Učitelé církve

Učitel církve (latinsky doctor ecclesiae) je titul udělovaný římskokatolickou církví významným teologům a mystikům, jejichž učení i život jsou dávány za vzor. Byl udělen i čtyřem ženám. Titul se částečně kryje s označením církevní otcové. Seznam učitelů církve se vytváří od 13. století a není uzavřen.

Katolická církev určila podmínky pro udělení titulu učitel církve:

  • orthodoxa doctrina (pravověrnost, ovšem ne neomylnost),
  • eminens doctrina (znamenité učení),
  • insignis vitae sanctitas (významná svatost života),
  • ecclesiae declaratio (oficiální církevní prohlášení za učitele církve).

Samotný titul je po pečlivém přezkoumání celého díla udělován kongregací Sacra Rota a potvrzen papežem. Nejedná se při tom o neomylné rozhodnutí ex cathedra, čímž by se prohlašovalo, že spisy učitele církve neobsahují omyly.

Chronologický seznam učitelů katolické církve

Tento seznam odpovídá pořadí přijetí daného autora za učitele církve (rok v závorce), nikoli jeho životopisným datům. 18 učitelů církve označených hvězdičkou je uznáváno rovněž pravoslavnou církví, neboť zemřeli před rokem 1054, před Velkým schismatem.

Externí odkazy

Zdroj