Třída Khamronsin

Třída Khamronsin
Thayanchon (FS 532)
Thayanchon (FS 532)
Obecné informace
Uživatelé Thajské královské námořnictvo
Thajská policie
Typ korveta
hlídková loď
Lodě 4
Osud aktivní (2020)
Předchůdce třída Ratanakosin
Nástupce třída Hua Hin
Technické údaje Khamronsin
Výtlak 450 t (standardní)
630 t (plný)[1]
Délka 62 m (max.)
Šířka 8,26 m
Ponor 2,5 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 25 uzlů
Dosah 2500 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 57
Výzbroj 1× 76mm kanón
2× 30mm kanón (1×2)
4× 12,7mm kulomet (4×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Radar Decca 1226, AWS-4
Sonar DSQS-21C
Technické údaje Srinakarin
Délka 62 m (max.)
Šířka 8,26 m
Ponor 2,5 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 25 uzlů
Dosah 2500 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 45
Výzbroj 1× 30mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
Radar 2× Decca 1226

Třída Khamronsin je třída korvet thajského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři korvety této třídy a dále jedno zjednodušené plavidlo pro policii. Ve službě jsou od roku 1992.[1] Na základě této třídy byly později postaveny ještě tři hlídkové lodě třídy Hua Hin.

Stavba

Korvety navrhla britská loděnice Vosper Thornycroft jako derivát ománských raketových člunů třídy Dhofar. Liší se mimo jiné prodlouženým trupem a větším výtlakem. Celkem byly roku 1987 objednány tři korvety této třídy. Jejich kýly byly založeny roku 1988 v Bangkoku. Do služby byly přijaty roku 1992.[1] Do třídy je řazeno rovněž hlídkové plavidlo Srinakarin, které představuje zjednodušenou verzi třídy Khamronsin, určenou pro thajskou policii. Do služby vstoupilo rovněž roku 1992. Stavba páté jednotky, která měla být rovněž provozována policií, byla později zrušena.[2]

Jednotky třídy Khamronsin:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Khamronsin (FS 531, ex PC 1 a PC 531) Italthai 15. března 1988 15. srpna 1989 29. července 1992 aktivní.
Thayanchon (FS 532, ex PC 2 a PC 532) Italthai 20. dubna 1988 7. prosince 1989 5. září 1992 aktivní.
Longlom (FS 533, ex PC 3 a PC 533) Bangkok Naval Dockyard 15. března 1988 8. srpna 1989 2. října 1992 aktivní.
Srinakarin (1084) Italthai duben 1992 aktivní.

Konstrukce

Khamronsin

Korvety dostaly vzdušný a hladinový vyhledávací radar Plesse AWS-4, navigační radar Decca 1226, systém řízení palby British Aerospace Sea Archer 1A Mod.2 a trupový sonar Atlas Elektronik DSQS-21C. Jsou vybaveny britským bojovým řídícím systémem Plessey Nautis-P. Výzbroj tvoří jeden 76mm/62 kanón OTO-Melara Compact, dvojitý 30mm/70 kanón OTO-Breda, čtyři 12,7mm kulomety a dva trojité 324mm torpédomety Plessey PMW49A, ze kterých jsou vypouštěna torpéda Sting Ray. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 20V1163 TB93 o výkonu 9980 hp, pohánějí dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami Vickers KaMeWa. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 2500 námořních mil při 15 rychlosti uzlů.[1]

Srinakarin

Plavidlo má stejný trup, ale slabší výzbroj a zjednodušené vybavení. Je vybaveno dvěma navigačnámi radary Decca 1226 a vyzbrojeno jedním 30mm/82 kanónem OTO-Breda a dvěma 20mm/90 kanóny GAM-B01. Pohonný systém tvoří dva diesely Deutz-MWM BV16 M628 o výkonu 9525 hp, pohánějí dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami Vickers KaMeWa. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů. Dosah je 2500 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[2]

Modernizace

V dubnu 2020 bylo potvrzeno, že trojice korvet třídy Khamronsin bude přezbrojena 30mm kanóny Mk44 Bushmaster II, které budou umístěny v dálkově ovládaných zbraňových stanicích MSI Defence Systems blíže neupřesněné verze.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e KHAMRONSIN small corvettes (1992) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-26. (anglicky) 
  2. ↑ a b SRINAKARIN patrol ship (1992) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-26. (anglicky) 
  3. ↑ Royal Thai Navy to Equip Khamronsin-Class Corvettes with MSI 30mm Machine Gun [online]. Navyrecognition.com, rev. 2020-04-30 [cit. 2020-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Zdroj