Ukrajinská uprchlická krize

Ukrajinská uprchlická krize
Ukrajinská holčička na vlakové stanici v polském Přemyšlu
Základní informace
Trvání	od 24. února 2022
Místo	Ukrajina Střední a východní Evropa
Příčina	ruská invaze na Ukrajinu

Ukrajinská uprchlická krize je probíhající uprchlická krize, která začala 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. V celé Evropě je evidováno přes 5,1 milionů ukrajinských uprchlíků (k 31. červenci 2025),^[1] zatímco dalších přibližně 3,7 milionů Ukrajinců je považována za vnitřně vysídlené osoby (k lednu 2025).^[2] Kvůli vládnímu nařízení, které zakazuje ukrajinským mužům ve věku od 23 do 60 let opustit zemi,^[3] tvoří 76 % uprchlíků ženy a děti.^[4] Jedná se o nejzávažnější uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války,^[5][6] největší uprchlickou krizi 21. století^[7] a čtvrtou největší uprchlickou krizi v historii.

Většina uprchlíků našla útočiště v evropských zemí, jako je Německo, Polsko, Česko, Slovensko a Spojené království.^[1] Kromě evropských zemí se uprchlíci usadili v Americe, konkrétně Spojených státech amerických^[8] a Kanadě.^[9]

Všechny země Evropské unie sousedící s Ukrajinou umožňují vstup na své území všem lidem prchajícím před válkou z humanitárních důvodů, bez ohledu na to, zda mají biometrické pasy.^[10] V březnu 2023 se země Evropské unie shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Všechny země EU měly ukrajinským uprchlíkům nejméně na rok zajistit přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.^[11]

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí odhadl 27. února 2022, že během dvou měsíců bude na Ukrajině přibližně 7,5 milionů vnitřně vysídlených osob, 12 milionů bude potřebovat zdravotní péči a až 4 miliony lidí by mohly uprchnout ze země.^[12]Vysoký komisař OSN pro uprchlíky uvedl, že se jedná o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války.^[13] K červenci 2025 bylo v celé Evropě evidováno přes 5,1 milionů ukrajinských uprchlíků, z toho nejvíce v Německu (1,2 milionů), Polsku (1 milion) a České republice (370 tisíc).^[1]

Německo

První uprchlíci dorazili do Braniborska večer 25. února.^[14] Předseda vlády Braniborska Dietmar Woidke uvedl, že spolková země se připravuje na přijetí přibližně 10 000 lidí.^[14] Pomoc přislíbily i další spolkové země.^[14]Meklenbursko-Přední Pomořansko se navíc rozhodlo zastavit repatriace ukrajinských uprchlíků.^[15]

Dne 8. března byla přijata právní norma, která dočasně legalizovala vstup a pobyt ukrajinských uprchlíků a státních příslušníků třetích zemí, kteří měli na Ukrajině legální pobyt na začátku ruské invaze 24. února.^[16][17]

Největší německý železniční dopravce Deutsche Bahn umožnil uprchlíkům s ukrajinským pasem nebo občanským průkazem cestovat zdarma dálkovými vlaky z Polska do Německa.^[18] Společnost také rozdávala bezplatné jízdenky uprchlíkům, kteří chtěli pokračovat do jiné destinace; do 17. března jich bylo vydáno více než 100 000.^[19] Sdružení německých dopravních společností se rozhodlo zrušit také poplatky za veškeré cestování na krátké vzdálenosti autobusy a vlaky pro ukrajinské uprchlíky.^[20]

Podle Spolkového ministerstva vnitra se do poledne 6. března 2022 zaregistrovalo 37 786 ukrajinských uprchlíků;^[21] do 14. března dosáhl tento počet téměř 147 000.^[22] Do 23. března vstoupilo do Německa téměř 239 000 uprchlíků.^[23] Na řadě místech, včetně bývalého letiště Berlín-Tegel a terminálu 5 letiště Berlín-Braniborsko, vznikly dočasná útočiště.^[19]

V květnu 2025 se v Německu nacházelo více než 1,2 milionů ukrajinských uprchlíků.^[1]

Česko

Do 7. března 2022 přijala Česká republika přes 100 000 ukrajinských uprchlíků,^[24] do 10. března přibližně 200 000,^[25] do 17. března přes 270 000^[26] a do 23. března přes 300 000, přičemž nárůst byl poté relativně pomalý. Do 1. dubna 2023 získalo v zemi dočasnou ochranu celkem 504 107 ukrajinských občanů. Celkem 68 % uprchlíků bylo v produktivním věku, z nichž 65 % tvořily ženy a 35 % muži, dalších 28 % tvořily děti a 4 % senioři.^[27]

V krajských městech vznikla Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, která pomáhají uprchlíkům s registrací, udělením víz, zajištěním ubytování či prodloužením dočasné ochrany.^[28] Dne 17. března 2022 schválil Parlament zákony známé jako Lex Ukrajina, které upravují právní status uprchlíků, sociální zabezpečení uprchlíků a přístup žáků ke vzdělávání a péči o děti.^[29]

Dne 17. března 2022 server The Kyiv Independent nesprávně uvedl, že český premiér Petr Fiala řekl: „Česko už další uprchlíky nezvládne přijmout“. Jednalo se však o špatný překlad výroku: „Jsme na samé hranici toho, co jsme schopni absorbovat bez větších problémů (...) musíme pokračovat v krocích, které nám umožní zvládnout ještě vyšší počet uprchlíků.“^[30]

V květnu 2025 se v České republice nacházelo přibližně 374 000 ukrajinských uprchlíků.^[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ukrainian refugee crisis na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ukrajinská uprchlická krize na Wikimedia Commons

Zdroj