Ucháč svazčitý

Jak číst taxoboxUcháč svazčitý
alternativní popis obrázku chybí
Ucháč svazčitý (Gyromitra fastigiata)
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení Pezizomycotina
Třída terčoplodé (Pezizomycetes)
Podtřída Pezizomycetidae
Řád kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď desticovité (Discinaceae)
Rod ucháč (Discina)
Binomické jméno
Discina fastigiata
(Krombh.) Svrček & J. Moravec 1972
Synonyma
  • Gyromitra fastigiata (Krombh.) Rehm 1896
  • Neogyromitra fastigiata (Krombh.) McKnight1968
  • Helvella fastigiata Krombh. 1834
  • Gyromitra Krombholzii Bezděk
  • Ucháč Krombholzův[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ucháč svazčitý (Discina fastigiata (Krombh.) Svrček & J. Moravec,[2] syn.: Gyromitra fastigiata (Krombh.) Rehm) je vzácná a ohrožená nejedlá vřeckovýtrusná houba s nepravidelně laločnatým kloboukem, vyrůstající zjara v teplých listnatých lesích.

Popis

Makroskopický

Plodnice, apothecium, je poměrně statná, vysoká až 15 cm[3], dělená na theciem svrchu pokrytou kloboukovitou část a třeň. Celá je komůrkatě dutá.

Klobouk dorůstá velikosti až 12 cm[4]. Je nepravidelně tvarovaný, někdy sedlovitý, zpravidla rozesedající se ve 2-4 velké, zploštělé cípy. Jeho povrch je výrazně žilnatě vrásčitý, červenohnědý.

Třeň je dlouhý 4–8 cm[5], nepravidelný, podélně široce zvrásněný, na bázi většinou rozšířený, bílý.

Dužnina je v celé plodnici poměrně tenká a chrupavčitě křehká, s příjemnou vůní a chutí.

Ucháč svazčitý (Discina fastigiata), mladá plodnice

Mikroskopický

Výtrusy, tvořící se po osmi ve vřeckách, jsou elipsoidní, na konci opatřeny bradavkami; jejich rozměry jsou 24–32 × 11-15 μm.[4]

Výskyt

Roste dosti vzácně v dubnu a květnu v doubravách, habřinách apod., někdy na zbytcích dřeva. Nalézán bývá v teplých oblastech, zvláště ve středních Čechách a na jižní Moravě.[3] Náleží mezi ohrožené druhy (EN) dle Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.[6] Na Slovensku je chráněn zákonem.[7]

Použití

Ucháč svazčitý je sice jedlý a chutný,[3] je-li před další úpravou spařen ve vařící vodě (syrové ucháče mohou být podezřelé ze zdravotní škodlivosti), budiž však pamatováno na to, že jde především o druh ohrožený a proto ochrany hodný.[8][9]

Další údaje

  • Tento druh byl popsán v 1. pol. 19. stol. pražským lékařem a mykologem von Krombholzem na základě sběrů z okolí Prahy.[3][9]

Podobné druhy

  • Ucháč obrovský (Discina gigas) je dosti podobný, avšak jeho klobouk je okrově hnědý, oble laločnatý a nebývá rozdělen v ostré cípy.
  • Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) je drobnější jedovatý druh s výrazně mozkovitě zprohýbaným a obvykle kaštanově hnědým kloboukem. Roste zejm. v jehličnatých lesích.
  • Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula) rostě na rozdíl od ostatních ucháčů na podzim, a to ze zbytků dřeva hlavně v jehličnatých lesích. Má užší, válcovitý třeň narůžovělé barvy a hladší povrch klobouku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub. Praha: Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7. 
  2. ↑ BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 94. 
  3. ↑ a b c d PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 2. Praha: SPN, 1987. 
  4. ↑ a b KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. 
  5. ↑ HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. 
  6. ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  7. ↑ Predpis č. 24/2003 Z. z.Vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky, ktorou sa vykonáva zákon č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody a krajiny [1]
  8. ↑ HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  9. ↑ a b MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. 

Literatura

  • PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 2. Praha: SPN, 1987. 
  • BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. 
  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  • KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. 
  • MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. 
  • HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  • ERHARTOVI, Josef a Marie. Houbařský atlas. Vimperk: Tina, 1994. ISBN 80-85618-31-1. 
  • HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. 

Externí odkazy

Zdroj