Třída Sovětskij Sojuz

Třída Sovětskij Sojuz
Rozestavěná bitevní loď Sovětskij Sojuz a lehký křižník třídy Čapajev na snímku pořízeném průzkumným letounem Luftwaffe
Rozestavěná bitevní loď Sovětskij Sojuz a lehký křižník třídy Čapajev na snímku pořízeném průzkumným letounem Luftwaffe
Obecné informace
Uživatel Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ bitevní loď
Lodě Sovětskij Sojuz
Sovětskaja Ukrajina
Sovětskaja Rossija
Sovětskaja Bělorossija
Zahájení stavby 1938–1939
Spuštění na vodu nedokončeny
Osud trupy byly sešrotovány
Předchůdce Imperator Nikolaj I.
Technické údaje
Výtlak 59 150 tn standardní
65 150 tn plný
Délka 271 m
Šířka 38,9 m
Pohon 3× turbínové soustrojí
12 kotlů
210 000 shp
3 lodní šrouby
Rychlost 28 uzlů
Výzbroj 9× 406 mm (3×3)
12× 152 mm (6×2)
8× 100 mm (4×2)
32× 37 mm
8× 12,7 mm
Pancíř až 425mm boky
225mm paluba
495mm věže
Letadla 4 hydroplány
2 katapulty

Třída Sovětskij Sojuz byla třída bitevních lodí sovětského námořnictva, které byly rozestavěny v letech 1938–1939, nebyly však dokončeny. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu floty a měly tvořit jádra čtyř hlavních sovětských flot. Patřily by k nejmohutnějším bitevním lodím, které kdy byly postaveny – byly by jen o něco menší než japonská Jamato.

Hlavní výzbroj 271 metrů dlouhých lodí mělo tvořit devět 406mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších dvanáct 152mm kanónů v šesti věžích, doplněných osmi 100mm kanóny ve čtyřech postaveních. Lehkou výzbroj mělo tvořit 32 kusů 37mm kanónů a osm 12,7mm kulometů. Lodě měly nést dvojici katapultů a celkem čtyři průzkumné hydroplány.

V roce 1938 byla zahájena stavba první dvojice. Sovětskij Sojuz byl stavěn v LeningraduSovětskaja UkrajinaNikolajevu. V následujícím roce začala v severském Molotovsku stavba dvojice Sovětskaja RossijaSovětskaja Bělorossija. Do doby, kdy v červnu 1941 Německo zahájilo Operaci Barbarossa, nebyla žádná z lodí ani spuštěna na vodu – rozestavěný trup jednotky Sovětskaja Ukrajina byl Němci dokonce ukořistěn. Během války byla jejich stavba přerušena a již nikdy nebyla neobnovena. Nakonec byly všechny sešrotovány.

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

Zdroj