon a část druhého, přestavěná na stáj.[4] Mimo okruh budov při okraji mýtiny se dochovala také hájovna (Jägerhaus).

Pavilony

Pavilony určené k ubytování nesly jména podle rodové příslušnosti hostů:

  • Pavilon č. 80, Aueršperský, dochovaný, slouží jako myslivna
  • Pavilon č. 81, pavilon hraběnky, po roce 1904 přestavěn na stáj, dochovaný, slouží jako skladiště
  • Pavilon č. 82, pavilon hraběte, sloužil jako herna a knihovna, zbořen 1904
  • Pavilon č. 83, Schwarzenberský, zbořen 1904
  • Pavilon č. 71, Černínský, zbořen 1904
  • Pavilon pro letní ubytování (Sommerhaus), zbořen zřejmě 1904

Kaple Panny Marie

Vlastní kaple se nacházela ve střední části pavilonu. Po stranách k ní přiléhaly světničky pro kněze a kostelníka s vlastními vchody. Na hřebeni střechy byla vyzdvižena věžička s lucernou krytá cibulovitou bání.[4] Vysvěcena byla 4. května 1725 prelátem strahovských premonstrátů Mariánem Herrmannem.[3]

Sochy granátníků

Dvojice soch granátníků stojí při cestě směrem k samotě Pankrác. Nechal je postavit František Arnošt z Valdštejna jako upomínku na valdštejnskou kompanii granátníků z válek o rakouské dědictví. Kompanie, které velel František Hochberg, vydržovaná z peněz hraběte, byla však Prusy rozehnána, a mnozí vojáci zajati.[1] Sochy jsou částečně z pískovce, částečně ze dřeva, 2,9 m vysoké, polychromované, umístěné pod dřevěnými stříškami. Na čepicích nesou valdštejnský erb.

V únoru 2016 byly ukradeny dřevěné hlavy obou soch.[7] V květnu téhož roku byly policií objeveny a z krádeže obviněni dva pachatelé.[8] Hlavy byly vráceny na svá místa.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Roku 1792 ji dala v jednom z průseků, asi 700 metrů od mýtiny, postavit hraběnka Žofie z Valdštejna, rozená ze Šternberka, manželka Vincence z Valdštejna.

Na stupni elipsovitého tvaru, který obíhá balustráda, stála na podstavci s nápisovou deskou světcova socha v životní velikosti. Po stranách byly vztyčeny tři korintské sloupy nesoucí baldachýnový oblouk nad sochou. Na vrcholu oblouku byla umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. Celková výška dosahovala asi 6 m.[4]Chronogram na čelní straně podstavce zní:[9]

DIese BILDsäVLe errIChtete

fraV fraV SophIa
GräfIn Von WalDsteIn

gebohrene GrafIn Von Sternberg

Po roce 1945 byla socha poškozena. V roce 1965 byla již socha z velké části zřícena.[9] Na místě se dochoval elipsovitý stupeň s částí balustrády a podstavec sochy s nápisem.

Přístup

Na místo loveckého komplexu se dá dostat lesními cestami z šesti stran (původní průseky), čtyři z nich v rámci modré a zelené turistické trasy. Mýtinou prochází cyklotrasa 0060. Platí sem zákaz vjezdu motorových vozidel.

Galerie

  • Vpravo dochovaný pavilon č. 80 (Auersperský), vlevo pozůstatek pavilonu č. 81, přestavěný po roce 1904 na stáj
    Vpravo dochovaný pavilon č. 80 (Auersperský), vlevo pozůstatek pavilonu č. 81, přestavěný po roce 1904 na stáj
  • Centrální podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček
    Centrální podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček
  • Původní lipová alej
    Původní lipová alej
  • Revitalizovaná lipová alej. Uprostřed Růžový kopeček. V pozadí Jägerhaus.
    Revitalizovaná lipová alej. Uprostřed Růžový kopeček. V pozadí Jägerhaus.
  • Dochovaná hájovna stojící mimo okruh pavilonů. Pohled od soch granátníků
    Dochovaná hájovna stojící mimo okruh pavilonů. Pohled od soch granátníků
  • Dvojice soch granátníků s přístřešky
    Dvojice soch granátníků s přístřešky
  • Socha granátníka bez hlavy v červenci 2016
    Socha granátníka bez hlavy v červenci 2016
  • Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1792 nedaleko mýtiny
    Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1792 nedaleko mýtiny

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V mapě I. vojenského mapování název Wallenstein Ruhe, ve II. vojenském mapování Waldsteinruh.

Reference

  1. ↑ a b c d e f SELLNER, Karel. Samota Valdštýn. Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka. 1935-1936, roč. X, čís. 2–3, s. 50–52. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-22]. Identifikátor záznamu 156950 : myslivna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b MÜLLER, Josef. Valdštejnové a lov. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2013. 53 s. S. 15–21. 
  4. ↑ a b c d e ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 586–594. 
  5. ↑ SELLNER, Karel. Krušina–Jitrava. Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka. 1935–1936, roč. X, čís. 1, s. 14. 
  6. ↑ https://lesycr.cz/rady-a-osveta/informace-o-financni-podpore-z-evropske-unie/dokoncene-projekty/revitalizace-hvezdice-lipovych-aleji-u-hajovny-brezovice-34/
  7. ↑ RŮŽKOVÁ, Lucie. Vandalové utrhli hlavy dvěma granátníkům z Valdštejnska. Boleslavský deník. 2016-02-13. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. 
  8. ↑ REDAKCE. Hlavy granátníků z Valdštejnska nalezeny. Policie dopadla zloděje. Pražský deník. 2016-05-17. Dostupné online [cit. 2021-02-10]. 
  9. ↑ a b sousoší sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Zuman, F. Lovčí zámek Valdštejn. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 25, 1917, s. 41-48

Externí odkazy

Zdroj