Vítek z Klokot
| Vítek IV. z Klokot | |
|---|---|
 Pečeť Vítka IV. z Klokot na listině z roku 1250
| |
| 1. pán z Landštejna a Třeboně | |
|
Ve funkci: před 1194 – před 1253 | |
| Předchůdce | panství uděleno Vítkem I. |
| Nástupce | Pelhřim z Třeboně |
| Narození | před 1194 |
| Úmrtí | před 1253 |
| Rodiče | Vítek I. z Prčice |
| Děti | Kateřina z Lomnice Gertruda z Lomnice Jutta z Lomnice Ludmila z Lomnice Pelhřim z Rožmberka Vítek ze Skalice Ojíř z Lomnice |
| Příbuzní |
Vítek II. starší z Krumlova Jindřich I. z Hradce Vítek III. mladší ? Sezema z Ústí |
| Sídlo | Klokoty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vítek IV. z Klokot (* před rokem 1194, † před rokem 1253) byl český šlechtic v období 12. a 13. století z rodu Vítkovců, zakladatel pánů z Landštejna a z Třeboně. Byl jedním ze synů legendárního předka jihočeského šlechtického rozrodu Vítkovců Vítka z Prčice.
Život
Informace o Vítkovi z Klokot jsou velmi strohé, kolem roku 1240 uváděn jako Witigo de Glokgot, z roku 1250 je zachována jeho pečeť. Vlastnil sídlo Klokoty a jeho další majetkové aktivity směřovaly do oblasti Třeboňska. Dnešní Třeboň, založená kolonisty koncem 12. století jako trhová osada na severní trase Vitorazské stezky, se v 1. polovině 13. století nazývala po Vítkovi z Klokot Witingau (Vítkův luh).[1] Vítek získal území podél Vitorazské stezky buď vyženěním nebo koupí od kláštera Zwettl, který se zbavoval majetku mimo území Rakouska, aby uspokojil finanční nároky Eufemie z Kuenringu.
Potomci
Vítek z Klokot měl podle zachovaných listinných dokumentů tři syny Vítka, Pelhřima, Ojíře a čtyři dcery Lidmilu, Kateřinu, Gertrudu a Jutu, které byly aktivní při založení cisterciáckého kláštera v Pohledu, jehož abatyší se stala Kateřina a pro nějž v roce 1265 získaly podporu královského páru. Syn Vítek byl zakladatelem rodu pánů ze Skalice (podle Skalice na břehu Lužnice), kteří po vymření hlavní landštejnské větve používali i predikát z Landštejna (želečská odnož Landštejnů). Synové Pelhřim a Ojíř společně drželi třeboňské panství, které postupně rozšiřovali (Trhové Sviny, Nové Hrady). Ojíř byl z dětí Vítka z Klokot politicky nejaktivnější a po úmrtí Pelhřima (nejpozději 1261) se stal zároveň vůdcem landštejnsko-třeboňského rodu.
Odkazy v kultuře
- Vítek z Klokot je hlavním hrdinou historického románu pro děti Kříž proti Kříži od Radovana Šimáčka z roku 1980.
Reference
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Třeboň, s. 262.
|
Předchůdce: Vítek I. |
|
1. pán z Landštejna a Třeboně před 1194– před 1253 |
|
Nástupce: Záviš I. |
