Třída Implacable

Třída Implacable
HMS Indefatigable
HMS Indefatigable
Obecné informace
Uživatel Royal Navy
Typ letadlová loď
Lodě 2
Osud vyřazeny
Předchůdce Indomitable
Nástupce třída Colossus
Technické údaje
Výtlak 23 450 t (standardní)
32 110 t (plný)[1]
Délka 205,1 m (na vodorysce)
233,6 m (max.)
Šířka 29,2 m (na vodorysce)
34,9 m (max.)
Ponor 8,81 m
Pohon 4 parní turbíny, 8 kotlů
4 lodní šrouby
148 000 hp
Rychlost 32 uzlů
Posádka 1585
Výzbroj 16× 114mm kanón (8×2)
44× 40mm kanón (5×8, 1×4)
37× 20mm kanón (14×2, 9×1)
Pancíř 114mm boky
51mm boky hangáru
76mm letová paluba
Letadla 60
Radar typ 279, typ 272, typ 277, typ 282

Třída Implacable byla třída letadlových lodí britského královského námořnictva z éry druhé světové války. Jednalo se o poslední ze tří skupin letadlových lodí třídy Illustrious (druhou skupinu tvořila samotná HMS Indomitable). Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1944–1956. Nasazeny byly za druhé světové války. Mimo jiné se zapojily do útoků na německou bitevní loď Tirpitz a později byly nasazeny na Tichomořském bojišti. Po válce byly využívány k výcviku. Roku 1954 byly vyřazeny a sešrotovány.[1]

Stavba

Letadlové lodě třídy Implacable měly oproti prvním dvěma skupinám své třídy dvoupatrový hangár, větší kapacitu letadel a upravený pohonný systém se čtyřmi skupinami turbín. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Na jejich stavbě se podílely britské loděnice John Brown & Co. v Clydebanku a Fairfield Shipbuilding and Engineering Co. v Govanu.[1]

Jednotky třídy Implacable:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
HMS Implacable (R86, ex 86, R5) John Brown listopad 1939 8. prosince 1942 3. května 1944 V letech 1952–1954 využívána k výcviku, vyřazena 1956.
HMS Indefatigable (R10, 10, R7) Fairfield únor 1939 10. prosince 1942 28. srpna 1944 V letech 1950–1954 využívána k výcviku, vyřazena 1954.

Konstrukce

Implacable v roce 1945 v Sydney
Palubní letouny Implacable

Plavidla měla kvalitní pancéřování. Celkem 62% letové paluby (nad horním hangárem) chránil 76mm pancíř, další úseky letové paluby chránil 38mm pancíř. Třetinu trupu chránil 114mm pancéřový pás, přičemž lodě měly ještě protitorpédovou obšívku. Pancéřovány byly rovněž boky hangáru (51 mm) a sklady munice (51–76 mm).[1]

Kapacita činila až 60 letounů, které startovaly pomocí katapultu. Jejich složení se během služby měnilo. Například v říjnu 1944 nesla Implacable 46× Seafire, 24× Barracuda a 12× Firefly.[2]

Výzbroj tvořilo po dokončení šestnáct 114mm kanónů ve dvoudělových věžích, čtyřicet čtyři 40mm kanónů a třicet sedm 20mm kanónů. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Admiralty a čtyři parní turbíny o výkonu 148 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah byl 11 000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f IMPLACABLE fleet aircraft carriers (1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 24. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj