Václav Čikl
|
Svatý Václav Alois Čikl | |
|---|---|
 | |
| Narození |
13. ledna 1900 Slavětín |
| Úmrtí |
4. září 1942 (ve věku 42 let) Praha |
| Národnost | česká |
| Povolání | pravoslavný kněz |
| Znám jako | svatý novomučedník český kněz Václav Čikl |
| Nábož. vyznání | pravoslavné |
| Choť | Marie Čiklová |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois Václav Čikl (13. ledna 1900 Slavětín – 4. září 1942[1]Praha-Kobylisy) byl český pravoslavný duchovní[2] a světec.
Život
Alois Václav Čikl se narodil ve Slavětíně, jako syn malorolníka Josefa Čikla a jeho manželky Aloisie, rozené Kvapilové. Po absolvování měšťanské školy studoval na reálném gymnáziu v Litovli, kde v roce 1921 maturoval. V dalších dvou letech absolvoval teologické kurzy diecézní rady Církve československé v Olomouci a 26. června 1922 jej biskup Gorazd vysvětil v Chudobíně na kněze.[3]
Od počátku války se spolu s kaplanem Vladimírem Petřekem zapojili do protinacistického odboje. Vystavovali mj. falešné křestní listy pronásledovaným Židům. Ukrývali významného československého politika a poté čelného představitele první garnitury domácího odboje JUDr. Přemysla Šámala.[4]
Po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha poskytla pravoslavná církev atentátníkům úkryt v kryptě svého katedrálního chrámu. Spolu s Dr. Vladimírem Petřekem zajišťoval spojení a denní péči o ně. Po odhalení úkrytu byli vzápětí zatčeni všichni, kdož se podíleli na jejich skrývání – biskup Gorazd, farář Václav Čikl, kaplan ThDr. Vladimír Petřek, ten přímo ve svém bytě v dnešní Gorazdově ulici 18. června 1942 brzy ráno, a předseda církevní obce Jan Sonnevend.
Václav Čikl byl vězněn v Pankrácké věznici a spolu se svými kolegy odsouzen mimořádným stanným soudem k smrti. Popraven byl na Kobyliské střelnici dne 4. září 1942. Jeho manželka Marie byla zavražděna 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.
Jeho jménem je pojmenována od roku 1945 ulice Čiklova v pražských Nuslích spojující dopravně Prahu 4 a Prahu 2 pod Nuselským mostem.
Svatořečení
Svatořečen byl Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku spolu s dalšími českými novomučedníky při slavnostní liturgii v pražské pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici 8. února 2020.[5]
- In memoriam
-
Čiklovo jméno je i na pamětní desce na kostele, kde se parašutisté skrývali -
Osobní věstník MNO číslo 42 ze dne 20. října 1945 - titulní strana: udělení Československého válečného kříže 1939-1945 -
Jména zástupců Čs. pravoslavné církve popravených na Kobyliské střelnici za ukrývání parašutistů po atentátu na Heydricha
Odkazy
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 139
- ↑ AKCE ATENTAT, Jaroslav Čvančara, Magnet press 1991
- ↑ Alois Václav Čikl (1900-1942) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2017-08-02]. Dostupné online.
- ↑ VOPARTNY, Gorazd. „Pravoslavna Cirkev v Protektoratu Čechy a Morava 1938-1945“. Theologicka revue–čtvrtletnik Univerzity Karlovy – Husitske teologicke fakulty. 2003, s. 440. (anglicky)
- ↑ ČESKÁ TELEVIZE. Pravoslavná církev svatořečila tři duchovní, kteří po atentátu na Heydricha pomáhali parašutistům. ČT24 [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
Literatura
- IVANOV, Miroslav. Atentát na Reinharda Heydricha. Praha : XYZ, 2008. 358 s. ISBN 978-80-7388-064-4.
- JINDRA, Martin: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. ÚSTR, Praha 2015, s. 375. (ISBN 978-80-87912-26-3).
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 215.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 79.
Související čšlánky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Čikl na Wikimedia Commons
- Zlato se čistí v ohni - dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové
- Galerie hrdinů
