Baškortostán

Republika Baškortostán
Республика Башкортостан
Башҡортостан Республикаһы
Republika Baškortostán – znak
znak
Geografie
Hlavní město Ufa
Souřadnice 54°43′ s. š., 55°56′30″ v. d.
Rozloha 143 600 km²
Časové pásmo UTC+5[1]
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 4 104 336
Hustota zalidnění 28,6 obyv./km²
Jazyk ruština, baškirština
Národnostní složení Rusové, Baškirové, Tataři
Náboženství 60 % islám, 17 % pravoslaví, 5 % ostatní křesťanství, 3 % rodnověří
Správa regionu
Stát RuskoRusko Rusko
Nadřazený celek RuskoRusko Rusko
Druh celku republika Ruské federace
Podřízené celky 15 rajónů
Vznik 1990 a 1992
Hlava Radij Chabirov
Měna ruský rubl
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 RU-BA
Označení vozidel 02 a 102
Oficiální web www.bashkortostan.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002), což ji dělá nejlidnatější republikou v Rusku. Hlavním městem je Ufa.

Poloha a přírodní podmínky

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejské vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36,1 %. Následují Baškirové (29,5 %) a Tataři (25,4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Separatismus

Baškortostán je jedním z regionů, který se v 90. letech stal střediskem separatistických tendencí. Vladimir Putin sice silně posílil centralismus a druhou čečenskou válkou dal najevo všem národnostně odstředivým skupinám, že Moskva žádné štěpení teritoria nedovolí, nicméně uznání Abcházie a Jižní Osetie nacionalistické tendence oživilo i zde. Místní organizace Kuk Bure, která bojuje za školní výuku v baškirštině, v této souvislosti obvinila Moskvu z používání „dvojího metru“.[2]

Etnické nepokoje v oblasti proběhly na počátku r. 2024 v souvislosti s Ruskou invazí na Ukrajinu, kdy obyvatelstvo projevilo mj. nespokojenost s diskriminační odvodovou praxí posílající do války nepoměrně větší množství občanů národnostních menšin. Nepokoje byly ruským režimem tvrdě potlačovány [3][4]

Ekonomika

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

Doprava

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižněkamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města

Galerie

  • Řeka Inzer
    Řeka Inzer
  • Mapa Baškortostánu
    Mapa Baškortostánu
  • Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
    Centrum Ufy, hlavního města Baškortostánu
  • Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
    Panorama Ufy (hlavního města Baškortostánu) z vesnice Dudkino
  • Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu
    Jakty Kul – nejhlubší jezero Baškortostánu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ Separatismus v Rusku ožívá. Vyvolal to sám Kreml [online]. Economia, 2008-09-10 [cit. 2016-01-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ PRIMA, F. T. V. Sněhové koule na těžkooděnce. Rusové se vzpírají kvůli odsouzení bojovníka proti mobilizaci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ PRIMA, F. T. V. Rusko žene do války hlavně etnické menšiny. Povolávací rozkaz dostávají i postižení a nebožtíci. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj