Turan ostrý

Jak číst taxoboxTuran ostrý
alternativní popis obrázku chybí
Turan ostrý (Erigeron acris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod turan (Erigeron)
Binomické jméno
Erigeron acris
L., 1753
Synonyma
  • Erigeron acer,
  • turánka, turánek [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odkvetlý turan ostrý

Turan ostrý (Erigeron acris) je druh polovysoké planě rostoucí byliny, vyskytující se na loukách, pastvinách nebo pozemcích narušených lidskou činností, s květy v nichž se mísí barva světle fialová se žlutou.

Výskyt

Rozšířen je téměř v celé Evropě, nevyskytuje se pouze na severu Britských ostrovů a Skandinávie a na jihu Španělska, Itálie a Řecka. V oblasti mírného podnebného pásu je z Evropy rozšířen spojitě na východ do Asie až po pohoří Kavkaz a Pamír a po jezero Bajkal. Dále roste, již jen sporadicky, přes Mongolsko až na Dálný východ. Byl také zavlečen do Severní Ameriky.

Nejčastěji je k nalezení na travnatých stráních, úhorech, lesních světlinách, osluněných okolích skal, okrajích cest, na skládkách apod. Upřednostňuje sušší, propustnou, záhřevnou půdu, na pH není citlivý. V České republice se vyskytuje po celém území roztroušeně od nížin do podhůří.[2][3]

Popis

Patří mezi dvouletky, za příhodných podmínek bývá krátce vytrvalý. Přímá, hranatě rýhovaná lodyha řídce porostlá listy může dorůstat do výšky 20 až 60 i více cm. Na řezu je okrouhlá, po celé délce ji porůstají krátké přitisklé chloupky, rozvětvuje se jen v horní části. Třížilné přízemní listy netvořící růžici mají kopinatý tvar, jsou do řapíku zúžené, okraj mají celistvý nebo hrubě pilovitý, v době kvetení již bývají suché. Přisedlé jednožilné lodyžní listy s celistvým okrajem vyrůstající střídavě mají čepele dlouhé 2,5 až 6 cm a široké do 0,8 cm, jejich tvar je kopinatý až čárkovitý. Listy jsou drsně chlupaté. Je to hemikryptofyt, na jaře lodyha vyrůstá z obnovovacích pupenů v úrovni půdy.

Květní úbory, šířky průměrně 1 cm, rostou po 10 až 20 v hroznatých nebo chudých latnatých květenstvích na jednom stonku. Terčové trubkovité oboupohlavné květy mají červenavě žluté pětičetné koruny, 5 tyčinekprašníky obklopují čnělku s dvoulaločnou bliznou. Obvodové samičí květy, uspořádané ve 2 až 3 řadách, s uzounkými jazykovitými korunami 2krát tak dlouhými jako zákrov a směřujícími vzhůru jsou světle růžové až fialové barvy. Květy jsou tetracyklické, opylovány jsou hmyzem. Kvetou v červenci až září. Zákrov je široce miskovitého tvarů, na bázi je plochy. Střechovitě uspořádané chlupaté listeny čárkovitého až kopinatého tvaru jsou šídlovitě zakončeny. Mají barvu zprvu zelenou, později se s dozráváním mění na červenavou.

Nažky, veliké do 3 mm, jsou žluto hnědé barvy a jsou porostlé chloupky. Roznáší je vítr pomoci načervenalého chmýru dlouhého až 6 mm. Spadlá semena pomáhá dále šířit hmyz, hlavně mravenci. Chromozómové číslo: 2n = 18.[2][3][4][5][6]

Význam

Hospodářský význam turan ostrý nepřináší. Jako plevelná rostlina příliš neškodí, není vůči jiným rostlinám agresivní a většinou roste na málo užitných pozemcích. Jeho nať má svíravou chuť a dobytek ho nespásá. Semena naopak slouží za potravu ptákům a drobným hlodavcům.[5]

Odkazy

Reference

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Turan ostrý [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. 
  2. a b HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Erigeron acris [online]. BOTANY.cz, rev. 09.07.20074 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. 
  3. a b HRBÁČ, Petr. Rostliny střední Evropy: Turan ostrý [online]. Petr Hrbáč, Rostliny.nikde.cz [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002 [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Erigeron acris [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-09-27]. S. 543. Dostupné online. 
  6. Finland Nature and Species: Erigeron acris [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj