Thajské královské námořnictvo

Thajské královské námořnictvo
Vlajka thajského královského námořnictva
Vlajka thajského královského námořnictva
Země ThajskoThajsko Thajsko
Vznik 1900
Velikost 1 letadlová loď
8 fregat
5 korvet
3 rychlých útočných člunů
2 výsadková loď
hlídkové lodě
Nadřazené jednotky Thajské ozbrojené síly
Účast
Války Francouzsko-thajská válka
Korejská válka
Bitvy Bitva u Ko Čangu

Thajské královské námořnictvo je námořní složkou ozbrojených sil Thajska. Jedná se o regionální námořní mocnost, jejíž sílu dlouhodobě limituje nedostatek finančních prostředků. K roku 2008 disponovalo námořnictvo 26 000 příslušníky a 20 000 vojáky námořní pěchoty. Jádro námořnictva představuje jedna letadlová loď, osm fregat, šest korvet a řada dalších plavidel.

Vývoj

Thonburi
Fregata Maeklong třídy Tachin zůstala zachována dodnes

Moderní thajské námořnictvo vzniklo na počátku 20. století, nejprve ale nepředstavovalo významnější sílu. V průběhu 20. let však ve Velké Británii získalo torpédoborec Phra ruang (původně HMS Radiant patřící ke třídě R), korvetu Chao Phya (původně minolovka britské třídy Hunt), čtyři torpédové čluny a dvě pobřežní obrněné lodě třídy Ratanakosindra. Ve 30. letech thajské námořnictvo dále sílilo, přičemž pro svou zvětšující se flotu postavilo novou námořní základnu Sattahip, kterou používá dodnes. Britové dodali ještě tři torpédové čluny, italové devět torpédovek třídy Trad, dvě minonosky třídy Bangrachan a rozestavěly rovněž dvojici malých křižníků, které po vypuknutí druhé světové války zabavily jako Etna a Vesuvio (dostavěny ale nikdy nebyly). Hlavní dodavatelem se ovšem stalo Japonsko, u kterého Thajsko získalo dva pobřežní obrněnce třídy Sri Ajudhja, čtyři ponorky třídy Matchanu, čtyři torpédové čluny třídy Kantang a dvě šalupy třídy Tachin.

Do ostré akce byly thajské lodě nasazeny v září 1940 po vypuknutí francouzsko-thajské války. Malá francouzská eskadra však dokázala v lednu 1941 jeho hlavní síly porazit na hlavu v bitvě u Ko Čangu, ve které byly potopeny obě obrněné lodě třídy Sri Ajudhja a tři torpédovky. V prosinci 1941 se země dostala také do války s Japonskem, které ho donutilo vyhlásit válku Spojencům. Námořnictvo se ale žádné akce neúčastnilo a prošlo zbytkem války beze ztrát. Po válce si lodě mohlo ponechat a většinu ze starších jednotek ponechalo ve službě do 60.–70. let.

Dne 18. prosince 2022 se korveta Sukhothai (442) třídy Ratanakosin potopila v bouři.[1]

Složení

Letadlové lodě

Chakri Naruebet

Fregaty

Fregata Phutthaloetla Naphalai (462)
Bangpakong (456)

Korvety

Naresuan (421)

Rychlé útočné čluny

Hlídkové lodě

Krabi (551)
  • Třída Sattahip (6 ks)

Hlídkové čluny

Výsadkové lodě

Angthong (791)

Plánované akvizice

  • Tři konvenční ponorky třídy S26T odvozené od čínského typu 039A/B – V říjnu 2023 byl program pozastaven. Jeho realizaci komplikoval německý nesouhlas s exportem dieselů a odmítnutí jejich nárady motory čínskými.
  • Plánovaná druhá fregata třídy DW-3000H.

Odkazy

Reference

  1. KELLIHER, Fiona. Thai warship sinks in heavy seas with dozens feared missing [online]. The Guardian, 2022-12-19 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Zdroj