Udmurtsko
| Udmurtská republika Удмуртская Республика (Udmurtskaja Respublika) Удмурт Республика (Udmurt Respublika) | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Iževsk |
| Souřadnice | 57°17′ s. š., 52°45′ v. d. |
| Rozloha | 42 100 km² |
| Časové pásmo | UTC+4[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 493 356 (2021) |
| Hustota zalidnění | 35,5 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, udmurtština |
| Národnostní složení | Rusové, Udmurti, Tataři |
| Náboženství | 36 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 4 % islám, 2 % tradiční a rodnověří, 1 % protestantství, 1 % starověrci |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Podřízené celky | 25 rajónů, 5 měst |
| Vznik | 11. listopadu 1991 |
| prezident | Alexandr Brečalov |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-UD |
| Označení vozidel | 18 |
| Oficiální web | www |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Udmurtsko (rusky a udmurtsky Удмуртия, Udmurtija), plným názvem Udmurtská republika (rusky Удмуртская республика, Udmurtskaja Respublika; udmurtsky Удмурт Республика, Udmurt Respublika nebo Удмурт Элькун, Udmurt El’kun), je jednou z republik Ruské federace. Nachází se na východě evropské části Ruska, na okraji Východoevropské roviny mezi řekami Kamou a Vjatkou.
Má rozlohu 42 100 km² a žije zde přibližně 1,49 milionu obyvatel, především Rusové a původní obyvatelstvo území republiky Udmurti. Hlavním městem je Iževsk, udmurtsky Ižkar. Na jihu sousedí s Tatarstánem, na jihovýchodě s Baškortostánem. Na východě hraničí s Permským krajem a na severu a západě s Kirovskou oblastí.
Úředními jazyky republiky jsou udmurtština a ruština.
Historie
Udmurtsko bylo od 16 století součástí Ruska, později Sovětského svazu. V roce 1920 byla na udmurtském území v rámci Ruské SFSR vytvořena Votská autonomní oblast, která byla v roce 1932 přejmenována na Udmurtskou autonomní oblast a v roce 1934 přetvořena na Udmurtskou ASSR.
Udmurtská ASSR zanikla 11. listopadu 1990, kdy její Nejvyšší sovět vyhlásil suverénní Udmurtskou republiku – byla přijata Deklarace o státní suverenitě a zákon o zavedení změn do ústavy Udmurtské ASSR, čímž byl změněn název na Udmurtskou republiku.
V roce 1994 by přijata ústava Udmurtské republiky, kterou se stala subjektem Ruské federace
Symboly
Vlajka
Udmurtská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi svislými pruhy: černým, bílým a červeným. Ve středu bílého pruhu je červený, osmicípý sluneční znak, umístěný do pomyslného čtverce o straně rovné 5/6 šířky pruhu. Jde o středový kříž s rameny o šířce 1/3 šířky pruhu, na koncích ramen je výřez, svírající pravý úhel.[2]
Geografie
Významnými přírodními zdroji republiky jsou rašelina, prameny minerálních vod a naleziště ropy, která jsou odhadována na 820 milionů tun. 40 % rozlohy republiky pokrývají jehličnaté lesy.
Významné řeky v republice jsou: Čepca, Iž, Kama, Kilmez a Siva. Také tu pramení (na severu) Vjatka, která pak v jihozápadním cípu území tvoří malý úsek hranice s Tatarstánem. Votkinská a Dolnokamská přehrada, obojí na řece Kamě, částí svých ploch ohraničují republiku z východu, resp. jihu.
Města a okresy
Seznam sídel s více než 5000 obyvateli (stav k 1. lednu 2007):
|
|
Seznam rájónů s údaji o počtu obyvatel (stav k 1. lednu 2007):
|
|
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Udmurtská vlajka na Flags of the World
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Udmurtsko na Wikimedia Commons
