Třída Gloire (1900)

Třída Gloire
Gloire
Gloire
Obecné informace
Uživatel Francouzské námořnictvo
Typ pancéřový křižník
Lodě 5
Osud 1 ztroskotal
4 vyřazeny
Předchůdce třída Dupleix
Nástupce třída Léon Gambetta
Technické údaje Gloire[1]
Výtlak 10 212 t
Délka 139,78 m (na vodorysce)
Šířka 20,19 m
Ponor 7,67 m (max.)
Pohon 28 kotlů, 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí
3 lodní šrouby
21 800 hp
Rychlost 21,5 uzlu
Dosah 4000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 615
Výzbroj 2× 194mm kanón (2×1)
8× 164mm kanón (8×1)
6× 100mm kanón (6×1)
18× 47mm kanón (18×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)
Pancíř až 150mm boky
170mm hlavní věže
100mm sekundární věže
85mm kasematy
až 45mm dolní paluba
až 35mm hlavní paluba
150mm velitelská věž

Třída Gloire byla třída pancéřových křižníků francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1903–1933. Účastnily se první světové války. Jeden ztroskotal a ostatní byly vyřazeny.

Stavba

Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1903–1904.[1]

Jednotky třídy Gloire:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Amiral Aube Chantiers de Penhoët, Saint-Nazaire říjen 1899 květen 1902 1904 Od roku 1916 v rezervě, vyřazen 1922.
Condé Arsenal de Lorient březen 1901 březen 1902 1904 Vyřazen 1933. Sloužil jako plovoucí kasárna. Za druhé světové války využíván Němci jako mateřská loď ponorek. Na konci války potopen při náletu.
Gloire Arsenal de Lorient září 1899 červen 1900 1904 Vyřazen 1922.
Marseillaise Arsenal de Brest leden 1900 červen 1900 1903 Od roku 1925 dělostřelecká cvičná loď, vyřazen 1929.
Sully Chantiers de Penhoët, La Seyne červen 1899 červen 1901 1903 Dne 30. září 1905 ztroskotal v zátoce Ha LongIndočíně.

Konstrukce

Amiral Aube
Amiral Aube

Hlavní výzbroj tvořily dva 194mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a zádi a osm 164mm kanónů sekundární ráže, které byly umístěny ve čtyřech jednodělových věžích a ve čtyřech kasematách. Doplňovalo je šest 100mm kanónů, osmnáct 47mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém křižníku Gloire tvořilo 28 kotlů Niclausse a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 21 800 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21,5 uzlu.[1] Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 305. (anglicky) 
  2. GLOIRE armoured cruisers (1903-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj