Třída Kronštadt

Třída Kronštadt
Rozestavěný Kronštadt na leteckém snímku
Rozestavěný Kronštadt na leteckém snímku
Obecné informace
Uživatel Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ bitevní křižník
Lodě Kronštadt
Sevastopol
Zahájení stavby 1939
Spuštění na vodu nedokončeny
Osud trupy byly sešrotovány
Předchůdce třída Borodino
Nástupce Projekt 82 (Stalingrad)
Technické údaje
Výtlak 35 240tn standardní
38 360 tn plný
Délka 248 m
Šířka 31 m
Pohon 3 turbínová soustrojí
12 kotlů
210 000 shp
Rychlost 33 uzlů
Výzbroj 9× 305 mm (3×3)
nebo 6× 380 mm (3×2)
8× 152 mm (4×2)
4× 100 mm (2×2)
7× 37 mm
Pancíř 230–270mm boky
90mm paluba

Třída Kronštadt byla třída bitevních křižníků sovětského námořnictva, jejichž kýl byl založen v roce 1939, ale Sovětský svaz je nikdy nedokončil. Třída se skládala z jednotek Kronštadt a Sevastopol. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu flotily a měly být protiváhou německých bitevních křižníků třídy Scharnhorst.

Hlavní výzbroj obou lodí mělo tvořit devět 305mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších osm 152mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Ty měly doplňoval čtyři 100mm kanóny a lehká výzbroj sedmi 37mm kanónů. Pohonný systém byl převzat z rovněž nerealizované třídy Sovětskij Sojuz.

V roce 1940 se Sovětskému svazu naskytla možnost odkoupit, od tehdejšího sovětského spojence Třetí říše, šestici dvoudělových věží firmy Krupp s 380mm kanóny – obdobné nesla třída Bismarck. Pro tuto silnější výzbroj měly být modifikovány právě obě rozestavěné lodě třídy Kronštadt. Jejich dodání nakonec neumožnila válka.

Kýl obou lodí byl založen v roce 1939. Kronštadt byl stavěn v Leningradu a Sevastopol v Nikolajevu. V době německého útoku na Sovětský svaz nebyly obě lodě ještě ani spuštěny na vodu. Jejich stavba byla zastavena a oba trupy sešrotovány.

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Zdroj